Na co si dát pozor při sjednávání pojištění domácnosti a pojištění rodinného domu?
Pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti patří mezi základní formy majetkového pojištění, které chrání majitele nemovitostí a jejich vybavení před různými riziky. Přestože jsou tato pojištění často zaměňována, ve skutečnosti kryjí rozdílné oblasti a při jejich sjednávání je nutné věnovat pozornost řadě důležitých detailů.
Správně nastavené pojistné smlouvy mohou v případě škodních událostí znamenat výrazný rozdíl mezi plnou náhradou a zklamáním z nedostatečné kompenzace.
Pojištění nemovitosti versus pojištění domácnosti
Pojištění nemovitosti (rodinného domu) se vztahuje na samotnou stavbu a její pevné součásti, jako jsou stěny, střecha, okna, dveře, topné a elektrické rozvody či komíny. Může zahrnovat i vedlejší stavby, například garáž, plot, bazén nebo zahradní altán, pokud jsou výslovně uvedeny v pojistné smlouvě. Předmětem pojištění je tedy nemovitost jako taková, nikoliv její vnitřní vybavení. To je kryto samostatným produktem – pojištěním domácnosti.
Pojištění domácnosti chrání movité věci, které se v domě nacházejí a nejsou jeho pevnou součástí. Jedná se například o nábytek, spotřebiče, elektroniku, oblečení, sportovní vybavení, cennosti nebo umělecké předměty. Důležité je, že pojištění domácnosti se může vztahovat i na věci uložené ve sklepě, garáži nebo na zahradě, ovšem jen v rozsahu, který stanoví smluvní podmínky.
Jedním z nejčastějších problémů při sjednávání pojištění je nedostatečně stanovená pojistná částka. Ta by měla odpovídat skutečné hodnotě nemovitosti nebo vybavení domácnosti. V případě pojištění domu je vhodné zohlednit nejen aktuální tržní hodnotu, ale i náklady na jeho případnou výstavbu včetně projektové dokumentace a prací. U domácnosti je zase důležité provést pečlivý soupis majetku a určit jeho přibližnou hodnotu. Pokud dojde k podpojištění, pojišťovna vyplatí pojistné plnění jen v poměru k reálné hodnotě majetku, což může znamenat značnou finanční ztrátu.
Naopak nadhodnocení majetku také není vhodné, protože povede k vyšším pojistným, avšak výše plnění nikdy nepřesáhne skutečnou hodnotu pojištěné věci. Proto je při sjednávání pojistky zásadní využít odborné poradenství nebo kalkulačky, které poskytují některé pojišťovny pro odhad pojistné hodnoty.
Rozsah pojistného krytí
Dalším faktorem, kterému je třeba věnovat pozornost, je rozsah pojistného krytí. Základní pojištění obvykle kryje rizika jako požár, výbuch, úder blesku, pád stromu nebo povodeň. Rozšířená varianta pojištění může navíc zahrnovat i rizika jako krádež, vandalismus, zkrat elektrospotřebičů nebo škody způsobené přepětím. Je důležité ověřit, která rizika jsou součástí základní pojistky a která je třeba připojistit samostatně. Stejně tak je vhodné zjistit, zda se pojištění vztahuje i na události způsobené chybou třetí osoby, například zatečení vody ze sousedova bytu, nebo na škody vzniklé vlastním nedopatřením.
Důležité je také věnovat pozornost výlukám z pojištění, tedy situacím, za kterých pojišťovna škodu nehradí. Častými výlukami jsou například škody způsobené úmyslným jednáním, opotřebením, nedostatečnou údržbou (revize elektroinstalace, kotllů, čištění komínů apod.) nebo škody vzniklé v důsledku porušení stavebních norem. U domácnosti se mohou výluky vztahovat i na opuštěné nemovitosti, kdy například není nikdo přítomen po dobu delší než 30 dní.
Smluvní podmínky často stanovují také tzv. spoluúčast, tedy částku, kterou si pojištěný hradí z vlastních prostředků při každé škodě. Výše spoluúčasti ovlivňuje výši pojistného – čím vyšší spoluúčast, tím nižší pojistné a naopak. Při sjednávání pojištění je důležité zvážit, jakou spoluúčast je klient ochoten nést a jak to ovlivní případné plnění.
Kromě samotného rozsahu pojištění je vhodné sledovat také další služby, které pojišťovna nabízí. Některé instituce poskytují asistenční služby zdarma – například pomoc při havárii, zajištění řemeslníků, právní poradenství nebo úschovu náhradních klíčů. Tyto doplňkové služby mohou výrazně ulehčit řešení mimořádných situací.
Před podpisem smlouvy je nezbytné důkladně si pročíst pojistné podmínky včetně připojených všeobecných a zvláštních ujednání. I zdánlivě drobný detail může mít velký dopad na výklad pojistné události a na výši vyplaceného plnění. Nebojte se zeptat poradce, který s vámi smlouvu uzavírá, na všechny detaily a situace, které můžou nastat. Pojištěný by měl být informovaný o všech svých právech i povinnostech a měl by vědět, jak postupovat při vzniku škody – tedy jak ji nahlásit, jaká dokumentace je potřeba a v jakých lhůtách.
Co dělat při vzniku škody a jak jí nahlásit?
1. Zajistěte bezpečí a omezte škody
V první řadě chraňte život a zdraví – své i ostatních. Pokud došlo k požáru nebo jinému nebezpečí, volejte složky IZS (112). Zabránit dalším škodám (například uzavřením hlavního přívodu vody nebo elektřiny) je vaší povinností jako pojištěného.
2. Škodu zdokumentujte
Jakmile je to bezpečné, začněte dokumentovat rozsah škody:
Fotografujte poškozené věci, stav nemovitosti, rozlitou vodu, stopy násilného vniknutí atd.
Udělejte seznam poškozených předmětů – co bylo zničeno, odcizeno nebo poškozeno.
Pokud je máte, připravte si účtenky, záruční listy nebo alespoň odhad hodnoty věcí.
3. Neprovádějte zásadní opravy bez souhlasu pojišťovny
Je důležité zachovat škodní stav do té doby, než pojišťovna škodu prohlédne nebo vám výslovně povolí zásah. Výjimkou jsou kroky nutné k zajištění bezpečnosti nebo zamezení větší škodě (např. provizorní zakrytí střechy).
4. Nahlaste škodu pojišťovně
Škodu oznamte co nejdříve. Každá pojišťovna má vlastní podmínky, ale obecně platí lhůta několika dní (např. 3–15 dnů od zjištění škody). Nahlásit škodu můžete:
- telefonicky,
- online přes webový formulář,
- osobně na pobočce,
- přes mobilní aplikaci (u některých pojišťoven).
Připravte si číslo pojistné smlouvy, datum a čas vzniku škody, popis události a podklady k dokumentaci škody.
5. Spolupracujte s likvidátorem
Pojišťovna může ale nemusí vyslat likvidátora, který si škodu zdokumentuje, případně provede odhad nákladů. Mějte připraveny veškeré doklady, účtenky a fotografie. Spolupráce s likvidátorem by měla být otevřená – nepodceňujte detaily ani zamlčování informací, může to ovlivnit výši plnění.
6. Vyčkejte na rozhodnutí a výplatu pojistného plnění
Pojišťovna po shromáždění všech informací rozhodne o výši náhrady a způsobu výplaty (bankovní převod apod.). Lhůta pro vyřízení pojistné události je obvykle 30 dnů od doložení všech potřebných podkladů, ale může se prodloužit u složitějších případů.
7. Reklamace a odvolání
Pokud s výší plnění nesouhlasíte, můžete:
- požádat o přezkoumání případu,
- dodat doplňující dokumentaci,
- využít služeb nezávislého odhadce nebo právního poradce,
- obrátit se na finančního arbitra (ve sporech s pojišťovnou),
- případně podat žalobu u soudu.
Pokud si s něčím při řešení škodní události nevíte rady, obraťte se na poradce, který se vámi smlouvu uzavíral. Ví, co v takových případech dělat a jaký postup bude pro vás nejvýhodnější.
Z vlastní zkušenosti můžeme doporučit, abyste se při jednání s pojišťovnou nenechali odbýt a byli vytrvalí. Někdy je problém dostat se přes infolinku ke konkrétní osobě, která vaši událost řeší. A někdy se může stát, že pracovník pojišťovny udělá chybu a např. při vichřici, která vám poničila dům, si vyžádá omylem data z jiné meteorologické stanice, kde žádný vítr nebyl.
Pokud se vám řešení pojišťovny nelíbí, rozporujte ho a nebojte se přijít s vlastním návrhem. Můžete si vyžádat např. od ČHMÚ posudek, který vám v případě uznání škody pojišťovna proplatí.
Praktický tip: Každá pojišťovna má trochu jiný postup, ale většina z nich nabízí přehledný návod na svém webu a také pohotovostní kontakty. Je proto dobré si už při sjednání pojištění uložit číslo smlouvy a kontakt na infolinku pojišťovny, případně stáhnout mobilní aplikaci, pokud ji poskytují.