Reakce rostlin na zimní období a následná péče o ně se odvíjí od toho, zda se jedná o rostliny teplomilné nebo chladnomilné. Rostliny, které mají rády světlo a teplo, budou během chladných a méně slunečných dnů chřadnout. Měli bychom je tedy přemístit na co nejsvětlejší stanoviště v bytě. Mezi teplomilné rostliny patří například fíkusy, ibišek, pokojové růžičky nebo gerbery.

Řešením, které ovšem není všelékem, je také přisvěcování. K tomu potřebujeme speciální reflektorovou žárovku s baňkou z neodymového skla. Abychom nahradili rostlinám dostatek světle i během opravdu krátkých dnů, museli bychom jim svítit 12 až 14 hodin denně.

Během zimního období se mění také zálivka rostlin. S chladnějším obdobím se snižuje také množství vody, které se odpaří z listů. Proto bychom měli v zimě zálivku omezit zhruba na polovinu, respektive prodloužit intervaly mezi jednotlivými zálivkami. Při hnojení rostlin postačí, pokud budeme přihnojovat 1krát měsíčně.

Množství zálivky a její úměrné snižování je ovšem závislé na okolní teplotě. Pokud žijeme v panelovém domě, kde je sucho a ještě si rádi přitopíme, měli bychom rostliny kromě pravidelné zálivky listy rostlin ještě rosit. Rostliny obecně lépe snášejí chladnější teploty kolem 18 stupňů Celsia, než střídání teplot, teplotní šoky, průvan a nedostatek světla. Pokud potřebujeme vyvětrat, citlivější rostliny bychom měli raději přenést do jiné místnosti. I několik minut na mrazu může rostlinu zahubit, proto bychom měli být opatrní také při nákupu rostlin v zimních období.

Pokud pěstujeme chladnomilné rostliny, nemusíme se zimního období obávat téměř vůbec. Rostliny jako azalka, hyacint nebo brambořík přežijí průvan i teploty kolem nuly.

Tradiční „vánoční“ rostliny nesnášení zimu tak dobře, jak by se na první pohled zdálo. Oblíbená Vánoční hvězda je subtropická teplomilná rostlina, která vyžaduje hodně světla a střední zálivku. Také Vánoční kaktus je choulostivý na průvan.