Moderní architektura ve světě: Hundertwasserhaus - ikona organické architektury ve Vídni
Hundertwasserův dům ve Vídni patří už více než čtyři desetiletí k nejnavštěvovanějším architektonickým památkám rakouské metropole. Od svého otevření v roce 1985 se stal symbolem odvahy, hravosti a ekologického myšlení v architektuře. I dnes, v době důrazu na udržitelnost a individualitu bydlení, působí jeho podoba překvapivě aktuálně.
Autorem návrhu je rakouský výtvarník a vizionář Friedensreich Hundertwasser, který se dlouhodobě vymezoval proti strohému funkcionalismu a uniformitě moderní výstavby. Projekt vznikl ve spolupráci s architektem Josefem Krawinou a stavebním inženýrem Peterem Pelikanem, přičemž samotný Hundertwasser dohlížel na uměleckou koncepci a finální podobu stavby.
Manifest proti rovné linii
Základní myšlenkou domu je odmítnutí rovné linie, kterou Hundertwasser považoval za nepřirozenou a „bezbožnou“. Ve svém Manifestu proti racionalismu v architektuře kritizoval anonymní, pravoúhlé a šedé bloky, jež podle něj potlačují lidskou individualitu.
Na fasádě domu proto nenajdeme téměř žádné dvě stejné linie, pravidelná okna ani monotónní barevnost. Objekt pracuje s nepravidelnými tvary, zvlněnými podlahami, asymetrií a pestrou barevnou paletou, která kombinuje omítky, keramiku i přírodní materiály. Každý detail podporuje myšlenku, že architektura má být živým organismem, nikoli technickým produktem.
„Okenní právo“ a lidské měřítko bydlení
Jedním z nejznámějších principů je takzvané „okenní právo“. Podle něj má obyvatel právo upravit si okolí svého okna tak daleko, kam dosáhne jeho ruka. Cílem bylo dát najevo, že za fasádou bydlí konkrétní člověk, nikoli anonymní jednotka v masovém bytovém domě.
Tento koncept dnes rezonuje s aktuálními tématy participativní architektury a personalizace bydlení. Přestože v praxi podléhá úpravám a pravidlům správy objektu, myšlenka individuality zůstává jedním z klíčových odkazů stavby.
Zeleň jako součást architektury
Druhým zásadním pilířem návrhu je ekologický princip. Hundertwasser dlouhodobě vystupoval proti odlesňování a degradaci krajiny, a proto prosazoval propojení architektury s přírodou.
Na střešních a terasových zahradách domu o celkové ploše přes 1 000 m² roste přibližně 250 stromů a keřů, které jsou zasazeny přímo do konstrukce budovy. Objekt disponuje šestnácti soukromými a třemi společnými terasami. Stromy vyrůstají nejen z teras, ale i z okenních nik, čímž vytvářejí dojem, že příroda stavbu postupně pohlcuje.
V současném kontextu zelených střech, vertikálních zahrad a klimaticky odolné výstavby lze Hundertwasserův přístup označit za vizionářský. Dům přirozeně zlepšuje mikroklima okolí, zadržuje dešťovou vodu a přispívá k biodiverzitě v husté městské zástavbě.
Bytový dům jako turistická atrakce
Objekt obsahuje přibližně 50 bytů, dále několik komerčních prostor a společných zón. Přestože jde o běžně obývaný městský dům, stal se zároveň turistickým magnetem. Již při prvním dni otevřených dveří 7. září 1985 jej navštívilo kolem 70 000 lidí.
Dnes patří mezi nejfotografovanější místa ve Vídni a ročně přiláká statisíce návštěvníků z celého světa. Samotné byty nejsou veřejnosti přístupné, turisté si však mohou prohlédnout exteriér a navštívit nedaleké muzeum věnované autorovi.
Kunst Haus Wien a další realizace
V bezprostřední blízkosti domu se nachází galerie Kunst Haus Wien, která rovněž nese charakteristický rukopis Hundertwassera. Budova slouží jako muzeum a výstavní prostor zaměřený na ekologii, fotografii a současné umění.
Hundertwasser realizoval i další projekty v Rakousku a Německu, například spalovnu odpadu ve Vídni-Spittelau, která dokazuje, že i technická infrastruktura může mít estetickou a symbolickou hodnotu. Jeho architektura tak překročila hranice obytných domů a zasáhla do veřejného prostoru i průmyslových staveb.
Odkaz Hundertwassera v současné architektuře
Vliv Friedensreicha Hundertwassera je patrný i mimo Rakousko. Inspiraci jeho organickým a ekologickým přístupem lze najít v projektech zaměřených na udržitelnou výstavbu, komunitní bydlení či návrat přírody do měst. Také v České republice vznikly stavby vycházející z jeho principů, například bytový dům v Plzni, který pracuje s barevností a nepravidelnou kompozicí fasády.
Dnes, kdy architekti řeší klimatickou změnu, uhlíkovou stopu budov a kvalitu městského prostředí, působí Hundertwasserův dům jako nadčasová připomínka toho, že architektura může být zároveň funkční, ekologická i poetická.
Hundertwasserhaus tak není pouze turistickou atrakcí, ale především manifestem svobodného myšlení, který i po letech inspiruje k hledání humánnější podoby městského bydlení.
Dále jsme pro vás vybrali
Moderní architektura ve světě: Kuggen neboli Ozubené kolo z Göteborgu
Dále jsme pro vás vybrali
