Zateplení a izolace - pěnové sklo

Historie pěnového skla

Pěnové sklo bylo vyvinuto v roce 1930 pracovníky Mendělejovy chemické univerzity, jakožto produkt sovětského vojenského výzkumu. Patentováno bylo až koncem třicátých let ve Francii. Vědci se tehdy snažili vyvinout mechanicky a chemicky odolný materiál, který by byl zároveň nehořlavý a lehký (plovoucí). Jeho užití bylo plánováno jako výplň konstrukčních dutin sovětských válečných plavidel. Pěnové sklo veškeré tyto vlastnosti splňovalo a s úspěchem se tak používalo a dodnes používá v lodním stavitelství. Konstruují se z něj nepotopitelné záchranné prostředky a vyplňují se jím pontony a plováky. Během druhé světové války bylo využíváno také jako náhrada korku, který byl v té době nedostatkový, a vyráběly se z něj záchranné plovací vesty. V 50. letech 20. století se pak pěnové sklo využívalo při vývoji odolných kompozitních pancířů obrněné techniky.

Unikátních vlastností pěnového skla nakonec začalo být využíváno také v průmyslu a stavebnictví. K rozsáhlé výrobě pěnového skla nejdříve došlo v USA, od roku 1958 se pak začalo vyrábět i v Československu pod názvem Spumavit. V dnešní době se největší závod na výrobu pěnového skla nachází v Belgickém městě Tessenderloo a provozuje jej americká společnost Corning. Na trhu se s ním můžete setkat pod obchodními názvy Refaglass, Foamglass nebo Geocell.

Pěnové sklo Refaglass

Z čeho se pěnové sklo vyrábí?

Pěnové sklo se vyrábí tavením skleněných střepů nebo skleněného prášku (moučky) s přídavkem zplyňovacího činidla, jako je uhlí, antracit, vápenec nebo různé dehty. Díky tomu má tak charakteristickou černou barvu. Skleněné střepy se umístí do sklářské pece, kde působením vysoké teploty dojde k jejich roztavení na sklovinu. Ta je současně napěňována plyny uvolňovanými z plynotvorných přísad. Během tavení se musí pečlivě sledovat teplota, která se musí udržovat po stanovenou dobu jen v úzkém rozsahu hodnot. Během pěnění se objem skloviny až zdvacetinásobí. V materiálu se objeví bublinky, které jsou uzavřené a celá struktura tak je velmi pevná a tuhá.

Izolace ploché střechy a střešní zahrady, Foamglass

Vlastnosti pěnového skla

Pěnové sklo je vysoce odolný materiál, který skvěle snáší vysoké teploty, zatížení tlakem i agresivní prostředí, tedy působení nejrůznějších chemikálií a plísní. Chemická reakce se dostavuje pouze při kontaktu s kyselinou fluorovodíkovou. Pěnové sklo je navíc naprosto vodotěsné a nepropouští páru, proto je možné jej využít i do míst, kde je trvalá vlhkost. Neposkytuje vhodný životní prostor pro plísně, houby, mechy a lišejníky a díky pevnosti jej neprokoušou ani hlodavci. Materiál je nehořlavý, velmi lehký, tvarově stálý, má nízký koeficient tepelné roztažnosti (stejný jako u oceli či betonu) a především vyniká výbornými termoizolačními vlastnostmi. S nezměněnými mechanickými vlastnostmi izolace je možné počítat až do teploty 700°C. Pěnové sklo je ekologicky nezávadné, na jeho výrobu se navíc stále více využívá recyklované sklo. Životnost materiálu je díky výchozí surovině, kterou je sklo, téměř neomezená.

Využití pěnového skla

Tento izolační materiál je využitelný v mnoha oblastech stavebnictví. Tepelná izolace z pěnového skla se vyrábí a dodává v několika podobách - jako štěrk, desky nebo stavební prvky. Pro tepelné izolace plášťů objektů se využívá ve formě tvárnic nebo desek, ve formě drti, štěrku nebo granulátu je možné jej použít do odlehčených betonů, k zásypům tunelů, vodovodních potrubí a k tepelné izolaci plochých střech. Další využití najde při konstrukci základových desek jako hydroizolační materiál. Použití izolačních desek z pěnového skla výrazně eliminuje vznik tepelných mostů, desky je totiž možné instalovat s použitím minimálního množství kotevních bodů. Díky chemické odolnosti má pěnové sklo dlouhou životnost i v agresivním ovzduší měst a průmyslových aglomerací. Jelikož mají tvárnice i desky nízkou hmotnost, dá se s nimi dobře manipulovat a jsou lehce opracovatelné přímo na staveništi.

Izolace šikmé střechy a fasády, Foamglass

Za nevýhodu může být u pěnového skla považována jakási nepružnost a v minulosti to byla také vysoká cena, která bránila širšímu použití. Jelikož se však pěnové sklo začalo vyrábět i v České republice a nemusí se dovážet, jeho cena postupně klesá a možnosti využití se pomalu rozšiřují. V současnosti už může pěnové sklo konkurovat dalším tepelně izolačním materiálům. Cena se pohybuje okolo 1050 Kč za metr krychlový.

Hutnění pěnové skla (ve formě štěrku), Refaglass

- jap -

Foto: archiv firem
 

Související články
Střešní okna rozsvítí každé podkroví
Izolační pěna – pokroková izolace současnosti
Investice do nízkoenergetického domu se vyplatí!
Interiérové barvy proti plísním

Firmy z tohoto oboru naleznete v sekci
Zateplování a izolace