Ne vždy totiž potřebujeme a chceme prostor zcela oddělit a zároveň uzavřít. Ti, kteří preferují bydlení spíše v otevřeném prostoru plném světla, budou častěji volit právě příčky ze skla nebo dřeva. Příčky působí vzdušně a v případě potřeby je lze poměrně snadno a rychle odstranit. Některé stěny jsou již stavěny, nebo přesněji řečeno montovány, s tím, že je budeme chtít odstraňovat častěji, a jsou proto posuvné nebo skládací, podobně jako shrnovací dveře.

Od skleněných, dřevěných nebo dokonce látkových stěn samozřejmě nemůžeme očekávat totéž, co od příčky zděné, která mnohem lépe zvukově i tepelně izoluje. Na skleněnou stěnu si také nemůžeme zavěsit obraz, zrcadlo nebo poličku. Pokud v domácnosti žijí děti, je potřeba pamatovat na jejich bezpečnost, aby při některé z her nepřišla k úrazu stěna a hlavně dítě.

Také proto se tyto „lehčí“ příčky častěji používají v místnostech, které chceme oddělit spíše opticky a také tam, kde se nechceme spokojit s tradičním řešením. Skleněné posuvné stěny z mléčného či tónovaného skla nacházejí své uplatnění při oddělní kuchyně a jídelny, chodby a obytného prostoru apod. V obytných místnostech jako je ložnice většinou chceme mít více soukromí, ale i zde se však můžeme setkat se skleněnými stěnami, které oddělují ložnici a koupelnu nebo šatnu. Dřevěné stěny potom zaručí více soukromí, protože skrz stěnu není vidět, zvukoizolační vlastnosti jsou bohužel podobné jako u skla.

Pokud chceme prostor oddělit nebo rozdělit opravdu pouze opticky, výborně nám poslouží paraván, žaluzie, japonská stěna nebo třeba police s knihami. Majitelé menších bytů využívají tyto prvky k oddělení obytné a spací části pokoje nebo tak rozdělují ložnici, kde spí dohromady rodiče i děti nebo více dětí.

Foto: archiv firmy Woodface