Duben vyhovuje většině druhů zeleniny

Na konci března už by měly vylézat malé sazeničky z únorové výsadby, kdy se do truhlíků dává například raný salát, brokolice, celer nebo papriky. Takhle brzo můžete vysít i cibuli nebo rajčata pro dřívější sklizeň.

V březnu se rovněž vysévají rajčata, do poloviny měsíce je to pro ně asi nejideálnější období. Také se sází melouny a do fóliovníku už může přijít mrkev, ředkvička nebo bazalka. Na konci března, pokud ještě nevládnou mrazy, je možné zasít do země špenát, hrách nebo petržel, hlavní doba setí na záhon však přichází v dubnu.

To už lze bez problému vysévat téměř všechny druhy zeleniny, jako je mrkev, saláty, hlávkové zelí, kapustu, kedlubny, hrách či fazole (ty spíše až na konci měsíce). Do záhonu už patří i cibule sazečka, jarní česnek či šalotka.

Co se v dubnu může zasít do skleníku či pařeniště?

Přeci jen ne všechno může v dubnu na záhonek, a tak se nadále provádí výsev do skleníků a pařenišť.

V tomto období se vysévá letní salát, dále také salát římský či ledový, letní květák, končí se výsev tyčkových a keříčkových rajčat a do skleníku patří i semínka velkoplodých paprik, nakládaček a salátovek.

Duben je rovněž ideální doba pro patizony, cukety a dýně nebo řapíkatý a listový celer. Ve skleníku je třeba pravidelně větrat, ideálně, když vysvitne slunce.

Nezapomeňte na bylinky

Pro všechny aromatické byliny je duben ideální měsíc k výsevu do venkovních záhonů. Samozřejmě, že pokud chcete míz sazeničky dříve, můžete je začít vysévat už v únoru do květináčů, kde vám vyrostou rychleji. Jestliže s nimi ale chcete rovnou do záhonu, pak je duben ten pravý čas.

Do půdy mohou přijít například semínka bazalky, oregana, tymiánu, majoránky, petrželky, rozmarýnu, máty, šalvěje, estragonu a dalších.

Jak mít záhonky připravené?

Pro úspěšný výsev je třeba záhonky dobře připravit. Příprava by měla začít už na podzim, kdy se půda po sezóně zryje. Pokud jste to na podzim nestihli, můžete to ještě napravit brzy zjara.

Půda by rovněž měla mít dostatek živin, čehož se dociluje hnojením. I když existuje na trhu mnoho speciálních průmyslově vyrábených minerálních hnojiv, lepší je spolehnout se na přírodní zdroje.

K těmto účelům je ideální koňský hnůj nebo kvalitní kompost, který se do půdy přimíchá. Pozor na to, abyste to s množstvím nepřehnali, to by pak mohlo být na škodu.

Obecně platí, že v takto připravené půdě lze pěstovat různé druhy zeleniny, i když každá má trochu jiné nároky na půdu. Co vyžadují nejběžněji pěstované druhy?

Mrkev, petržel a ředkvičky

Těmto typům vyhovuje lehká humózní půda, která je dobře provzdušněná. Mrkvím prospěje vápník a ředkvičkám více závlahy.

Pór, cibule

Cibulovitá zelenina vyžaduje spíše středně těžkou a dobře zrytou půdu. Tu je třeba včas pohnojit dobře uleželým koňským hnojem a často zalévat.

Kedlubny, kapusta a zelí

Pro tento typ zeleniny vyberte zásaditou půdu s dostatkem humusu. V době, kdy semínka zakoření a začnou růst sazenice, je ideální půdu přihnojit ředěnou močůvkou.

Kopr

Kopr je na půdu nejméně náročný, v podstatě mu stačí hlavně dostatečná závlaha a pak jej vypěstujete prakticky všude.

Půda do skleníku

Pro pěstování ve sklenících je ideální spíše středně těžká hlinitá půda. Lépe se v ní drží vláha, jak v půdě písčité a také má více přirozených živin. Při přípravě zeminy by se do ní mělo dostat dostatečné množství potřebných látek, jako je fosfor, draslík nebo dusík. K těmto účelům je nejlepším hnojivem uleželý kompost nebo průmyslově vyráběný zahradnický substrát.