Rychle, šetrné a zdravě

Pro uchovávání zeleniny využíváme řadu způsobů konzervace. Zavařování, zmrazování, nakládání, kandování a v poslední době stále oblíbenější způsob, který využívaly s oblibou naše babičky - sušení. Sušení je nejlevnější a nejzdravější způsob konzervace. Šetrným sušením se v zelenině uchová až 80% vitamínů.   Pro sušení vybíráme zeleninu co nejčerstvější, z které vyřadíme plody nahnilé nebo plesnivé. Zeleninu sušíme co nejdříve, aby skladováním neztratila na kvalitě. Omyjeme ji, oloupeme a nakrájíme na kostičky, proužky, kolečka nebo ji nastrouháme na hrubším struhadle. Sušíme pouze v jedné vrstvě při 50 °C, protože při vyšší teplotě by mohla ztvrdnout. Usušenou zeleninu uskladníme, nejlépe ve sklenicích se vzduchotěsným uzávěrem nebo v plátěných sáčcích. Sklenice i sáčky uložíme do tmavé, suché místnosti, kde je teplota do 15 °C a obaly pravidelně kontrolujeme, zda obsah neplesniví nebo není napaden moly.  

Jednoduše - nesklízejte

Zahrádkáři na podzim zápolí s problémem, kam všechnu sklizenou zeleninu uložit. V první řadě zeleninu pro uskladnění sklízíme při suchém počasí a při dobývání ze země dáváme pozor, abychom ji nepoškodili. Nahnilou nebo poškozenou zeleninu ihned spotřebujeme, usušíme, zmrazíme nebo nakládáme do kyselého či slaného nálevu. Příchod prvních mrazíků nemusí nutně znamenat přemístění veškeré úrody do sklepa. Určité druhy zeleniny jako například pór, hlávková   a růžičková kapusta nebo čínské zelí snášejí nižší teploty vcelku dobře, proto je můžeme sklízet až koncem listopadu, případně začátkem prosince. Na záhonu může přes celé zimní období zůstat také špenát, petržel, a polníček. Zeleninu ponechanou přes zimu na záhonech, pokrýváme smrkovým chvojím, na které lze posléze umístit ještě vrstvu slámy a spadaného listí. Pokud nastanou holomrazy, použijeme navíc fóliový kryt.

Cibule a česnek nejlépe přezimují svázané natí do "věnců" nebo svazků zavěšené na suchém místě. Karotku, mrkev a pastinák zbavíme natě, kterou ostrým nožem těsně nad kořenem odřízneme. Abychom udrželi kořenovou zeleninu co možná nejdéle čerstvou, uložíme ji do lísky naplněné vlhkým pískem hlavičkou ven. U petržele ponecháme jen srdéčko natě. Listovou zeleninu jako například pekingské a čínské hlávkové zelí či čekanku zabalíme do obyčejného novinového papíru, aby hlávky nevysychaly. Stejně si můžeme počínat i s hlávkovým zelím, kterého máme jen několik kusů. Větší množství se nechává ve sklepě na hromadách a postupně se krouhá a nakládá do „štandlíků“.

Kyselé zelí stále po ruce

Domácí kvašené zelí je lahůdka, kterou si můžete dopřát kdykoli a kdekoli. Stačí si pořídit minikvašák a chutné zelíčko je hotové již během tří až čtyř dnů. Postup nakládání je velmi jednoduchý a nádoba rozumných rozměrů nezabere víc než obyčejný hrnec. Balení zahrnuje tři díly z kameniny (tj. samotná nádoba, těžítko a víčko), dřevěnou tyčku, gumičku, a samozřejmě návod i s recepty. 

Autor: Irena Forejtová

Foto: Agroweb.cz

Diskuze k článku