Jak správně topit dřevem?
Receptem, jak snížit výdaje za topení, se pro mnoho lidí stalo dřevo. Zatímco v minulých letech se náklady na různé druhy vytápění ve své výši příliš nelišily, situace na trhu s energií poměr změnila. Při topení dřevem je přitom důležité dodržovat několik zásad, díky nimž se dá ušetřit další část nákladů. K častým chybám, které jsou nejen neekonomické, ale i neekologické, patří například to, že lidé přikládají zbytečně moc nebo že topí příliš vlhkým dřevem.
Průměrné ceny dříví z jehličnanů se v posledních letech pohybují relativně nízko. Podle dat ČSÚ byla minulý rok jeho cena za kubík 503 korun, v roce 2018 se přitom držela na 742 korunách. Výhodné ceny dřeva tak lákají k pořízení krbů a kamen. Zatímco v minulých letech sloužily spíše jako stylový prvek interiéru, nyní je lidé začínají čím dál častěji využívat k původnímu účelu – k vytápění domu.
Jedná se však zejména o akumulační systémy, které domácnostem v současné situaci pomáhají se efektivně vypořádat s rostoucími cenami energií. Díky akumulačnímu krbu lze pohled do plápolajícího ohně spojit s efektivním využitím tepla, které se akumuluje do materiálu, jímž je krb obestaven, a místnost se tak prohřívá po delší dobu.
Méně je někdy více. Platí to i u topení
Při hledání úspor za vytápění by se lidé měli zaměřit také na své návyky. O Češích je známo, že své domovy často přetápějí. Zbytečně vysoká teplota v interiéru přitom není ani zdravá, ani ekonomicky výhodná. Snížení vnitřní teploty, byť jen o jeden stupeň po celou zimu, znamená pokles nákladů až o pět procent. Se současnými výdaji na energie může být takové zlevnění pro řadu uživatelů klíčové. Ideální je tak podle odborníků udržovat doma teplotu kolem 20 stupňů Celsia.
Kolik paliva krb skutečně potřebuje a jaký je tedy jeho topný výkon, vždy určuje výrobce. „Topný výkon závisí na množství přikládaného dřeva a době hoření. Jeden kilogram dřeva v sobě ukrývá čtyři kilowatthodiny tepelné energie. K výpočtu, kolik polínek do krbu přiložit, je tak potřeba trocha matematiky. Topeniště by však jejich uživatelé neměli v žádném případě dřevem přeplňovat,“ vysvětluje Petr Banasinski z firmy Hoxter.
1,5 x 4 x 0,8 = 4,8 kW.
Dřevo nechejte odležet dva roky
Přikládání palivem s vyšší vlhkostí znamená zbytečnou ztrátu velkého množství energie. Ta je sice během hoření dřeva uvolněna, spotřebuje se ale na změnu vody do plynného skupenství. Tento jev doprovází typické syčení vlhkého dřeva při hoření. Vlhkost používaného paliva by přitom neměla přesahovat 20 procent. Dřevo by mělo ležet na suchém a dobře větraném místě po dobu dvou let. Jedině tak budou krb či kamna fungovat, jak mají. Čerstvé dřevo má totiž přibližně poloviční výhřevnost než to dva roky skladované.
Záleží i na maličkostech. Například odkud se dřevo zapaluje
Kvalitní suché dřevo potom hoří pomaleji. Při zatápění by však lidé měli vždy zkontrolovat, zda jsou uzavřeny čisticí otvory do komína, přičemž přívod primárního vzduchu by měl být otevřen.
Ačkoliv to může znít banálně, pozor si je třeba dát také na směr, kterým se dřevo v krbu či kamnech zapaluje. Ideální je směr shora. Komín se tím postupně prohřívá a zvyšuje se jeho tah. V ohništi poté dřevo hoří čistě, a tím zůstává čisté i sklo dvířek. „Uživatelé by krb či kamna měli rozpalovat dřevěnými třískami nebo ekologickými podpalovači. Doporučuji se vyhýbat těm chemickým, které nepříjemně zapáchají, a navíc hodně kouří,“ dodává Petr Banasinski.
Text: Anna Kraus
