Výběr se však neřídí pouze designem - zásadní jsou výkon, typ odtahu, hlučnost, rozměry a způsob instalace. Podívejme se na to, jak se v bohaté nabídce zorientovat.

Jaký typ odsavače par zvolit? Základní přehled konstrukcí

1. Vestavné a podvěsné digestoře

Ideální do malých a panelákových kuchyní, kde je limitovaný prostor. Instaluje se pod skříňku nebo přímo do ní, často patří mezi cenově nejdostupnější řešení. Mívají nižší výkon, ale pro standardní domácí vaření jsou plně dostačující.

Dále jsme pro vás vybrali

Jak vyřešit odsavač par v malé kuchyni? A co ukázal test levných digestoří?

Odsavač par je zásadní součástí malé kuchyně. V omezeném prostoru se pachy a vlhkost šíří rychleji, proto je kvalitní digestoř klíčová pro čisté a zdravé prostředí. Poradíme, jaký typ a výkon zvolit a na co se při výběru zaměřit.

2. Komínové odsavače

Patří k nejčastějším typům v prostornějších kuchyních. Opticky doplňují linku, jsou výkonné a vyrábí se v mnoha designech - od klasických nerezových po moderní skleněné digestoře. Šířky 60 a 90 cm jsou standardem.

3. Ostrůvkové digestoře

Volně zavěšené nad varným ostrůvkem. Nabízejí nejvyšší výkony a výrazný design, často jsou však nejdražší. Vyžadují dostatek prostoru a možnost vedení odtahového potrubí stropem.

4. Výsuvné a teleskopické

Výsuvná lišta se vysune jen při vaření, čímž zvětší plochu sání. Výborné řešení tam, kde chcete zachovat čistý vzhled kuchyně.

5. Štěrbinové a moderní vestavné modely

Vzduch nasávají přes úzké štěrbiny a bývají tiché a výkonné. Hodí se do designových kuchyní, kde je důraz na nenápadnost spotřebičů.

6. Svislé digestoře a modely zabudované v pracovní desce

Technologický trend posledních let. Odsávají přímo od varné plochy směrem dolů, po zapnutí se vysouvají z pracovní desky. Jsou estetické, ale podle testů jejich účinnost nemusí odpovídat vysoké ceně.

Odtah nebo recirkulace? Klíčové rozhodnutí

Odtah ven (komínem nebo potrubím)

Odtah ven je nejefektivnějším způsobem odsávání, protože vzduch s pachy, mastnotou a vlhkostí je skutečně odváděn mimo místnost. Výhodou jsou nízké provozní náklady, jelikož u tohoto typu není nutná pravidelná výměna uhlíkových filtrů. Nevýhodou je nutnost mít v kuchyni možnost napojení na odtah a v zimních měsících může docházet k tepelným ztrátám – ty lze řešit přepnutím do režimu recirkulace.

Pozor: průměr odtahového potrubí musí odpovídat vývodu digestoře, nikdy jej nesmí být možné zmenšit. Nejčastější standard je 150 mm.

Recirkulační provoz

Recirkulační provoz je výhodný především tam, kde není možné napojení na odtahové potrubí, protože digestoř lze umístit prakticky kamkoliv a její instalace je velmi jednoduchá. Má však také několik nevýhod. Recirkulační digestoře mívají nižší účinnost, zejména levnější modely, a je u nich nutná pravidelná výměna uhlíkových filtrů, obvykle přibližně dvakrát ročně. Je třeba také počítat s tím, že uhlíkový filtr neodstraňuje vodní páru, takže vlhkost v místnosti zůstává.

Recirkulační digestoře jsou podle testů (dTest) často slabší při odstraňování pachů — levné modely odfiltrovaly jen do 26 % zápachu, zatímco nejdražší svislé typy až 77 %, ale za výrazně vyšší cenu.

Výkon digestoře - jak jej správně spočítat?

Správně zvolený výkon je zásadní. Platí jednoduchý vzorec:

Výkon (m³/h) = objem kuchyně × 6

Tedy u místnosti 20 m² s výškou stropu 2,6 m je ideální výkon min. 312 m³/h.

Malé kuchyně: 200 - 350 m³/h

Střední kuchyně: 400 - 550 m³/h

Velké a otevřené prostory: 700 m³/h a více

Příliš výkonná digestoř v malé kuchyni je zbytečně drahá a hlučnější, naopak poddimenzovaný odsavač nebude při vaření účinný.

Hlučnost: zásadní pro kuchyně spojené s obývákem

Moderní kuchyně často navazují na obývací prostor, proto je vhodné volit co nejtišší model. Co to konkrétně znamená?

Tichá digestoř: kolem 41 - 50 dB

Běžná hlučnost: 55 - 60 dB

Více než 65 dB je při vaření a pobytu v kuchyni dlouhodobě rušivé

Levnější podvěsné modely mohou dosahovat až 70 dB, což odpovídá vysavači. Některé značky dnes nabízejí silent kity, tiché motory nebo akustické vložky, které hlučnost významně snižují.

Filtry: kovové, uhlíkové i speciální systémy

Každá digestoř má tukový filtr (nejlépe kovový — omyvatelný, s dlouhou životností).
U recirkulačních modelů je nutný uhlíkový filtr:

- má životnost cca 6 měsíců nebo 120 hodin provozu,

- některé digestoře mají indikaci opotřebení filtru.

Existují i textilní či hliníkové filtry, ale ty je nutné měnit ještě častěji.

Praktické funkce a moderní technologie

Praktické funkce moderních odsavačů par dnes výrazně zvyšují komfort při vaření. Mezi nejpřínosnější patří funkce Booster, která umožní krátkodobý intenzivní odtah – ideální ve chvíli, kdy se něco připálí. Velmi užitečné jsou také automatické senzory, jež samy regulují výkon podle množství páry nad varnou deskou. Komfort dočištění vzduchu po vaření zajišťuje dovětrání, tedy doběh ventilátoru, zatímco funkce Air Refresh se stará o tichou pravidelnou výměnu vzduchu i mimo dobu vaření. Samozřejmostí bývá LED osvětlení, které je úsporné a zároveň velmi jasné, a u některých modelů také dálkové ovládání. Při výběru však vybírejte funkce s rozvahou — každá z nich zvyšuje cenu spotřebiče, proto je vhodné volit jen ty, které skutečně odpovídají vašemu stylu vaření.

Jaké digestoře fungují nejlépe? Shrnutí výsledků testů

Testy odsavačů (např. dTest) ukázaly:

Levné digestoře si lépe poradí s mastnotou, ale selhávají u pachů.

Drahé designové modely často neodstraňují mastnotu o mnoho lépe, než levné.

Svislé a vestavné digestoře v pracovní desce jsou estetické, ale jejich účinnost je kolísavá.

Rozdíly v odsávání páry jsou mezi modely obrovské — některé zvládnou snížit vlhkost za 87 sekund, jiné ani za 15 minut.

Neplatí, že nejdražší model je vždy nejlepší — u digestoří platí, že účinnost se velmi liší a je důležité sledovat technické parametry, nikoliv jen vzhled.

Správně vybraná digestoř vám zajistí příjemné vaření, ochranu kuchyně před mastnotou i vlhkostí a čistý vzduch v celém bytě.