Směrnice o energetické náročnosti budov se zatím vztahuje jen na budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 1000 m2, a to jak na novostavby, tak na rekonstrukce, pokud se obnovuje více než 25% obvodového pláště budovy anebo náklady na rekonstrukci přesahují 25% hodnoty budovy. Součástí procesu hodnocení bude vystavení štítku vyjadřujícího aktuální energetickou náročnost budovy a doporučená opatření, která by měla případnou nevyhovující situaci odstranit. Ve veřejných budovách bude povinnost vystavit tento štítek veřejně.

Postupovat se podle ní začne ve všech 25 zemích EU. Se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES jde ruku v ruce otázka certifikace budov a zavádění Průkazu energetické náročnosti, který bude mít v budoucnosti stejnou úlohu, jakou má technický průkaz pro automobil – vlastník ho bude předkládat vždy při prodeji či pronájmu. Budovy tedy budou muset být postaveny nebo zrekonstruovány tak, aby na vytápění a klimatizaci nespotřebovaly více energie, než je pro stavby daného typu stanoveno.

Moderní společnost je na levných zdrojích energie závislá. Zásoby fosilních paliv však nejsou nekonečné a alternativní zdroje jako vodní a větrná energie nebo energie vzniklá spalováním biomasy poptávku do budoucna neuspokojí.

Nezateplené domy v sobě skrývají obrovský potenciál uspořených paliv. V tomto případě se pozitivní ekologický dopad vzácně snoubí s příjemným finančním efektem na kapsu majitele. Díky rostoucím cenám všech energií se investice do zateplení vrátí poměrně rychle a zajistí majitelům ročně až 90 procentní úsporu za topení.

Autor: zop

Foto: archiv firmy Wiplast

Články s podobnou tématikou
Co může přinést novela stavebního zákona
Co můžeme čekat od Fondu bydlení v roce 2006
Nový zákon o vlastnictví bytů a nebytových prostor
Družstevní nebo osobní vlastnictví?
Než koupíme byt
Víte, co vás čeká na katastrálním úřadě?