K čemu vlastně vynález, který okolo roku 1750 jako první objevil podle Čechů náš Prokop Diviš a podle zbytku světa Benjamin Franklin, slouží, ví snad každé malé dítě. Jde o zařízení, které chrání budovy nikoliv před hromy, jak by se z názvu dalo soudit, ale před blesky. Proto se mu také někdy (logicky správně) říká bleskosvod.

Hromosvod se skládá z jímacího zařízení, svodů a uzemnění. Pokud správně funguje, kontrolovaně a jako po másle svede bleskový výboj do země, přičemž zabrání požáru nebo mechanickému poškození budovy. Aby tomu tak bylo, je nutné si k jeho montáži hned při stavbě domu a pokládce střechy pozvat odborníka a alespoň jednou za pět let, jak ukládá platná technická norma, si nechat udělat jeho revizi. Pouhým okem totiž případné poškození hromosvodu nezjistíte, je nutné mít k tomu speciální přístroj. Stejně tak je nutné vedle preventivní revize pozvat si odborníka ke kontrole po každém úderu blesku.

Pokud totiž není hromosvod zcela v pořádku a plně funkční, může se lehce stát, že si přírodní živel, který obzvláště nyní v letních dnech vzniká každou chvíli, vybere jinou, už ne tak vhodnou trasu - může udeřit do vedle stojícího stromu, který vám následně spadne na dům, nebo sjede po televizní anténě a zapálí ji, případně i další objekty okolo.

Hromosvody se vyrábějí z pozinkované oceli nebo také z mědi, existují také zařízení elektronická, která jsou však dvakrát až třikrát dražší než klasický obyčejný hromosvod; stojí zhruba 50 tisíc korun. V každém případě pořízení této velice nutné součásti domu nepodceňte, nijak na ní nešetřete a vždy zajistěte oko odborníka; mohli byste krutě litovat.

Autor: efa

Články s podobnou tématikou
Chraňte se před elektrosmogem
Střecha dělá dům