Jak hnojit rajčata při dozrávání plodů
Dozrávání rajčat je klíčovou fází, kdy rostliny potřebují správnou výživu. Poradíme, jaké živiny dodat, čemu se vyhnout a jak hnojit přírodně i účinně – pro bohatou a zdravou úrodu.
Když na rajčatových rostlinách začnou červenat první plody, snadno podlehneme dojmu, že máme hotovo. Jenže právě fáze dozrávání je jednou z nejdůležitějších – ovlivňuje, jak budou plody chutnat, jak budou zbarvené, šťavnaté a jestli neprasknou nebo nezačnou hnít dříve, než je stihneme sklidit. Správně zvolené hnojení v tomto období má zásadní vliv na kvalitu i množství úrody. U tyčkových (indeterminantních) odrůd navíc pomáhá i s dalším nasazováním květů, takže můžeme sklízet až do podzimu.
Proč je hnojení při dozrávání důležité?
Ve chvíli, kdy rajčata dozrávají, rostlina soustředí většinu své energie i živin do plodů. Pokud jí v tomto období chybí některé klíčové prvky – zejména draslík, vápník a hořčík – projeví se to na kvalitě úrody. Výsledkem může být nevýrazná chuť, nedostatečné vybarvení, praskání slupky nebo známá hniloba květního konce, která znehodnotí celé plody ještě před sklizní. Správně načasované a vyvážené hnojení tak hraje zásadní roli nejen pro chuť, ale i pro zdraví a trvanlivost rajčat.
Co rajčata v době dozrávání potřebují?
Ve fázi dozrávání plodů je potřeba upravit způsob hnojení tak, aby rostlina nasměrovala maximum energie do vývoje chutných a zdravých rajčat. Základem je omezit dusík a naopak zvýšit přísun draslíku, vápníku a hořčíku.
Dusík (N): méně je více
Dusík podporuje růst listů a stonků. V době, kdy chceme, aby rostlina dozrávala, je však přebytek dusíku na škodu – zpomaluje zrání a zhoršuje chuť i konzistenci plodů. Proto je vhodné přejít na hnojiva s nízkým obsahem dusíku, často označená jako „na plodovou zeleninu“ nebo „pro podporu plodů“.
Draslík (K): klíč k chuti a barvě
Draslík podporuje tvorbu cukrů, zlepšuje sladkost a intenzitu chuti, podporuje rovnoměrné dozrávání a zvyšuje sytost červené barvy. Navíc posiluje rostlinu proti stresu z horka nebo sucha a zvyšuje její odolnost vůči chorobám. Při nedostatku draslíku plody dozrávají nerovnoměrně, mohou být kyselé nebo moučnaté.
Vápník (Ca): ochrana proti hnilobě a praskání
Nedostatek vápníku způsobuje známou suchou hnilobu květního konce – plody začnou od špičky černat a měknout. Vápník je proto důležité doplňovat, ideálně jako zálivku z dusičnanu vápenatého nebo formou listového postřiku. Při jeho doplňování ale nezapomínejme ani na hořčík – oba prvky je potřeba vyvážit, protože se navzájem ovlivňují v příjmu.
Hořčík (Mg): pro zdravé listy
Hořčík je klíčový pro tvorbu chlorofylu. Jeho nedostatek se projevuje žloutnutím starších listů mezi žilnatinou. Pomoci může postřik hořkou solí (síranem hořečnatým), který aplikujeme zhruba jednou za 2–3 týdny.
Jaké hnojivo použít při dozrávání rajčat?
V období, kdy plody začínají dozrávat, potřebují rajčata především draslík a vápník. To znamená přejít z růstových hnojiv na taková, která mají nízký obsah dusíku a vysoký podíl draslíku. Právě ten zajišťuje sladkost, barvu i rovnoměrné zrání plodů. Tady je přehled hnojiv, která se v praxi osvědčují:
Kristalon plod a květ (6-12-36)
Vodorozpustné hnojivo s vysokým obsahem draslíku a nízkým dusíkem. Ideální pro dozrávání plodové zeleniny. Lze aplikovat zálivkou i postřikem na list.
Hoštické hnojivo na rajčata
Přírodní organominerální hnojivo, které kromě základních živin obsahuje také melasu, guáno nebo rohovinu. Je šetrné k půdě a vhodné i při bio pěstování.
Kombinace kompostového čaje a dusičnanu vápenatého
Kompostový čaj dodá rostlinám mikroživiny a aktivní mikroflóru, zatímco dusičnan vápenatý doplní nezbytný vápník. Pozor však na množství – dusičnan vápenatý obsahuje i dusík, proto jej používejme s rozvahou.
Výluh z dřevěného popela
Přírodní zdroj draslíku a vápníku, který lze snadno připravit doma. Stačí hrst prosátého popela zalít 10 litry vody a nechat několik hodin vyluhovat. Výluh aplikujeme zálivkou jednou za 10–14 dní. Vyhněme se však použití na kyselomilné rostliny a nepřehánějme to – popel silně ovlivňuje pH půdy.
Přírodní hnojení jako šetrná alternativa
I v období dozrávání rajčat si můžeme vystačit s přírodními prostředky – bez nutnosti sahat po syntetických hnojivech. Skvělou volbou je například výluh z dřevěného popela, který dodává tolik potřebný draslík a vápník, podporuje zrání plodů a zpevňuje jejich stěny. Opatrnosti je ale třeba při dávkování – popel je zásaditý a při nadbytku může půdě spíše uškodit.
Další možností jsou banánové slupky, které obsahují draslík a fosfor – lze je použít například formou výluhu nebo je jednoduše zakopat ke kořenům. Vaječné skořápky poslouží jako přirozený zdroj vápníku, ale jejich účinek je pozvolný, proto je ideální používat je dlouhodobě jako součást kompostu. Méně známou, ale účinnou složkou bývá také melasa, která podporuje půdní mikroorganismy a zlepšuje příjem živin.
Pokud vás zajímá, jak taková domácí hnojiva připravit krok za krokem, podívejte se na náš samostatný článek:
Listová výživa – účinný pomocník při nedostatcích
Listová výživa, známá také jako foliární hnojení, je doplňková metoda, při které se živiny aplikují přímo na listy rostlin ve formě jemného postřiku. Rostlina je tak může vstřebat rychleji než z půdy, což je výhodné především při akutním nedostatku živin, během vysokých teplot nebo při suchu, kdy je příjem z půdy omezený.
Tato metoda je zvláště účinná u živin, které se v půdě pohybují pomalu – typicky u vápníku a hořčíku. V období dozrávání rajčat jsou právě tyto prvky klíčové: vápník chrání před hnilobou květního konce a hořčík podporuje zdravý vzhled listů. Hořčík lze dodat například ve formě hořké soli (síran hořečnatý), vápník pak pomocí dusičnanu vápenatého.
Výhody listové výživy:
- rychlé působení (efekt bývá patrný už za pár dní),
- pomoc při extrémním počasí,
- cílený zásah při konkrétním nedostatku.
Kdy aplikovat? Ráno nebo večer, nikdy za ostrého slunce – hrozí spálení listů.
Jak často? Obvykle 1× za 10–14 dní, podle potřeby a stavu rostlin.
Je ale důležité si uvědomit, že listová výživa je pouze doplňkem ke klasickému hnojení – nenahrazuje pravidelný přísun živin skrze substrát nebo zálivku. Pokud ji ale správně zkombinujeme s vyváženou péčí o půdu, může výrazně přispět ke zdravé sklizni plné chutných a kvalitních plodů.
Nejčastější chyby při hnojení rajčat v létě
Péče o rajčata v období zrání má svá specifika – a právě v této fázi se často dělají chyby, které mohou negativně ovlivnit kvalitu plodů. Na co si dát největší pozor?
Přehnojení dusíkem
Příliš mnoho dusíku vede k bujnému růstu listů a stonků, ale zpomaluje zrání plodů. Rajčata pak dozrávají pomalu, bývají vodnatá a méně chutná.
Nedostatek vápníku
Typickým příznakem je tzv. hniloba květního konce – černající špičky plodů, které se znehodnotí ještě před dozráním. Vápník je nutné dodat včas a v dobře vstřebatelné formě.
Nevyvážené hnojení
Pokud rajčata nemají správný poměr živin, může dojít k praskání slupky, špatnému vybarvení nebo mdlé chuti. Klíčová je rovnováha mezi dusíkem, draslíkem, vápníkem a hořčíkem.
Postřik za ostrého slunce
Listová výživa je užitečná, ale nesmí se aplikovat za poledního slunce – kapky na listech působí jako lupa a mohou způsobit popálení pletiv. Ideální čas je ráno nebo navečer.
Co dát rajčatům v době, kdy dozrávají
Zrání plodů je pro rajčata energeticky náročné období – a my jim v této fázi můžeme správným přístupem výrazně pomoci. Na co se zaměřit?
Změna hnojiva
Přejděte na hnojivo s nízkým obsahem dusíku a vyšším podílem draslíku. Draslík podporuje sladkost, barvu a celkovou kvalitu plodů.
Vápník a hořčík jako základ zdraví
Tyto prvky pomáhají předejít hnilobě plodů, praskání i chloróze listů. Doplňujte je pravidelně, ideálně střídavě zálivkou i listovým postřikem.
Sledujte stav rostlin
Listy a plody jsou nejlepší ukazatel – pokud žloutnou, praskají nebo špatně dozrávají, může to být známka výživového deficitu.
Nebojte se listové výživy
Při podezření na nedostatek vápníku nebo hořčíku sáhněte po listové výživě – rychlejší účinek a efektivní zásah mohou zachránit i pozdější úrodu.
