Mrkev - pěstování, tipy pro zahrádkáře

Mrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, kterou využíváme jakožto kořenovou zeleninu. Její pravlastí je jižní Asie, konkrétně oblast dnešního Afghánistánu, Pákistánu a Íránu. V těchto zemích je možné dodnes najít divoce rostoucí, druhy této rostliny s černými či bílými kořeny. V současnosti se nám známá oranžová mrkev, která vznikla šlechtěním v Holandsku, pěstuje po celém světě a daří se jí i v České republice. I u nás můžeme ve volné přírodě dokonce objevit divoké zástupce tohoto druhu.

Mrkev je dvouletá rostlina se zpeřenými, rozeklanými a chloupkatými listy. Květní stvol, který se vytváří druhým rokem, může být až 1,5 m vysoký, květenství tvoří složený okolík a bělavé kvítky. Semena jsou zploštělá, hnědá, na okraji mají háčky a jsou utvořena do nažky.

Druhy mrkve

Známe dva hlavní druhy mrkve

Mrkev obecná pravá – původní divoká nešlechtěná forma mrkve má tenký bílý kořen
Mrkev obecná setá – do této skupiny patří všechny dnes pěstované odrůdy mrkve. Má mohutnější kořen, jehož barva může být bílá, žlutá, oranžová, červená, fialová i vícebarevná (zvenku jiná než uvnitř).

Druhy mrkví podle výsevu

Karotka – je jemnější raná mrkev, je kratší a má oblejší až kulovitý kořen, nejoblíbenější druh mrkve
Baby karotka – mladá raná karotka, prodává se mražená nebo sterilovaná, nejčastěji se užívá jako příloha k jídlům. Má velmi jemnou chutí a křehkou strukturu.
Klasická mrkev – pozdní typ mrkve, má nasládlý hladký kořen polodlouhého tvaru a špičatý konec

Typy mrkve podle tvaru kořene

Berlikum – má větší válcovité kořeny s tupým koncem. Hodí se pro přímou konzumaci, dlouhodobé skladování, sušení i další zpracování. Tento typ mrkve může mít následující odrůdy - Rubina, Jitka F1, Koloseum F1.
Flakee – má velmi dlouhé zúžené kořeny, které mají široký a plochý konec. Jsou vhodné pro přímou konzumaci, dlouhodobé skladování, sušení a další druhy zpracování. Tímto typem mrkve je například odrůda Kardila.
Chantenay – mrkev s kratšími kónickými kořeny, která se rovněž hodí pro přímou konzumaci, sušení i jiné druhy zpracování. Tímto typem je například odrůda Chamare.
Nantes – klasická karotka, se kterou se setkáváme na pultech. Jde o nejčastěji pěstovaný typ mrkve. Je vhodná pro přímou konzumaci i ke zpracování. Tento typ kořene mají tyto odrůdy mrkví Nantes 5, Nantes 3, Karotina, Karola nebo Jarana F1.
Parisian – má malé kořeny ředkvičkového tvaru. Hodí se pro přímou konzumaci i zpracování. Jde například o tyto odrůdy mrkví - Rondo, Pariser Markt.

Barevné odrůdy mrkví

Červená – obsahuje lycopen, který nalezneme například i v rajčatech. Známá je odrůda Vanda
Bílá - vznikla šlechtěním z plané mrkve. Odrůda bílé mrkve je např. Küttigenská mrkev
Fialová – obsahuje anthokyany, jde zejména o odrůdu Purple Haze F1 (svrchní část je sytě fialová, středová část jasně oranžová)
Žlutá – obsahuje xantofyly, barviva podobná karotenoidům, známou žlutou odrůdou je Táborská žlutá

Pěstování mrkve

Mrkev je chladnomilná rostlina, nejlépe se jí daří při teplotách okolo 16 stupňů Celsia. Půdy jsou vhodné lehké a úrodné, plochu je dobré před výsevem mrkve důkladně prohnojit. Rané karotky se sejí na jaře, ideální je duben, ale v podstatě je možné s výsadbou začít v době, kdy nehrozí mrazíky a teplota půdy je okolo 7 stupňů Celsia. Pozdní druhy mrkve se vysévají na konci jara a začátku léta, jejich plození je přirozeně pozdnější, než u karotky. Semena mrkve sejeme 1-2 cm do hloubky v řádcích, které jsou od sebe vzdáleny cca 15 cm. Pokud nám vzejde mrkev příliš nahusto, musíme ji dobře protrhat, jinak nebudou mít rostliny dostatečně silný kořen, o který nám jde. U mrkví je důležitá bohatá zálivka a záhony je také třeba pravidelně odplevelovat. Největším nepřítelem mrkve je pochmurnatka mrkvová, což je cca 5 mm velká moucha, která klade vajíčka na mrkvové listy. Rané typy mrkví můžeme sklízet už od 8. týdne po vysazení, zatímco pozdní typy potřebují až 11 týdnů. Mrkve vytrháváme ručně nebo si pomáháme vidlemi. Nejpozději je třeba mrkev sklidit s příchodem prvních mrazů.

Mrkev a účinky na lidské zdraví

Mrkev je kořenová zelenina bohatá na vitamíny (provitamin A, vitamíny B, C, D, E, K), minerály (sodík, vápník, hořčík, jód, draslík, fosfor, železo, měď, mangan, zinek, selen), stopové prvky, antioxidanty a také na vlákninu. Vůbec nejznámější složkou mrkve, je beta-karoten, který způsobuje oranžovou barvu kořene. Jde o významný antioxidant, který pomáhá tělu se čistit a bojovat se stresem. Je dobrý na regeneraci pleti, vlasů, nehtů a zlepšení zraku, podporuje zdravý růst a má nezastupitelné místo v boji proti nádorovým onemocněním. V syrové mrkvi je obsažen rovněž sacharid falkarinol, který má taktéž silné protirakovinné účinky – při vaření se však ztrácí. Konzumací mrkve zvyšujeme odolnost organismu, posilujeme srdce a cévy a chráníme tělo před volnými radikály. Mrkev také pomáhá při zácpě a zvyšuje mužskou plodnost.