Příprava dřeva na zimu: už jste připraveni na topnou sezónu?
Suché palivové dřevo je základem úsporného a bezpečného topení. Ukážeme si, kdy dřevo připravit, jak ho správně sušit, skladovat a kolik ho budete na zimu potřebovat.
Srpen je ideální čas začít přemýšlet o topné sezóně. Pokud topíme dřevem, měli bychom mít už teď jasno, zda máme dostatečné zásoby a zda je dřevo správně vyschlé. Čerstvé dřevo má totiž výrazně nižší výhřevnost, více kouří a zanáší komín, zatímco suché palivo nám ušetří peníze i práci. Právě teď, kdy poptávka po palivech ještě není na vrcholu a ceny se mohou s blížícím se podzimem zvedat, je nejvýhodnější doba připravit dřevo na zimu, naštípat ho a uložit pod přístřešek.
Proč připravit dřevo na topení včas
Příprava dřeva na zimu není jen otázkou pohodlí, ale také úspory peněz a energie. Pokud si zásoby zajistíme už během léta, vyhneme se pozdějšímu shánění za vyšší ceny a s nejistou dostupností. Palivové dřevo bývá na podzim často vyprodané nebo je dodáváno ještě čerstvé, což znamená, že ho už nestihneme dostatečně vysušit.
Rozdíl mezi čerstvým a suchým dřevem je přitom zásadní. Čerstvě pokácené polínko s vlhkostí okolo 50 % má výhřevnost jen přibližně 7–9 MJ/kg. Pokud necháme dřevo vyschnout na doporučenou vlhkost do 20 %, získáme výhřevnost 15–17 MJ/kg, tedy téměř dvojnásobnou. V praxi to znamená, že při topení suchým dřevem spotřebujeme až o třetinu méně paliva.
Dalším důvodem je bezpečnost topení. Mokré dřevo uvolňuje více kouře a dehtu, což vede k rychlejšímu zanášení spalinové cesty. To nejen snižuje účinnost topení, ale zároveň zvyšuje riziko vzniku požáru v komíně. Zákon navíc ukládá povinnost kontrolovat a čistit komíny alespoň jednou ročně podle vyhlášky č. 34/2016 Sb. Topit suchým dřevem proto znamená menší náklady na údržbu a větší jistotu bezpečného provozu.
Kdo si dřevo připravuje vlastními silami, ocení letní měsíce i proto, že teplé a větrné počasí výrazně urychluje schnutí. Pokud dřevo správně uložíme, lze dosáhnout potřebné kvality paliva už pro nadcházející zimu.
Dále jsme pro vás vybrali
Ruční štípače dřeva – rychlý a jednoduchý způsob, jak si připravit dřevo na topení
Jaké dřevo je nejvhodnější na topení
Ne každé dřevo má stejnou výhřevnost a vlastnosti při hoření. Pokud chceme z topné sezóny vytěžit maximum, vyplatí se znát rozdíly mezi jednotlivými druhy.
Tvrdé listnaté dřevo – buk, dub, habr nebo jasan patří k nejoblíbenějším palivům. Má vysokou hustotu, hoří pomaleji a dlouho vydrží žhnout, což znamená stabilní a intenzivní teplo. Jeho výhřevnost se pohybuje přibližně mezi 15–17 MJ/kg, což z něj dělá ideální volbu pro celodenní vytápění a pro akumulační kamna či krby. Tvrdé dřevo je sice dražší a hůře se štípe, ale poskytuje nejvyšší komfort při topení.
Měkké jehličnaté dřevo – smrk, borovice nebo jedle má nižší hustotu a výhřevnost kolem 14 MJ/kg. Rychle vzplane, takže se s ním dobře zatápí, ale také rychleji shoří. Kvůli vyššímu obsahu pryskyřice více prská a zanechává více sazí v komíně, proto se hodí spíše na roztápění nebo jako doplněk k tvrdému dřevu. Výhodou je jeho nižší cena a snadná dostupnost.
Ovocné dřeviny – jabloň, hrušeň nebo třešeň se využívají méně často, ale mají podobně dobrou výhřevnost jako tvrdé listnáče, tedy kolem 15 MJ/kg. Při hoření navíc uvolňují příjemnou vůni a vytvářejí zvlášť atraktivní atmosféru v krbech. Jsou proto ceněny spíše pro estetický a zážitkový efekt než pro hromadné vytápění.
Výběr paliva závisí nejen na ceně a dostupnosti, ale i na tom, jaký typ topeniště používáme. Pro rychlé roztopení se hodí jehličnany, pro dlouhotrvající sálavé teplo je nejlepší tvrdé listnaté dřevo. Kombinace obou druhů bývá nejpraktičtější – měkké dřevo na zatopení, tvrdé na udržení tepla.
Správné sušení a skladování dřeva
Kvalitní palivové dřevo poznáme podle toho, že je dostatečně suché. Ideální vlhkost se pohybuje pod hranicí 20 %, což je hodnota, při které má dřevo optimální výhřevnost a při hoření nevzniká nadměrné množství kouře. Čerstvě pokácené dřevo mívá vlhkost i kolem 50 %, proto je nutné nechat jej vysychat minimálně jednu sezónu. Tvrdé listnaté dřevo, jako je dub nebo buk, by mělo schnout alespoň dva roky, měkké jehličnaté dřevo typu smrk či borovice obvykle postačí rok.
Suché dřevo poznáme podle nižší hmotnosti, drobných prasklin na povrchu a jasného, dutého zvuku při poklepání. Pro přesnější ověření lze použít vlhkoměr na dřevo, který rychle ukáže skutečnou vlhkost polínka. Při hoření pak kvalitně vysušené dřevo neprská a neprodukuje nadměrný kouř.
Pro skladování je nejlepší štípané dřevo, které schne rychleji než kulatina. Polínka by měla být uložena na paletách nebo roštu, aby nepřicházela do kontaktu s vlhkou půdou. Nejvhodnější je přístřešek se střechou a otevřenými boky, které umožní cirkulaci vzduchu. Dřevo se skládá naštípanou stranou směrem k větru, ideálně s orientací na jih nebo jihozápad, kde dopadá nejvíce slunečních paprsků.
Pokud dřevo zakrýváme plachtou, je nutné ponechat volné boční strany, aby mohl proudit vzduch. Příliš těsné zakrytí způsobí zatuchání a riziko vzniku plísní. Při správném skladování vydrží dřevo suché a připravené k topení i několik let, aniž by ztratilo svou výhřevnost.
Kolik dřeva budete na zimu potřebovat
Spotřeba palivového dřeva se liší podle velikosti domu, kvality zateplení a způsobu vytápění. Jinou zásobu bude potřebovat rodina, která dřevem topí celou zimu, a jinou ten, kdo si přikládá jen občas do krbu pro atmosféru.
Pokud dřevo používáme jako hlavní zdroj tepla, počítejme orientačně s 10–15 m³ skládaného dřeva ročně u běžného rodinného domu. Dobře zateplený menší dům o ploše kolem 100 m² může vystačit s 8–10 m³, zatímco starší nezateplený objekt o velikosti 150 m² může potřebovat i 20 m³ dřeva za sezónu.
V případě, že dřevem pouze přitápíme, postačí obvykle 2–5 m³ podle intenzity využívání. Na příležitostné večerní topení v krbu může stačit i jedna či dvě palety dřeva. Pro lepší představu – 1 prm (prostorový metr skládaný) tvrdého dřeva vydá přibližně tolik tepla jako 350 litrů topného oleje nebo asi 3 000 kWh elektřiny.
Důležité je mít vždy určitou rezervu – pokud přijde delší mrazivé období, vyhneme se tak nutnosti shánět palivo v době, kdy je jeho cena nejvyšší a nabídka omezená. V praxi se vyplatí připravit si raději o třetinu více, než je naše odhadovaná spotřeba.
Nákup dřeva – na co si dát pozor
Při pořizování palivového dřeva je důležité vědět, co přesně kupujeme. Nejčastější záměny nastávají mezi prostorovým metrem sypaným (prms) a prostorovým metrem skládaným (prm nebo m³). Rozdíl může být až třetinový. Pokud si necháme přivézt 10 prms sypaného dřeva, po narovnání do hranice získáme jen asi 7 prm skládaného dřeva. Cena se proto vždy musí vztahovat ke konkrétní jednotce, jinak snadno zaplatíme více, než skutečně dostaneme.
Velký rozdíl je také mezi čerstvým a suchým dřevem. Čerstvě pokácené dřevo bývá levnější, ale pokud ho chceme použít už v nadcházející sezóně, nebude mít dostatečnou výhřevnost. Prodávané „suché“ dřevo by mělo mít vlhkost do 20 % a seriózní dodavatelé to dokládají měřením. Při převzetí zásilky je dobré naštípnout pár polínek a zkontrolovat jejich stav – pokud jsou těžká, vlhká a při hoření syčí, nejde o skutečně suché palivo.
Kdo chce mít jistotu, může si pořídit jednoduchý vlhkoměr na dřevo a vlhkost si změřit přímo při převzetí. Spolehliví prodejci s tím nemají problém.
Doporučuje se nakupovat od prověřených dodavatelů, kteří uvádějí původ dřeva a jasné podmínky dodávky. Vyhneme se tak podvodným nabídkám, kdy je dodané množství nižší, než bylo slíbeno, nebo kdy dřevo obsahuje nežádoucí příměsi.
Aktuálně v létě 2025 se ceny palivového dřeva pohybují podle druhu a kvality přibližně mezi 1 500 a 2 500 Kč za prostorový metr skládaný. Tvrdé dřevo je tradičně dražší, ale poskytuje vyšší výhřevnost a delší dobu hoření.
Praktické tipy pro přípravu dřeva na zimu
Začněte včas – srpen a září jsou ideální měsíce, kdy ještě stihneme dřevo naštípat a nechat proschnout před prvními chladnými dny. Pokud dřevo připravujeme hned po těžbě, štípe se mnohem snáz než po delším uskladnění, kdy dřevo vyschne a ztvrdne.
Štípejte na menší polínka – menší kusy rychleji vysychají a snadněji se s nimi manipuluje. Do běžných kamen nebo krbu se hodí polena dlouhá kolem 25–33 cm, do větších kotlů na tuhá paliva lze použít délku 50 cm. Vždy je dobré přizpůsobit rozměry topeništi, abychom se vyhnuli pracnému zkracování.
Ukládejte dřevo na vzdušné místo – pod přístřešek, na palety či rošt, aby nepřišlo do kontaktu s vlhkostí od země. Menší zásoby lze skladovat i v kovových nebo plastových stojanech, které jsou vhodné například na terasy nebo k chatám, kde není prostor pro klasický dřevník.
Chraňte před deštěm, ne před větrem – dřevo zakryjte shora, ale ponechte otevřené boky, aby mohl proudit vzduch. Nejvhodnější je orientovat dřevník na jih nebo jihozápad, kde je nejvíce slunce a větru.
Nezapomeňte na rezervu – vždy se vyplatí mít připraveno více dřeva, než odhadujeme, ať nejsme v zimě překvapeni nedostatkem. Rezerva se hodí i pro případ delší zimy nebo náhlého zvýšení spotřeby.
Kontrolujte stav komína a kamen – suché dřevo je základ, ale stejně důležité je mít čistý komín a bezpečně fungující topeniště. Minimálně jednou ročně je nutné zajistit revizi spalinové cesty odborníkem, což je navíc vyžadováno zákonem.
Dále jsme pro vás vybrali
Jak správně vybrat krbovou vložku?
Dále jsme pro vás vybrali
