Barvami hýřící gerbery
Gerbery zná každý spíše řezané z květinářství. Málokdo ví, že je možné některé její odrůdy pěstovat doma klasicky v květináči, přičemž své majitele od května do srpna oblažují zářivými barvami hrajícími květy. Nyní společně s přicházejícím podzimem gerbery sice odkvétají, pokud se však o ně budeme dobře starat i přes zimu, koncem jara opět krásně vykvetou.
Gerbera pochází z jižní Afriky, konkrétně z oblasti Transvaalu, odkud byla koncem 19. století převezena do Anglie. Jak tady, tak i později ve Francii a Holandsku bylo od té doby šlechtiteli vypěstovány desítky nových kultivarů. Dnešní nabídka je velmi široká, existují gerbery s květy žlutými, oranžovými, červenými, růžovými, ale i bílými. Specialitou oblíbenou zejména coby součást svatebních kytic jsou drobnější kolegyně této květiny - takzvané minigerbery.
A kde se vzal jejich podivný název? Rozhodl o něm botanik Jan Frederic Gronovius, jenž ji poprvé už koncem 18. století popsal. Pojmenoval ji totiž po svém příteli, předčasně v 33 letech zesnulém německém lékaři Traugottu Gerberovi.
Gerbera miluje slunce, vyhovuje jí tedy světlé místo. V létě jí svědčí ideálně pokojová teplota, snese ovšem jak patnáct stupňů, tak i třicetistupňová vedra, proto je možné mít ji přes léto venku. Substrát by však nikdy neměl vyschnout, je vhodné udržovat jej stále vlhký, nesmí se ale přelít. V případě potřeby také rosíme. V zimě, kdy je ideální teplota pro gerbery kolem deseti stupňů Celsia, se doporučuje zálivku omezit, ale tak, aby opět nikdy nedošlo k úplnému vyschnutí zeminy. Pokud bychom chtěli, aby nám i v zimě gerbera kvetla, je potřeba teplotu v místnosti zvýšit. Pokud gerbery v zimě nekvetou, během tohoto období se nepřihnojují. V létě je naopak potřeba hnojit každý týden.
Na jaře je vhodné rostliny přesadit. Ty mladší každoročně (někdy je potřeba přesadit je dokonce dvakrát během jednoho roku, tedy nejen na jaře, ale i na podzim), u starších gerber stačí jednou za dva roky. Množit je možné jak vyséváním semen při teplotě kolem 20 stupňů Celsia (nejlépe v březnu), tak také dělením starších rostlin anebo řízkováním (ideálně v dubnu). Nové sazenice by neměly být alespoň 14 dní vystaveny přímým slunečním paprskům.
Gerberám se nejlépe daří v rašelinových substrátech, výsev semen se provádí do substrátu složeného z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Možné je i hydroponické pěstování.
Pozor je nutné dát si na škůdce, gerbery často napadají mšice, mohou se však objevit i molice, svilušky, třásněnky, houby nebo plísně. Pokud se napadení škůdců vyhnete a budete se o rostlinu dobře starat, správně ji zalévat, hnojit a udržovat v ideální teplotě, vydrží vám řadu let.
Autor: efa
