Větrat a topit aneb vše v jednom

Ve všech těchto případech lze omezit vlhkost takzvanou rekuperační metodou. Její princip je založen na ohřívání vlhkého vzduchu, který ohřátý stoupá vzhůru a je odváděn větracím systémem mimo objekt. Ohřevem se totiž relativní vlhkost vzduchu výrazně snižuje, a ten je pak schopen pojmout větší množství vodní páry. V druhé fázi se na jeho místo přivádí ohřátý suchý vzduch, který se získá například z půdních prostor.

Ideální systém?

Rekuperační metoda navazuje na osvědčenou a doporučovaný způsob odvětrávaných dutin, která je však stavebně mnohem náročnější a její účinnost kolísá v závislosti na klimatických podmínkách. Dokáže si poradit i s vlhkostí domu postiženého povodní a také v případech kombinace rekuperační metody s metodami klasickými. V každém případě neočekávejte zázrak na počkání. Vlhkost způsobená špatným odvětráváním objektu se při rekuperaci projeví během jedné sezóny bez dalších nutných úprav, snad s výjimkou ošetření plísní napadené omítky, případně vymalování místností a to vše při poměrně nízkých pořizovacích a nepatrných provozních nákladech.

Kolik to bude stát

Potřebné stavební úpravy - pokud nepočítáme v mnoha případech nutnou obnovu vnitřních omítek - jsou nenáročné a vlastní instalace rovněž. Vlastní zařízení pro místnost o ploše cca 25 m2 stojí včetně pomocného materiálu zhruba do šesti tisíc korun a měsíční spotřeba elektřiny v režimu automatického větrání činí přibližně jednu kilowatthodinu. V režimu intenzivního vysoušení je pochopitelně spotřeba vyšší (cca 5kWh za měsíc), což je až šedesátkrát méně než spotřebují komerčně dodávané kondenzační vysoušeče.

Pro větší místnosti lze počet ventilačních jednotek úměrně zvýšit s využitím společné řídicí jednotky. Vlastní regulační jednotka umožňuje časové spínání, případně i řízení vnější teplotou a vlhkostním snímačem.

Na závěr malá poznámka k intenzitě vysoušení, která se během roku mění s rozdílem teplot venkovního a vnitřního vzduchu. Nejvíce vody je odváděno na podzim a v zimě (zejména pokud se uvnitř občas zatopí) a nejméně na jaře, kdy je teplota venkovního vzduchu vyšší než v prochlazeném vnitřním prostoru.

Autor: Irena Forejtová

Zdroj: firma Pavan