Špenát setý (Spinacia oleracea) je jednoletá rostlina z čeledi laskavcovitých, dříve řazená do čeledi merlíkovitých, která je pěstována jakožto oblíbená listová zelenina. Pochází z jihozápadní Asie a do Evropy se rozšířil již ve 14. století. Špenát vytváří přízemní volné listové růžice složené z trojúhelníkových nebo vejčitých listů. Má sytě zelenou barvu. V létě se pak objevují zelenožluté květy, které jsou však u špenátu nežádoucí, protože snižují jeho kvalitu.

Druhy špenátu

Špenát setý je možné dle doby výsadby rozdělit na jarní, letní, podzimní a zimní.

Známé odrůdy špenátu:

Emilia F1 – pozdní hybridní odrůda, která má středně zelené, mírně zvlněné listy. Je vysoce výnosná a odolává špenátové plísni a také nevybíhá do květu. Pro tyto vlastnosti patří mezi úspěšné plodiny pro letní a zimní pěstování. Vysévá se od března do července, sklizeň pak probíhá od května do září
Monores – raná odrůda určená pro jarní a podzimní sklizeň. Jde o mohutnější rostliny se vzpřímenými oválnými listy se zakulacenou špičkou, které jsou mírně zvlněné. Odrůda je odolná proti vymrzání, velmi výnosná a odolná proti plísni i vybíhání do květu. Díky rychlému počátečnímu růstu umožňuje časnou sklizeň
Misano F1 – hybridní odrůda, která je kompletně rezistentní, hodí se pro jarní výsev i podzimní přezimování
Previa F1 – velmi výnosná hybridní odrůda odolná vůči plísni špenátové. Tvoří ji mohutné tmavě zelené růžice.

Známé druhy špenátu:

Špenát anglický – svým vzhledem připomíná šťovík, je vytrvalou rostlinou, která se sklízí po dva i více roků
Novozélandský špenát (čtyřboč rozložitá) – malá rostlinka se zpravidla větví do čtyř stran a vytváří dlouhatánské šlahouny, ze kterých je možné celé léto až do prvních silnějších mrazů sklízet čerstvé lahodné lístky.
Baby špenát – tento druh špenátu má jemné křehké lístky, které dosahují velikosti 5 až 10 cm

Pěstování špenátu 

Špenát vyséváme buďto brzy na jaře, nebo naopak až ve druhé polovině léta. Pro pěstování špenátu potřebujeme výživnou, mírně zásaditou půdu a pravidelnou přiměřenou zálivku. Nejvhodnější jsou pro pěstování špenátu hlinitopísčité, dostatečně vodu zadržující půdy s pH 6 - 7,5. Čím lepší půda bude, tím budou i listy špenátu větší, dužnatější, jemnější a chutnější. Nesnáší suché a překyselené půdy ani větrná stanoviště. Špenát také nesmíme přihnojovat hnojivy obsahujícími dusík, ani chlévským hnojem. Špenát vyséváme do řádků nebo na široko v průběhu celého roku. Jarní odrůdy mají vegetační dobu 52 dní, na konci léta můžeme vysévat odrůdy pro podzimní sklizeň, které mají vegetační dobu 65 dní a na podzim pak odrůdy určené pro jarní sklizeň s vegetační dobou 240 dní. Lístky se musí trhat ještě před rozkvětem.

Špenát a účinky na lidské zdraví 

Přestože se o špenátu mluví jakožto o největším zdroji železa, není tomu tak. Tato informace vznikla během výzkumu v roce 1870 chybným posunutím desetinné čárky – neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg. Přestože se na tento omyl přišlo již ve 40. letech 20. století, až do 80. let přetrvávala tato fáma v povědomí veřejnosti. Ve špenátu je kromě železa obsažen ještě jód, vápník, arsen a kyselina fosforečná. Obsahuje také spoustu vitamínů, jako je betakaroten, provitamin A, C, vitamíny B1, B2, B6, PPE, K a kyselinu listovou. Špenát je rovněž bohatým zdrojem lecitinu, spinacinu (špenátová bílkovina) a saponinů, které příznivě působí na činnost pobřišnice a žaludeční sliznice. Konzumace špenátu příznivě ovlivňuje srdeční činnost, krvetvorbu, zpevňuje kosti, zuby, posiluje vlasy a nehty. Působí močopudně a odvodňuje organismu, který tak zbavuje nebezpečných látek. Špenát má rovněž blahodárný vliv na celý imunitní systém. Výzkumy prokázaly přítomnost fytohormonů, které působí na vývoj svalstva člověka a také na vysoký obsah karotenoidů, což ze špenátu činí cenný antioxidant.