Jsou zdravější ventilátory nebo klimatizace?
Pomalu, ale jistě, začaly nejteplejší měsíce, na které se všichni tolik těšíme. Letní počasí je skvělé, když můžeme vyrazit k vodě, už méně nás ale těší, pokud musíme sedět v kanceláři nebo z jakéhokoliv důvodu trávit čas doma. V takovém případě je potřeba myslet na to, jak se adekvátně zchladit, protože nadměrné horko může mít zásadní vliv na náš organismus. Klimatizace často působí řadu potíží díky vysušování vzduchu, proto pro mnohé z nás může být lepším pomocníkem kvalitní ventilátor.
V horkých letních dnech představují vysoké teploty zdravotní riziko především pro nejzranitelnější skupiny obyvatel – malé děti, seniory a osoby s chronickými onemocněními, zejména srdce a cév nebo s vyšší tělesnou hmotností. Obzvláště obtížně snášejí vedra lidé ve městech, kde se přehřívání kombinuje se zhoršenou kvalitou ovzduší a zvýšeným výskytem smogu. Klimatické změny přitom přinášejí stále častější a intenzivnější vlny veder, což potvrzují i odborné studie.
Základní obrannou strategií proti přehřátí je dostatečný příjem tekutin. Pití čisté vody pomáhá tělu nejen udržovat správnou hydrataci, ale zároveň funguje jako přirozený ochlazovací mechanismus – voda se z těla odpařuje potem nebo dechem a odvádí přebytečné teplo. Pokud vás obyčejná voda neláká, zkuste ji dochutit čerstvými plátky okurky a citronu. Okurka obsahuje až 97 % vody a má navíc výborné hydratační účinky, takže skvěle doplní pitný režim.
Dalším důležitým faktorem je prostředí, ve kterém se pohybujeme. Pobyt v chladnějších prostorách výrazně pomáhá zmírnit dopady horka na organismus. Ideální teplota vzduchu v interiéru by se měla pohybovat mezi 20 a 21 °C, v ložnici dokonce kolem 16 °C. Vlhkost vzduchu by pak měla být mezi 40–60 %, což je optimální rozpětí pro zdravé dýchací cesty, pokožku i oči. Bohužel právě klimatizace, která pomáhá udržet nízkou teplotu, zároveň často vzduch nadměrně vysušuje – někdy až pod 20 %. Takové prostředí způsobuje přesušení sliznic, zhoršení jejich obranné funkce a vyšší náchylnost k infekcím. Projevuje se to například ucpaným nosem, častými rýmami, laryngitidami či ekzémy. U dětí a seniorů navíc hrozí i rychlejší dehydratace a celkové vyčerpání organismu.
Na suchý vzduch negativně reagují i oči. Pokud se slzný film na jejich povrchu začne rychle odpařovat, dochází k podráždění, pálení a zhoršenému vidění. Oční lékaři v tomto ohledu doporučují důslednou péči o mikroklima v místnosti. Pokud trpíte astmatem, chronickým kašlem nebo jiným onemocněním dýchacích cest, zvažte pořízení kvalitního zvlhčovače vzduchu. Příkladem může být model Dyson AM10, který mlhu dezinfikuje pomocí UV záření a byl certifikován jako vhodný pro alergiky i astmatiky. Ocenění asthma & allergy friendly zaručuje, že při provozu nedochází k víření prachu ani množení plísní, a navíc zaujme moderním designem.
Pokud nechcete používat klimatizaci právě kvůli negativním dopadům suchého vzduchu, výbornou alternativou může být výkonný ventilátor. Na rozdíl od klimatizace vzduch nevysušuje a při správném použití (např. v kombinaci s miskou vody či vlhkým ručníkem) dokáže ochlazovat velmi efektivně. Ventilátory s funkcí oscilace rovnoměrně rozhánějí vzduch v celé místnosti a moderní modely nabízejí i noční režimy s tichým chodem.
Zdraví v horku tedy nespočívá jen ve schopnosti ochladit místnost, ale především v udržení rovnováhy mezi teplotou, vlhkostí a hydratací těla. Důsledná prevence a vhodná technika mohou výrazně snížit riziko zdravotních komplikací a zpříjemnit i ty nejteplejší letní dny.




Foto: archiv firem