Pokud by si snad někdo myslel, že dnes už jí odzvonilo, z omylu jej vyvede pouhý pohled do nabídky nemovitostí na našem trhu. Spojení „prodám byt“ a „cihlový“ znamená téměř automaticky vyšší cenu. Lidé si prostě cihly stále váží a její pozice i přes nové technologie není ohrožena.

Jaké jsou vlastně výhody klasických pálených cihel? Kromě výše uvedené „morální“ převahy a osvědčenosti jsou to pevnost a trvanlivost, dosti velká akumulace tepla zajišťující tepelnou pohodu v domě či slušné zvukově izolační vlastnosti. A pokud se udělá neomítnutá zeď z pohledových cihel-lícovek, skvěle to vypadá. Důležitý je i fakt, že jde o materiál zažitý a zedníci s ním umějí pracovat. Vzhledem k malé velikosti cihel je také možné vyzdít z nich i poměrně složité tvary. To však na druhou stranu znamená vyšší pracnost, k čemuž přispívá i potřeba přípravy malty za mokra. Cihly mají rovněž poněkud menší tepelný odpor (ve srovnání s jinými materiály při stejné tloušťce). Co se týče ceny, patří klasické cihly spíše mezi dražší.

Lidé se vždy snažili cihly s větším či menším úspěchem vylepšovat. Uchytily se cihly vápenopískové, které jsou oproti cihlám z pálené hlíny ještě pevnější a vynikají velkou únosností, což umožňuje stavět zdi tenčí. Jsou tepelně odolné oběma směry, tedy jak horku, tak i mrazu, a často se používají na komíny a krby. Z hlediska vzhledu zaujmou velkou přesností tvaru s ostrými hranami. Tento materiál se však nepoužívá jen na výrobu cihel běžných rozměrů, ale i na různé tvarovky a zdící bloky, jejichž použití je dosti široké.

Oba výše uvedené druhy cihel se nabízejí i ve štípaných variantách. Štípaná cihla je velmi dekorativní a používá se hlavně na fasády a jiné pohledové zdi, zpravidla ovšem jako součást zdícího systému tvořeného více vrstvami. Další možností jsou odolné cihly betonové.

Ve snaze zlepšit tepelně izolační vlastnosti se objevily cihly duté nebo děrované. Díky vzduchovým komůrkám jsou také lehčí, takže méně zatěžují podklad. Pochopitelně vše má svou cenu, v tomto případě větší křehkost. Proto i u dutých cihel je lepší použití ve vícevrstvém zdivu.

Od dutých cihel je už jen krok k tvárnicím. Ty mohou být vyrobeny stejně jako cihly, tedy pálené z hlíny, ale dnes se už mnohem více používají tvárnice z porobetonu.

Mění se rovněž způsoby zdění. Zatímco u pálené cihly se pořád používá hlavně malta, tvárnice a podobné zdící prvky (ať už z jakéhokoliv materiálu) mohou být spojovány speciálním lepidlem, nebo s využitím spoje pero-drážka. Objevují se i technologie spojování připomínající Lego.

Již byla zmínka o vícevrstvých zdivech. Co to znamená? Jde o systémy, kde každá vrstva má svůj účel a dohromady tvoří jeden funkční celek. Například vnitřní zeď může být z omítnutých nosných zdících bloků, vnější z pohledových cihel a mezi nimi vrstva izolační. Existuje velké množství kombinací, ale mělo by jít o materiály, které jsou si technologicky blízké a určené ke společnému použití. Neměli bychom proto vzájemně kombinovat nesourodé materiály a technologie, neboť výsledek by mohl být velmi problematický a případné nedostatky třeba i prakticky neodstranitelné bez zbourání zdi. Je proto lépe se poradit s odborníky, než vymýšlet vlastní řešení. Jedno je však jisté – cihlami (při jejich správném použití) nic nepokazíte.

Autor: Michal Hamšík

Foto: firma Wienerberger