Kustovnice (Lycium) je rod léčivých rostlin z čeledi lilkovitých, kterých známe okolo 100 druhů. Nejznámějším a v poslední době velmi populárním druhem kustovnice je kustovnice čínská nazývaná též goji, která pochází z Asie a nejlépe se jí daří zejména na jihu Číny. Tento keř dorůstá výšky až tří metrů a má vejčité, až 7 cm dlouhé listy. Od června do září fialově kvete a plodí oranžovočervené elipsovité bobule dlouhé cca 2 cm, které se drží na dlouhých stopkách. Plody dozrávají na podzim, kdy se také sbírají a suší.

Druhy kustovnice

Druh Lycium zahrnuje přibližně sto druhů, které rostou v subtropech celého světa. V Eurasii však najdeme zejména tyto tři hlavní původní druhy:

Kustovnice čínská (Lycium chinense) – červenofialové květy, listy řapíkaté, spíše vejčité než kopinaté, nejoblíbenější druh pro zahrádky

Kustovnice cizí (Lycium barbarum) – červenofialové květy, listy spíše kopinaté a skoro bez řapíku, některé prameny uvádějí, že je tento druh jedovatý

Kustovnice evropská (Lycium europaneum) – bílé nebo růžové květy, rostlina je původem ze Středomoří

Pěstování kustovnice

Sazenice kustovnice čínské si můžeme vypěstovat ze semínek uložených v dužnatém plodu kustovnice. Bývá jich tam kolem 30, ale jen málo jich vzklíčí a vzejde. Lepší je proto koupit si již předpěstované sazenice v zahradnictví. Sazenice vysazujeme na jaře po rozmrznutí půdy, ideálně v březnu, nejpozději však v dubnu. Půda by měla být humózní. Jámu pro vysazení je dobré částečně vyplnit kompostem nebo vyzrálou mrvou. Okolí sazenice je třeba chránit před plevelem, k čemuž poslouží vrstva mulčovací kůry. Kustovnici vysazujeme na dobře prosluněné místo. Vyžaduje také dostatek vláhy – v létě musíme zajistit alespoň jednou za tři týdny důkladnou zálivku. Na podzim stačí zalévat jednou měsíčně, od listopadu není třeba rostlinu zalévat vůbec. Na zimu ke keříku přihrneme hnůj. Od května až do nasazení plodů je dobré rostlinu stříkat listovým hnojivem. Kustovnici je možné zastřihávat, aby vytvořila stromek s korunkou. Takto upravené kustovnice více plodí. Keřík však začne plodit až druhým nebo třetím rokem po vysazení. Výhodou této rostliny je, že netrpí škůdci ani chorobami a ani znečištěné ovzduší jí nevadí.

Kustovnice a účinky na lidské zdraví

Kustovnice je považována za rostlinu zaručující dlouhověkost - její plody údajně zpomalují stárnutí. V plodech je obsaženo obrovské množství vitamínů A, B, C, aminokyselin, betakarotenu, polysacharidů a také řada stopových prvků. V plodech jsou obsaženy látky působící antibakteriálně, výrazně posilují obranyschopnost a imunitu organismu, snižují riziko vzniku rakoviny, ale zároveň dokáží vyléčit i kašel, zmírnit bolesti kloubů, podpořit funkci jater a ledvin a příznivě působí i při cukrovce. Konzumace plodů kustovnice je vhodná na zpevnění šlach, proti hučením v uších a pro eliminaci závratí. Kustovnice rovněž stimuluje tvorbu bílých a červených krvinek, má vliv na snižování krevního tlaku, příznivě ovlivňuje mužskou potenci a působí jako afrodiziakum. Kustovnice dále zvlhčuje plíce, proto je dobrá proti astmatu a některým druhům alergií. Posiluje zrak, uklidňuje podrážděné oči a zlepšuje ostrost vidění. Své využití má i v kosmetice, kdy pomáhá omezit rozšiřování lupénky a dalších kožních onemocnění.