Pasivní dům 2026: Jak vybrat správnou foukanou izolaci a ušetřit za energie?
Foukané izolace hrají klíčovou roli v pasivních domech. Zjistěte, jaké jsou rozdíly mezi materiály, jak ovlivňují spotřebu energie, letní přehřívání i zdravé mikroklima a proč roste význam ekologických řešení.
1. Nabízíte různé druhy foukaných izolací (celulózová, minerální čedičová, skelná, grafitový polystyren, dřevovláknitá). Jak se liší jejich vlastnosti a které jsou nejvhodnější pro různé konstrukce pasivních domů?
Ano, nabízíme všechny druhy vyjmenovaných izolací a pokud bych měla mluvit o celulóze, minerálních foukaných izolacích, dřevovláknité izolaci pak jejich základní užití je velmi podobné. Foukaná izolace je vhodná tam, kde se jedná o složitější konstrukci na zateplování. Co je báječné na foukaných izolacích, že jsou dodávány na klíč. Objednáte, přijede zkušený aplikant a nafouká. Objednatel je bez práce. I kutil ocení, že má čas na jinou zábavnější práci, než je složité vyplňování deskami izolace ve střeše domu.
Foukaný polystyren je pro izolování konstrukcí ve styku se zeminou, v oblasti vlhkých prostředí.
Minerální izolace – skelné i čedičové. Na minerálních izolacích je negativní jejich kousavost. Ještě druhý den se máte tendenci ošívat. Velmi pozitivní je však požární odolnost. Čedičová foukaná izolace má tak své místo v oblasti prostupu komínů (teplota tavení vlákna je nad 1000 °C).
Dřevovláknitá izolace je přírodní a udržitelná, ale jako v přírodě, dřevo může navlhnout a sesedat.
Pro dřevostavby se nabízí ekologický a v dnešní době velmi žádaný recyklovaný materiál, celulózové vlákno. Climatizer Plus je upcyklátem vláken dřeva. S předních odběratelů dřeva jsou historicky významní výrobci papíru. Takže po konci životního cyklu papíru je vhodná volba upcyklace ve formě foukané tepelné izolace z celulózy.
Dle veškerých dostupných mezinárodních norem je rozhodující pro pasivní konstrukce užití materiálu s nízkým součinitelem tepelné vodivosti. Součinitel tepelné vodivosti λ je již dlouhodobě stigma, kterým jsou izolační materiály charakterizovány. Kéž by se tepelně izolační materiály v hodnotě součinitele tepelné vodivosti markantně lišili. Ovšem není tomu tak. Vzhledem k rozdílům v tisícinách není velkých rozdílů ve foukaných materiálech, a proto tento parametr v podstatě časem pozbyl prioritu mít rozhodující funkci při výběru tepelné izolace pro zateplování / izolování.
2. Vaše celulózová izolace Climatizer Plus má vysokou tepelnou akumulaci a střední objemovou hmotnost. Jak tyto vlastnosti ovlivňují energetickou bilanci pasivního domu v zimě i v létě, a jak investor pocítí úsporu v praxi?
Praxe ukázala opravdu velké úspory v oblasti energetiky.
Energetická náročnost domácností enormně vzrostla s moderním stylem bydlení. Pokud se podíváme do novodobé historie bytového bydlení 1.poloviny 20.století, bylo naprosto normální, když lidé doma vytápěli v místnostech, ve kterých přes den trávili čas, na pouhých 16 °C. Dnes naprosto nemyslitelný parametr. Vnitřní návrhová teplota je podle norem pro obytné místnosti 21 °C. Na tuto teplotu ovšem vytápí málokterá domácnost. Většinou se v bytech a rodinných domech pohybuje teplota okolo 23 °C až 24 °C. To znamená přetápění zhruba o 2 až 3°C. Pokud vytápíme o 1°C více zvyšujeme tak energetickou náročnost domácnosti o celých 6 %. Každý stupeň znamená vyšší spotřebu. Teplo je tedy potřeba uchovat doma, zvláště to, které je nad návrhovou normovou teplotou. Je zbytečné přicházet o komfort, který si platíme. Obecně je známo, že celkovým zateplením ušetříme až 60 % energií, je jedno, zda jde o stavbu pasivní nebo nepasivní, celkově to znamená snížení nákladů na vytápění o celých 60 %. Kritická je v této oblasti střecha, teplo stoupající vzhůru má snahu utéct tzv. pánubohu do oken. Střechou v rodinném domě snížíme spotřebu naší cenné zaplacené energie až na 35 %. Otočení termostatem stojí na každém stupni 6 %, na druhé straně investicí do zateplení snížíme náklady na vytápění o 35 % a to trvale. Záleží na nás, jaký komfort si chceme užívat. Pokud se ovšem podíváme na poslední zimní období za sebou, dostaneme teploty spíše nadprůměrné. Co ale začalo majitele domu trápit více je letní přehřívání zvláště v podkrovích se střešními okny. Kvalitní tepelné izolování pomůže, a ještě více pomůže užití foukaných izolací s vysokou hodnotou měrné tepelné kapacity. Experimentálně je prokázáno, že podkroví (bez střešních oken) udrží chládek od vnějšího horka na celých 9 hodin. To je velký rozdíl, 5,5 hodiny, oproti 3,5 hodinám, které umí lehké tepelné skelné izolace.
3. Přispívá nějak izolace z foukané celulózy ke zdravému mikroklimatu a pohodě v pasivním domě?
Podle statistik Světové zdravotnické organizace se počet astmatiků a dětí trpících alergií za posledních 10 let zdvojnásobil. V současné době plných 31 % dětí ve věku 13 až 17 let trpí alergií a dalších 10 % dětí nad 5 let věku trpí astmatem
Jedním z nejhorších zabijáků zdravého dýchání jsou plísně, které se bohužel objevují nejen ve starších budovách, ale i v nových bytech a domech. Plísně, jak známo, vyrůstají tam, kde vzniká velké množství vlhkosti, kterou se nedaří účinně odvětrat. A v plesnivém domě nebo bytě se žije špatně nejen alergikům a astmatikům.
Vybavíte si, jak vypadá svačina v igelitovém pytlíku, kterou vaše ratolest přes víkend zapomněla? Ošklivě zplesniví. Hlavním důvodem je vlhkost, která se z těsného pytlíku nedokáže dostat ven, a připraví tak dokonalé prostředí pro růst plísně. Stejně tak zplesniví i dům, který zabalíte do neprodyšné tepelné izolace. Tím, že dýcháte, perete, sprchujete se nebo vaříte, neustále vytváříte ohromné množství vlhkosti. Pokud ji uzavřete v těsném prostředí, je jen otázkou času, kdy a kde se plíseň vytvoří.
Pasivní domy musí být i proto vybaveny rekuperací, tak však není spásná.
A návrat ke svačině. Kdyby byla stejná svačina zabalená v pytlíku z papíru, po pár dnech by chleba vyschl. Po plísni by na něm nebylo ani stopy. Přírodní izolační materiál, jako je celulóza, se s vlhkostí umí vypořádat stejně jako papírový pytlík. Celulóza už ze své podstaty „větrá“, a neuzamyká tak vlhkost uvnitř domu. Climatizer Plus, celulózová izolace je velmi úzce spjata z difúzně otevřenými konstrukcemi. Už jen při čtení termínu „difúzně otevřený“ se lépe dýchá.
4. Jaké výhody při stavbě pasivního domu plynou z toho, že izolace Climatizer Plus je vyrobená z recyklovaného papíru a je certifikovaná jako EŠV?
Climatizer Plus dostal jako první České republice značku Ekologicky šetrný výrobek. Tepelné izolace v současné době tento certifikát již získat nemohou.
Co se týká uplcyklovaných, downcyklovaných nebo recyklovaných výrobků dá se spíše hovořit o uhlíkové bance. Zateplováním celulózovou izolací Climatizer Plus se ušetří až 5.600 t CO2 ročně. Izolace je uložena na mnoho let v konstrukci. Je tedy zřejmé, že snižování potenciálu globálního oteplování pomocí materiálu vyrobeného z recyklované suroviny, je možné i v případě pasivních domů.
Příměr ochrany životního prostředí je krásným příběhem jedné půdy zateplené foukanou celulózou. Taková půda pasivního domu například o ploše 120 m2 pak díky izolaci Climatizer Plus, o mocnosti 30 cm, na této půdě zachránila z lesa 25 až 26 středně vzrostlých stromů. A nejen to. Záchranou stromů je ušetřena také lesní půda o ploše zhruba 500 m2. Na jednom stromě může žít až tisíc druhů hmyzu, který je potravou pro vyšší živočichy. Díky recyklaci zůstává les okolo nás.
5. Jaké jsou ekologické aspekty foukaných izolací? Jak se pracuje s odpadním materiálem a zbytky? Jak se tyto aspekty promítají do dlouhodobých provozních nákladů a životnosti pasivního domu?
Vidíte, i vy tomu říkáte odpad, ale ve své podstatě jde o surovinu. Mnoho lidí tuto surovinu dehonestuje tímto slovem. Přitom díky nám všem lidem dochází k drancování planety již desítky let. Je to naprosto neregulované a se strmým nárůstem počtu obyvatel na planetě Zemi bychom potřebovali pro své potřeby a odpad, který vytváříme, rovnou planety tři. Takové množství to je.
Pro nás je to surovina, cenná komodita, se kterou se obchoduje a je čím dál vzácnější. Pasivní domy by neměli být pasivní v ekologii a ochraně nerostného bohatství. Naopak by se měl chovat ekologicky šetrně, měli by dodržovat zásady minimalizace dopadu na životní prostředí a snižovat uhlíkovou stopu.
Jak říká prof. Miroslav Bárta, cituji: „Jsme první civilizace, která si neumí poradit se svými odpady“. Takže rozhodně na recyklaci nelze z dlouhodobého hlediska ve stavebnictví rezignovat, naopak, pasivní dřevostavby by měli jít příkladem.
Dále jsme pro vás vybrali
Jak postupovat v boji s hlukem v bytovém domě? Volejte akustickou pohotovost.
- PR -
