Majestátně trůnil vprostřed místnosti a svolával ku svému středu bojem zesláblé i duchem silné udatníky… Možná k našemu uchu dolehne i vzdálený řinkot hodokvasu jídlem a pitím opojené společnosti…

Toliko pro fantasty a snílky …přijďme blíž tam, kam naše paměť sahá (pochopitelně hojně vyživená vzpomínkami našich prarodičů) - tedy do chaloupek, kde sporák či kachlová kamna byly nedílnou a důležitou součástí životů těch, kteří v nich žili. Sloužily nejen k přípravě jídla a teplé vody, ale i byly částí duše rodiny, hřejivou jistotou, jež nikdy nezklamala.

Takový mistr kamnářský „Zlatý ručičky“ dědil svůj um z tatíka na syna a nikterak se nepotřeboval zdokonalovat či zabývat novinkami. Šel si po cestičkách už vyšlapaných jemu dobře známých a hlavně fungujících ku spokojenosti tehdejších hospodyněk. Většinu materiálů, potřebných na výrobu kachlí a následnému stmelení v jeden hřejivý prvek, volil podle dostupné geologické bohatosti kraje. Jinak vypadala kamna na Šumavě, jinak v Podkrkonoší – každé však nejlépe jak mistr dovedl.

Šlendrián se trestal potupou největší – ztrátou cti svého jména.

Exisovaly keramické a kamnářské cechy – které zapovídaly nechat stavět kamna, či jiná topidla neodborníky – např. pouhé zedníky. Nebyly však jasně vymezené normy ani omezení, jediným bezpečnostním opatřením bylo kamna neustále hlídat a též pravidelná jednoroční prohlídka komína a jeho vymetení od sazí.

Pozvolna se dostáváme k uzavřeným krbům, topidlům, která byla spíše pro měštany a šlechtu. Svůj rozmach zaznamenala v době secese, tedy na počátku 19. století.
Stále však platila pravidla „Co kamnář to odborník“

Doba se nám změnila, rapidně zrychlila, odsunula preciznost na periferii lidských hodnot, ztráty vlastní cti si lidé občas ani nevšimnou. Zrychlilo se myšlení a chtění, zpomalilo vnímání jemných detailů. Přestáváme v nárůstu nabídek kde co nejlépe a nejlevněji dbát na kvalitu a ten princip „Rychle a Lacino“ se vcelku kvapně vkradl do způsobů našeho žití.

S nárůstem hyperobchodů se vším možným od hřebíku po zahradní techniku a pořadů na téma „Urob si sám“ se nám rozbujelo sebevědomí až ješitné „To přece zvládne každý…“ naprosto ustupující pokornému „Neměl bych se poradit s odborníkem?“ Většinou to skončí právě u té první varianty - „Na tom přece nic není“.

Se vzrůstajícími cenami energií se uchylujeme stále víc k náhradním opatřením si vlastních tepelných zdrojů. Jde prostě jenom o to, dostat teplo do domu co nejlevněji to jde.

Neznalí a odhodlaní mnem si ruce a těšíme se, jak se po shlédnutí pořadu pro kutily a hypernákupu zaručených kvalitních komponentů na stavbu krbu předvedeme sousedovi, který si svůj krb postavil taky sám.

Varianta „vždyť na tom nic není“ obnáší pár metrů izolace (s vláknem), nějaký ten silikon, cihla se po domě taky najde…, no a samosebou tu krbovou vložku…, a jde se na věc.

Kapsa je namaštěna (ušetřeno), ruce zamnuty (namazány)…proč chodit za kovářem, když to kovaříček docela dobře zmákne sám, sameček.
Tolik ironie. Je ale nezbytná. Omlouvám se, ale je to donebevolající….

A CO VAŠE ZDRAVÍ?

Jak to, že zapomeneme při tom všem shonu na to, aby topidlo bezpečno a zdraví neškodno bylo?
Kde začala naše krátkozrakost a léčíme ji vůbec? Jak se nám asi ted bude žít, když zjistíme, že máme doma „kostlivce ve skříni?“

Už máme normy, bezpečnostní opatření, na slovo vzaté odborníky sdružující se v ceších a to jak kominických, tak kamnářských. Ale i těch volně pobíhajících lepších či horších, zodpovědných více či méně je dost. Máme velký výběr kvalitních materiálů a jejich dobrou dostupnost. Máme taky zhoršenou kvalitu ovzduší. Zvyšující se počty vyhořelých lidských obydlí a oběti na životech, způsobené nedbalostí nebo nezodpovědností strůjců topidel, či neukázněností obsluhovatelů.

 Máme toho dost…co dohánět a hlídat, aby celý svět nebyl seskládaný z takových jen „Napůl věcí“.

Chtělo by to nějaký konec, nejlépe pozitivně laděný… Zde je!

Neušetříte na laciných věcech a neškolených službách.
Poprosit o radu odborníka není ponižující.
Výběr kvalitních komponentů k topidlu je nezbytný a navíc většinou garantovaný a se záručním servisem.
Krbové systémy se neustále vyvíjejí a na trhu je jich nepřeberné množství.
Jen chtít hledat. Možností je spousta...

Autor je idealistka..:-)

František Bayer, člen cechu kamnářů ČR.

- PR článek -