Inspirace ze slovenské kuchyně

Slovenská strava je značně ovlivněná maďarskou, německou, polskou, ale i českou kuchyní. V porovnání je však pikantnější než česká a méně pikantní než maďarská. Nejoblíbenějším kořením je paprika, česnek a majoránka, proto pokrmy slovenské kuchyně tak pěkně voní. Jádrem tradiční slovenských jídel je v první řadě zelenina dostupná z domácích zdrojů: fazole, kukuřice, čočka, zelí, cibule, česnek a brambory.

Z toho vychází i základ slovenského jídelníčku. Chutné, výživné a sytící polévky, z nichž nejznámější je kapustnica (zelná polévka), se liší region od regionu. Někde přidávají kyselou smetanu až na talíř, jinde je polévka vylepšena pálivou paprikovou klobásou nebo uzeným masem. Další typické slovenské polévky, jako například bramborová, fazolová, čočková či houbová, jsou husté až krémovité, protože podle původních receptur leckdy nahrazovaly hlavní jídlo. Jinou tradiční kulinářskou specialitu, bryndzovou polévku s cibulí a chlebem zvanou demikát, znají už pouze slovenští pamětníci. Zapomeňte na to, že byste ji dostali v restauraci, ale při troše štěstí ji možná ochutnáte v některém „domácím“ penzionu.

Z kuchyně jižního a západního Slovenska jsou gurmánským lákadlem pokrmy ze zvěřiny, pečená husa, kachna či zabijačkové speciality. Běžně se v pokrmech využívá vepřové a hovězí maso, ale poměrně málo jsou ve slovenské kuchyni zastoupeny ryby. Pouze jako specialitu dostaneme pstruha či smaženého kapra. Delikatesní pochoutkou, často předkládanou v místních kolibách, je rožněné osolené maso, prokládané slaninou a kořeněné česnekem, zvané zbojnická pečeně, které kdysi bývalo oblíbenou pečínkou slovenských horalů.

Vzhledem k pastýřské tradici nechybí na slovenském stole ovčí sýry. Nejznámějším, a dokonce národním slovenským jídlem, jsou bryndzové halušky z bramborového těsta, smíchané s bryndzou a sypané smaženou slaninou. Kromě tradičních bryndzových halušek existuje víc druhů, jsou to například střapačky – halušky s kyselým zelím, gazdovské s oštěpkem nebo furmanské halušky s klobásou. A protože ve slovenské kuchyni kdysi převažovaly bezmasá jídla, hlavně vařené těstoviny, připravovaly hospodyně kromě halušek ještě pirohy. Byly opět z moučnobramborového těsta plněné tvarohem, povidly a sypané mákem či ořechy.

Jedinečné slovenské speciality je zvykem dobře zapít, nejlépe výborným slovenským vínem z malokarpatské vinařské oblasti. Výběr je široký do špičkových odrůd nitranských vinařů, přes typické tokajské až po dezertní vína se sladkou vůní horských lučin. Tokajská slovenská vína jsou mezi vinaři uznávanou značkou, protože vznikají jen za určitých příznivých podmínek, kdy na polosuché sladké bobule působí ušlechtilá plíseň a tím dostává víno nezaměnitelné aróma cibéb. A kdo raději něco ostřejšího nechá si nalít pohárek slovenské slivovice (nejznámější je z Bošáce na západním Slovensku), hruškovice, jablkovice či borovičky.

Fazulovica

Ingredience:

500 g kysaného zelí, 200 g fazolí, 400 g uzeného bůčku, 1/2 l mléka, 70 g hladké mouky, sůl, pepř, bobkový list, polévkové koření.

Postup:

Fazole namočíme přes noc do vody a pak je dáme vařit s masem. Zelí uvaříme zvlášť. Uvařené maso vyjmeme, fazole smícháme se zelím a polévku zahustíme moukou rozmíchanou v mléce. Společně povaříme, dochutíme solí, pepřem a kořením a nakonec přidáme na kostičky nakrájené maso.

Zamagurské džatky

Ingredience:

1,5 kg brambor, 300 g hladké mouky, 100 g tuku, 100 g slaniny, pepř, sůl, 250 g brynzy.

Postup:

Oloupané brambory dáme vařit do slané vody, scedíme, přidáme hladkou mouku, vařečkou rozmícháme, přikryjeme a necháme na kraji sporáku stát 5 minut. Pak vypracujeme hladké těsto a zformujeme z něj kuličky o velikosti ořechu. Promícháme je s pokrájenou slaninou rozškvařenou na tuku s cibulí a posypeme brynzou.

Autor: Irena Forejtová