Pěstování angreštu: Nejchutnější odrůdy a tipy pro bohatou úrodu
Angrešt je nenáročný ovocný keř, který potěší sladkými plody i snadným pěstováním. Poradíme, jak vybrat vhodnou odrůdu, jak keře správně zasadit, stříhat i chránit před chorobami.
Angrešt neboli srstka obecná (Ribes uva-crispa) patří k tradičním ovocným keřům českých zahrad. Najdeme ho ale i ve volné přírodě, kde roste jako nenápadný trnitý keřík s drobnými, opadavými lístky a růžovočervenými květy. Keře dorůstají zhruba do výšky jednoho metru a v létě nás odměňují kulovitými, slabě ochmýřenými plody, kterým se říká angrešty. Tyto šťavnaté bobule mají průměr do dvou centimetrů, obsahují několik semen a dozrávají během července. Během zrání mění svou barvu ze zelené na žlutou, výjimečně i dočervena. Plody angreštu jsou sladké, vodnaté a bohaté na vitaminy, což z nich činí oblíbený doplněk letního jídelníčku.
Angrešt se dobře množí vegetativně a díky své nenáročnosti patří k oblíbeným ovocným dřevinám pro pěstování v mírném klimatickém pásmu. Ať už dáváme přednost klasickým trnitým keřům nebo novějším beztrnným odrůdám, pěstování angreštu nás odmění bohatou a chutnou úrodou.
Nejoblíbenější odrůdy angreštu
Angrešt se pěstuje v mnoha barevných i chuťových variantách. Zahrádkáři mohou volit mezi klasickými zelenými, žlutými, bílými nebo červenými plody, přičemž některé odrůdy vynikají svou výnosností, jiné jsou oblíbené díky vysoké odolnosti vůči chorobám nebo absenci trnů.
Rozlišujeme keřové i stromkové formy, přičemž právě beztrnné a rezistentní odrůdy angreštu jsou v posledních letech stále žádanější. Zde je přehled odrůd, které se osvědčily v českých podmínkách.
Tradiční české odrůdy
Zlatý fík
Doba zrání: středně raná
Žlutý angrešt s velkými, sladkými plody a jemnou slupkou. Vhodný pro přímou konzumaci i zavařování. Oblíbený pro svou výraznou chuť a pravidelnou plodnost.
Česká koruna
Doba zrání: středně raná
Zelenoplodá odrůda se silnou, mírně kyselou chutí. Skvělá do marmelád i koláčů. Vytváří středně husté keře s vysokou výnosností.
Bílý nádherný
Doba zrání: raná až středně raná
Světlé, téměř bílé plody jemné chuti s nižším obsahem kyselin. Vhodný pro děti i pro čerstvé konzumování. Odrůda dobře plodí a má střední vzrůst.
Zelený hruškovitý
Doba zrání: pozdní
Zelený angrešt s protáhlými, hruškovitými plody. Chuť je sladkokyselá, výrazná. Vhodný pro konzervaci i kuchyňské využití.
Moderní a rezistentní odrůdy
Invicta
Doba zrání: raná
Žlutozelený angrešt s velkými, elipsovitými plody (až 6 g). Slupka je slabě ojíněná, chuť sladká a osvěžující. Odrůda pochází z Anglie, je velmi plodná a dobře odolává padlí.
Prima
Doba zrání: středně raná
Žlutozelené, velké plody bez ochmýření. Chuť sladká, jemně aromatická. Keř roste kompaktně, plodnost je vysoká a pravidelná. Výborná na čerstvou konzumaci.
Remarka
Doba zrání: raná
Tmavě červené plody s jemnou slupkou a výraznou sladkokyselou chutí. Velmi aromatická odrůda vhodná na marmelády i mražení. Pochází z Německa.
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstujeme jahody: Osvědčené rady pro bohatou úrodu
Rixanta
Doba zrání: raná
Žluté až žlutozelené, středně velké plody bez ojínění. Chuť je jemně sladká. Odrůda se snadno sklízí, má vysokou plodnost a méně trnů než běžné keře.
Rokula
Doba zrání: pozdní
Tmavě červené až vínové bobule menší velikosti, silněji ojíněné. Chuť je nakyslá, osvěžující. Odrůda je velmi rezistentní vůči padlí a vhodná pro ekologické pěstování.
Rolonda
Doba zrání: pozdní
Menší až střední tmavě červené plody, které v plné zralosti přecházejí až do hnědofialova. Chuť je jemně nakyslá. Vysoká a pravidelná plodnost, vhodná do oblastí s častým výskytem padlí.
Karmen
Doba zrání: pozdní
Velké červené plody bez ochmýření, sladší chuti. Vhodná pro přímou konzumaci i výrobu džemů. Koruna je středně hustá, kulovitého tvaru. Potřebuje kvalitní stanoviště.
Jak pěstovat angrešt krok za krokem
Angrešt patří mezi keře, které dobře rostou i bez náročné péče. Abychom ale získali bohatou a pravidelnou úrodu chutných plodů, je důležité vybrat správné stanoviště, dodržet doporučenou hloubku výsadby a v následujících letech věnovat keřům pravidelný řez.
Výběr stanoviště pro angrešt
Angrešt nejlépe roste na slunném, vzdušném místě, ale poměrně dobře snáší i mírné zastínění – například při pěstování pod vyššími stromy nebo na východní straně zahrady. Při nadměrném slunečním žáru však může dojít k úžehu plodů, proto je vhodné vybrat stanoviště s lehkým větrem nebo mírným přistíněním v odpoledních hodinách.
Půda by měla být středně těžká, humózní, dobře propustná a bohatá na živiny. Angrešt špatně snáší zamokření i sucho – v obou případech může dojít ke zpomalení růstu a opadu plodů. Ideální je neutrální až mírně kyselé pH a dostatečné zásobení kompostem nebo vyzrálým hnojem ještě před výsadbou.
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstujeme maliny: Osvědčené tipy pro výsadbu, péči a bohatou úrodu
Výsadba angreštu
Nejvhodnějším termínem pro výsadbu angreštu je podzim – ideálně v říjnu, kdy sazenice mohou do zimy částečně zakořenit a na jaře pak lépe využijí zimní vláhu. V jarním období je výsadba možná také, ale je nutné počítat s častější zálivkou, zejména při suchém počasí.
Angrešt nevysazujeme příliš hluboko, aby nevznikalo přebytečné množství slabých výhonů vyrůstajících ze země. Ty je nutné každoročně odstraňovat, jinak keř zbytečně zhoustne. Naopak příliš mělká výsadba může vést k zaschnutí kořenů.
- Keřové odrůdy sázíme na vzdálenost cca 1,5 × 1,5 metru.
- Stromkové angrešty vysazujeme k pevnému kůlu nebo vodicí drátěnce ve sponu přibližně 3 × 1 metr – ideálně tak, aby opora procházela středem koruny.
Řez angreštu
Správný řez je základním předpokladem pro to, aby keře dobře plodily a zůstaly vzdušné, zdravé a přehledné. Při nedostatečném prořezu může angrešt trpět napadením chorobami, špatným vyzráváním výhonů a menší úrodou.
Po výsadbě (1. rok)
Na jaře zkrátíme hlavní výhony na dva až tři pupeny, slabší výhony jen na jeden. Z vyrašených výhonů poté vybíráme cca pět nejsilnějších, které budou tvořit základ budoucí koruny.
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstujeme rybíz: Odrůdy, tipy pro pěstování a zdravotní přínosy
Druhý rok
Základní výhony zkrátíme asi o třetinu. Ostatní zahušťující výhony odstraňujeme, případně zkracujeme na dvě až čtyři očka.
V dalších letech
Každé předjaří provedeme udržovací řez:
- hlavní výhony zkrátíme o polovinu,
- boční výhony na dvě až čtyři očka,
- odstraňujeme všechny slabé, křížící se a vnitřní výhony.
Díky pravidelnému řezu získáme rovnoměrně vyvinuté, vzdušné keře, které budou pravidelně plodit a tvořit velké, chutné bobule.
Kdy a jak sklízet angrešt
Sklizeň angreštu obvykle začíná v průběhu června až července, v závislosti na odrůdě a průběhu počasí. Rané odrůdy dozrávají už koncem června, zatímco pozdní mohou vyžadovat sklizeň až v druhé polovině července. Rozdíl je i v tom, zda chceme angrešt jíst čerstvý, nebo zpracovávat – termín sklizně se tomu přizpůsobuje.
Jak poznáme správnou zralost?
- Pro čerstvou konzumaci sbíráme plody plně vyzrálé – tedy měkké, s typickou barvou a sladkou chutí.
- Pro konzervaci, kompoty či zavařování je vhodné sklízet angrešt mírně nedozrálý – tehdy lépe drží tvar a má vyšší obsah kyselin.
Zralý angrešt se pozná podle barvy:
- zelené odrůdy přecházejí do žlutozelené,
- žluté sytěji zbarví,
- červené a fialové získávají lesk a sytost.
Jak správně sbírat?
- Nejlépe ručně, ideálně v rukavicích – zvlášť u trnitých odrůd.
- Sklízíme postupně, podle toho, jak jednotlivé bobule dozrávají.
- Pokud chceme sběr urychlit, můžeme pod keř položit plachtu a větve jemně setřást – vhodné u plně zralých plodů.
Po sklizni je angrešt citlivý na otlačení, proto je důležité plody třídit a zpracovat co nejdříve. Pro delší skladování volíme chladné a suché místo, ideálně s teplotou kolem 0–2 °C.
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstování ostružin: Praktické rady, jak zajistit zdravý růst a bohatou úrodu
Choroby a škůdci angreštu: Jak ochránit úrodu
Angrešt bývá poměrně odolný keř, přesto se při nevhodných podmínkách může stát cílem různých chorob a škůdců. Nejčastěji ho trápí padlí americké, ale ohrožují ho i mšice, rez angreštová nebo některé druhy housenek. Při včasném zásahu lze většině problémů úspěšně předejít, a to i bez použití chemie.
Nejčastější choroby angreštu
Padlí americké (Sphaerotheca mors-uvae)
Nejzávažnější a nejrozšířenější choroba angreštu. Projevuje se bělavým moučnatým povlakem na listech, výhonech i plodech, který později šedne a plody zasychají nebo praskají.
- Příčiny: příliš husté koruny, nedostatek vzduchu, vlhké počasí
- Prevence: pravidelný řez keřů, výběr rezistentních odrůd (např. Rokula, Rolonda)
- Přírodní postřiky: výluh z přesličky rolní, soda + mýdlo + voda
- Chemická ochrana (pouze při silném napadení): Sulka, Kumulus WG nebo VitiSan
Rez angreštová (Cronartium ribicola)
Vzácnější choroba, která se projevuje oranžovými skvrnami na spodní straně listů. Její výskyt souvisí s blízkostí borovic, protože právě na nich dokončuje životní cyklus.
- Ochrana: odstraňování napadených listů, nesázet angrešt poblíž borovic
Antraknóza (Drepanopeziza ribis)
Houbové onemocnění, které způsobuje hnědé skvrny na listech a jejich předčasný opad.
- Prevence: vzdušné stanoviště, pravidelný řez, sběr spadaného listí
- Přírodní řešení: postřik výluhem z česneku nebo kopřiv
- Chemická ochrana: použití fungicidů před rašením (např. Champion 50 WP)
Nejčastější škůdci angreštu
Mšice rybízová a angreštová
Napadají mladé výhony a spodní stranu listů, způsobují deformace a zpomalují růst.
- Přírodní ochrana: výluh z tabáku, kopřiv, nebo mýdlová voda
- Biologická ochrana: podpora přirozených predátorů – slunéčka, zlatoočky
Píďalky a housenky (např. larvy pilatky rybízové)
Mohou velmi rychle ožrat listy keřů, často během několika dnů.
- Zásah: ruční sběr nebo postřik výluhem z pelyňku
- Biologické přípravky: Bacillus thuringiensis (např. Lepinox Plus)
Jak předejít chorobám a škůdcům
- Vybírejme rezistentní odrůdy angreštu, které lépe odolávají padlí
- Pravidelně prořezávejme keře, aby byly vzdušné a dobře osluněné
- Nesázejme angrešt příliš blízko jiných keřů a stromů
- Zamezme přemokření i extrémnímu suchu
- Po sklizni a na podzim odstraňme napadené listy a výhony
- Na jaře můžeme keře ošetřit preventivním postřikem, ideálně přírodním
Využití angreštu v kuchyni
Angrešt je všestranné ovoce, které najde v kuchyni široké uplatnění. Hodí se jak k přímé konzumaci, tak i ke zpracování na kompoty, marmelády, sirupy nebo džemy. Díky svěží, mírně nakyslé chuti skvěle doplňuje sladké moučníky, ale také masové pokrmy nebo letní limonády. Zralé červené a žluté angrešty jsou ideální do koláčů a dezertů, zatímco méně zralé zelené plody se dobře hodí pro konzervaci nebo jako základ sladkokyselých omáček. Angrešt se také výborně kombinuje s dalšími druhy drobného ovoce, jako je rybíz nebo maliny, a proto patří k oblíbeným surovinám letní domácí kuchyně.
Dále jsme pro vás vybrali
