Kotle se používají pro vytápění malých domků i velkých reprezentativních vil. U moderních kotlů lze jejich tepelný výkon měnit dle okamžité potřeby v rozsahu 30 až 100 %, bohužel však vždy na úkor jejich provozní účinnosti. Provoz kotle je nejhospodárnější když kotel pracuje přibližně na 80 %. U kotle s maximálním výkonem 12 kW, který lze regulovat od 4 do 12 kW, je to přibližně 10 kW. Kotel by tedy měl být dimenzován zhruba na hodnotu tepelné ztráty objektu nebo jen těsně nad ni.

K velmi běžným patří kotle na zemní plyn, s odtahem kouřových spalin do komína, o tepelném výkonu 12 až 20 kW. Mezi nejdokonalejší kotle patří kotle kondenzační. Vyžívají teplo spalin a mají ze všech kotlů nejvyšší účinnost. Jejich podíl na trhu každým rokem roste. Jejich cena je ovšem ve srovnání s cenou ostatních kotlů podstatně vyšší.

Co se týče umístění kotle, je možno jej umístit v podstatě na kterékoliv místo v domě. Je ovšem třeba dodržet zásady pro jeho bezpečný provoz. Kotle na uhlí nebo na plyn musí mít zajištěn odvod kouřových spalin, a to buď komínem, nebo přes stěnu. Pokud v domě není vyhovující komín, odvádějí se spaliny přes nejbližší stěnu ven. Kotle, které toto umožňují, jsou opatřeny ventilátorem zajišťujícím odvod spalin. Vyústění samozřejmě nesmí být v blízkosti oken nebo odvětrávacího kanalizačního potrubí.

Elektrické kotle nemají odvod spalin, protože ty při jeho provozu nevznikají. Mají ovšem velkou okamžitou spotřebu elektrické energie a velmi zatěžují elektrickou síť.

Podle výškového umístění rozlišujeme kotle nástěnné a stacionární – umístěné na zemi. Nástěnné kotle jsou lehké na zavěšují se na přípravky ukotvené na stěně. Stacionární kotle mají litinové články, jejich hmotnost se pohybuje kolem 100 až 200 kg a vyznačují se dlouhou životností.

Kombinované kotle ohřívají vodu nejen pro vytápění, ale také pro užitkové účely. Zásobník na teplou vodu je většinou umístěn vedle kotle. Kombinované kotle musí mít ve srovnání s klasickými vyšší výkon.

Články s podobnou tématikou
Trendy v kuchyni - Varná deska