Ergonomie – 1. díl

V praxi to znamená zajištění bezpečnosti a pohodlí. Všichni víme, že například dlouhodobé sezení u počítače, statická poloha těla a pozorování monitoru PC mohou způsobit mnohé zdravotní potíže. Zatěžována je především krční a bederní páteř, ale také oblast zápěstí, ruky, případně ramene. Cílem ergonomických opatření je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem případně rozměrům lidského těla.

Ergonomický systém rozhodně není žádným výstřelkem. Ocení jej každý, kdo tráví v kanceláři každý den mnoho hodin. Nejpodstatnějším prvkem systému je samozřejmě člověk. Ergonomie si bere za úkol vhodnými rozměry a tvary nástrojů, nábytku a jiných předmětů docílit toho, aby činnost s nimi nepřinášela zdravotní komplikace, ale právě naopak především pohodu.

Požadavky na vybavení moderního pracoviště stále vzrůstají. Je objektivně potvrzeno, že optimální zařízení pracoviště zvyšuje motivaci každého pracovníka. Pracovního úspěchu a vysoké produktivity lze dosáhnout pouze při vhodném spojení kvality a bezpečnosti a samozřejmě ergonomického řešení celého pracoviště. Smysl provádění ergonomických úprav na pracovišti nebo při navrhování zařízení domova spočívá v řadě efektů. K hlavním se počítá především ochrana zdraví člověka a jeho bezpečnost při práci na pracovišti i doma.

Například vhodně navržená židle má tvarem sedáku sedícího přimět narovnat se, aby seděl vzpřímeně, a předcházet tak křivení páteře. Podobný význam může mít i výška židle. Ergonomie se například zabývá velikostí pracovního stolu nebo umístěním a tvarem ovládacích prvků strojů a zařízení. Stanovuje například vhodný maximální počet pohybů prstů při ovládání klávesnice.

Jako další příklad může posloužit, když se rozhlédneme ve vlastní kuchyni. V zásadě správné ergonomie, bychom ji měli rozvrhnout tak, aby kuchyňský trojúhelník – servírování jídla – měl dobré uspořádání. To proto, aby práce v něm byla co nejsnazší a nejpohodlnější. Záleží také na výšce pracovních ploch. Dřez je sám o sobě hluboký a proto je dobré mít ho výš, než je výška základní pracovní plochy. Zvyšuje se asi o 14 cm - to je vhodné z toho důvodu, že se do něj nemusíme ohýbat. Pokud ovšem máme myčku nádobí, doba strávená u dřezu se podstatně zkrátí. Opakem je varná deska, na kterou dáváme vysoké hrnce. Tu je vhodné snížit, opět přibližně o 14 cm oproti základní výšce desky. Tímto způsobem se nám bude mnohem lépe nahlížet i do těch hrnců, které jsou při vaření vzadu u stěny.

Krátce z historie a dění v ČR
V historii oboru, který se zabývá činností člověka, se snahy poprvé projevily v Německu v meziválečném období pod označením vědy o práci (Arbeitswissenschaften). Po druhé světové válce se však častěji používalo pojmu ergonomie (ergonomics), a to zejména v Evropě, USA, Austrálii a taky v ekonomicky vyspělých asijských zemích. Pojem ergonomie byl uměle vytvořen a vznikl spojením dvou řeckých slov - ergon = práce a nomos = zákon, pravidlo. Vedle pojmu ergonomie se užívá i několika synonymních termínů, např. human factors, biotechnology, human engineering apod.

Česká ergonomická společnost je dobrovolné a nezávislé odborné sdružení fyzických osob, jejímž posláním je podporovat rozvoj ergonomie a její uplatnění v praxi. Sdružuje odborníky zabývající se rozvíjením a uplatňováním ergonomie v různých oblastech života a práce. Mimo jiné také spolupracuje s dalšími organizacemi, které mají podobné zaměření.

Sdružení pořádá taky ergonomické semináře. Jedním z témat bývá praktická aplikace ergonomie v průmyslovém designu a způsoby její výuky na vysokých školách se zaměřením na design. Designérská studia na seminářích prezentují užití ergonomie v designérské praxi. Jde o princip skloubení funkce, estetiky a ergonomie při navrhování nějakého sériového produktu, například klávesnice PC nebo videokamery.

Ergonomické obory
Základní oblasti ergonomie se dají rozdělit na ergonomii fyzickou, psychickou a organizační. Speciální oblasti ergonomie tvoří například prevence onemocnění pohybového ústrojí (myoskeletální ergonomie) a rehabilitační ergonomie, která zkoumá podmínky pro tělesně postižené a léčení poškození organismu.

Autor: Alexandra Rohanová

Foto: archiv firmy Prowork, Mayer