Únor je obdobím, kdy se zahrada ještě drží v zimním režimu, ale právě ve skleníku už můžeme začít s prvními přípravami na novou sezónu. Půda je po zimě vyčerpaná, ve skleníku se mohou hromadit choroby i škůdci a bez důkladné přípravy se to na úrodě rychle projeví. Pokud si dáme práci s obnovou půdy a úklidem, získáme na jaře výrazný náskok.

Skleník má oproti venkovním záhonům svá specifika. Rostliny zde rostou intenzivněji, půda se rychleji vyčerpává a často dochází k jejímu jednostrannému zatěžování. Právě proto se vyplatí věnovat přípravě skleníku víc pozornosti.

Úklid a hygiena skleníku jako základ

Než se pustíme do samotné práce s půdou, měli bychom skleník důkladně vyčistit. Zbytky rostlin, staré provázky, opory nebo napadené listy jsou častým zdrojem chorob a škůdců, kteří zde bez problémů přečkají zimu.

Ze skleníku odstraníme všechny rostlinné zbytky a pokud byly napadené chorobami, nedáváme je na kompost. Následně je vhodné omýt konstrukci a výplně skleníku – nejen kvůli hygieně, ale i kvůli lepší propustnosti světla. Usazený prach a nečistoty totiž snižují množství světla, které se dostane k rostlinám.

Obnova půdy ve skleníku

Půda ve skleníku je dlouhodobě zatěžovaná a často se v ní hromadí zbytky hnojiv, patogeny i škůdci. Proto nestačí jen přidat hnojivo – důležitá je celková obnova její struktury a živin.

Doplnění organické hmoty

Základem je zapracování vyzrálého kompostu, který zlepší strukturu půdy, podpoří mikroorganismy a dodá rostlinám živiny. Kompost zapravíme do vrchní vrstvy půdy přibližně do hloubky 10–20 cm. Místo hlubokého rytí je vhodnější půdu spíše prokypřit, aby nedošlo k narušení půdního života více, než je nutné.

Použít můžeme i kvalitní organická hnojiva nebo dobře rozložený hnůj. Čerstvý hnůj do běžného záhonu nepatří – využívá se spíše cíleně při zakládání vyhřívaných pařenišť.

Kdy půdu částečně vyměnit

Pokud ve skleníku pěstujeme dlouhodobě stejné plodiny (například rajčata), může docházet k tzv. únavě půdy. Projevuje se horším růstem, nižší úrodou nebo častějším výskytem chorob.

V takovém případě se vyplatí odebrat vrchní vrstvu půdy (cca 10–20 cm) a nahradit ji novou zeminou smíchanou s kompostem. Není nutné to dělat každý rok, ale jednou za několik let to výrazně pomůže.

Zálivka a aktivace půdy

Po zapracování kompostu je vhodné půdu mírně zavlažit, aby se organická hmota začala rozkládat.

Dále jsme pro vás vybrali

Únor na zahradě: Jak se připravit na jarní sezónu

Únor je měsícem příprav na jarní zahradnickou sezónu. Zaměřte se na řez ovocných stromů, předpěstování zeleniny a ochranu rostlin před mrazem. Nezapomeňte na údržbu nářadí a kontrolu uskladněných plodin. Správná péče v únoru zajistí bohatou úrodu a zdravou zahradu.

Jak si pomoci s prohřátím půdy

V nevytápěném skleníku je v únoru půda stále studená a výsevy se bez ochrany neobejdou. Pokud chceme začít dříve, můžeme si pomoci jednoduchými způsoby, jak teplotu mírně zvýšit.

Jednou z možností je zakrytí záhonů netkanou textilií, která pomůže udržet teplo a ochrání mladé rostliny před mrazem. Další variantou je využití principu teplého pařeniště.

Do spodní vrstvy záhonu se zapraví čerstvý hnůj (nejčastěji koňský), který se při rozkladu zahřívá. Na něj se nasype vrstva zeminy, do které se seje nebo vysazuje. Teplota půdy je pak o několik stupňů vyšší, což urychlí klíčení i růst rostlin. Je však nutné počítat s tím, že proces zahřívání je dočasný a je potřeba sledovat teplotu i vlhkost.

Co vysévat do skleníku v únoru

Možnosti výsevu závisí na tom, zda je skleník vytápěný, nebo ne.

V nevytápěném skleníku začínáme obvykle až na konci února, pokud půda rozmrzne a během dne se skleník alespoň částečně prohřívá. Vhodné jsou především odolné druhy zeleniny:

• ředkvičky
• špenát
• polníček
• raný salát
• kedlubny k rychlení

Tyto plodiny snesou nižší teploty a při zakrytí textilií zvládnou i krátkodobé mrazy. Sklizeň můžeme očekávat zpravidla během března až začátku dubna, podle průběhu počasí.

Dále jsme pro vás vybrali

Výsev rajčat ze semínek: kdy začít a jak si vypěstovat vlastní sazenice

Výsev rajčat ze semínek dává pěstitelům větší kontrolu nad kvalitou sazenic i výběrem odrůd. Ukážeme si, kdy začít s výsevem, jak semena správně vysévat a jaké podmínky zajistí zdravý růst už od prvních dnů

Ve vytápěném skleníku nebo doma na parapetu můžeme začít i s předpěstováním náročnějších druhů, jako jsou rajčata, papriky nebo celer. V únoru je ale nutné zajistit dostatek světla – jinak se sazenice vytahují a jsou slabé. Pokud nemáme možnost přisvětlování, je často lepší výsev odložit na březen.

Na co nezapomenout při přípravě skleníku

Při práci ve skleníku se vyplatí myslet i na několik praktických detailů, které mají velký vliv na úspěch celé sezóny.

Důležité je pravidelné větrání. I v zimě se ve skleníku může hromadit vlhkost, která podporuje vznik plísní. Krátké vyvětrání během dne, kdy nemrzne, výrazně pomůže.

Pozornost věnujeme také střídání plodin. Pokud každý rok pěstujeme na stejném místě stejné druhy zeleniny, zvyšuje se riziko chorob a vyčerpání půdy. Pomůže alespoň částečné střídání nebo výměna části zeminy.

Vyplatí se také kontrola konstrukce skleníku, těsnění a funkčnosti větracích oken. Na jaře už na podobné opravy často nezbývá čas.

Pečlivá příprava skleníku v únoru není o velkých výkonech, ale o systematické práci. Úklid, doplnění živin, zlepšení struktury půdy a první výsevy vytvoří základ, na kterém pak můžeme během celé sezóny stavět. Díky tomu budou rostliny zdravější, odolnější a odmění se nám bohatší úrodou.

Dále jsme pro vás vybrali

Předpěstování zeleniny: do čeho vysévat semínka a jak zvolit správnou nádobu

Předpěstování zeleniny začíná volbou správné nádoby. Výsevní misky, rašelinové tablety, kelímky i další možnosti vytvářejí rozdílné podmínky pro kořeny a růst sazenic. Právě na tomto rozhodnutí často záleží jejich další vitalita.

Dále jsme pro vás vybrali

Předpěstování chilli paprik bez zbytečných chyb

Předpěstování chilli paprik rozhoduje o tom, zda rostliny zesílí a stihnou plodit. Podíváme se na správný termín výsevu, podmínky klíčení i péči o mladé sazenice tak, aby se vyhnuly nejčastějším chybám.

Dále jsme pro vás vybrali

Plesniví vám sazenice na parapetu? Nejčastější chyby při domácím předpěstování zeleniny

Plesnivění sazenic při domácím předpěstování zeleniny patří k častým problémům, zejména při pěstování na parapetu. V článku se zaměříme na situace, kdy se plíseň objevuje nejčastěji, a na chyby, které k ní mohou vést.

Dále jsme pro vás vybrali

Pokojová rostlina s téměř celoročním květem. Opravdu čistí spathiphyllum neboli lopatkovec vzduch?

Spathiphyllum neboli lopatkovec patří mezi nejoblíbenější pokojové rostliny. Zaujme lesklými tmavě zelenými listy a výraznými bílými „květy“ na dlouhých stopkách. Je elegantní, nenáročný na péči a hodí se do klasických i moderních interiérů.

Dále jsme pro vás vybrali

Jak pěstovat palmu nolinu, sloní nohu, která vydrží desítky let

Nolina, známá jako palma s koňským ohonem či sloní noha, patří mezi nenáročné pokojovky s exotickým vzhledem. Prozradíme, jak ji pěstovat, zalévat, hnojit i přesazovat, aby dělala parádu v interiéru po dlouhá léta.