Granátovník můžete pěstovat doma i na balkóně. Není náročný, ale musíte dodržet pár zásad.
Granátovník (Punica granatum) patří mezi velmi atraktivní pokojové a balkonové rostliny, které zaujmou nejen svými lesklými listy a výraznými květy, ale i plody s vysokou nutriční hodnotou. Je poměrně nenáročný, ale pro úspěšné pěstování vyžaduje chladné zimování a vhodné slunečné stanoviště během vegetace.
Původ a rozšíření granátovníku
Granátovník pochází z horské oblasti Íránu, Afghánistánu, Pákistánu a Jemenu, odkud se postupně rozšířil do celé přední Asie a následně do Středomoří. V přírodě roste na skalnatých a písčitých půdách, kde si díky odolnosti vůči suchu a slunečnímu záření dokáže poradit s extrémními podmínkami. Jeho plody, známé jako granátová jablka, praskají po dozrání a semena se rozptylují do okolí – odtud název rostliny.

Nároky na stanoviště a péči
Granátovníky se v našich podmínkách pěstují nejčastěji jako nízké keře nebo pokojové rostliny. Velmi dobře snášejí řez, což z nich činí oblíbený materiál pro pěstitele bonsají. Rostlině vyhovuje slunné stanoviště, snese i teploty až -15 °C, ale nejlépe prospívá v chráněném prostředí, například v zimní zahradě, skleníku nebo bytě s možností letnění během vegetace.
V zimě granátovník potřebuje 6–8 týdnů vegetačního klidu při teplotě okolo 6 °C. Bez této doby odpočinku špatně raší a kvete pozdě. Na jaře a v létě vyžaduje pravidelnou zálivku a přihnojování, ideálně kombinovanými hnojivy, a preferuje lehkou, dobře propustnou půdu.

Řez a plodnost granátovníku
První plody granátovníku se obvykle objevují ve třetím až čtvrtém roce, někdy až po sedmi letech. Plodnost je ovlivněna zejména řezem prováděným na jaře, kdy se výhonky zkracují na vnější očka, aby se koruna rostliny otevírala. Granátovník plodí na tříletých výhonech, proto se odstraní nemocné a zahušťující výhonky a plodné se pouze zkrátí.
Okrasné odrůdy se pěstují hlavně pro nápadné květy, zatímco ovocné kultivary jsou využívány pro plody, které mají významnou nutriční a léčivou hodnotu.

Odrůdy granátovníku
Okrasné kultivary
- „Nana“ – trpasličí keř 0,3–0,9 m, oranžovo-červené květy
- „Chico“ – asi 0,6 m, dlouhé kvetení
- „Legrellei“ – hustý keř 1,5–2,5 m, krémově bílé květy s růžovými pruhy
- „Noche Shibari“ – tmavě červené květy
- „Tayosho“ – světle meruňkové květy
- „Alba Plena“ – dvojité bílé květy
Ovocné odrůdy
Pěstují se venku jako keře či nízké stromky, na zimu však potřebují chránit před vlhkem. Mezi oblíbené patří:
- „Wonderful“ – oranžovo-červené květy, plody cca 13 cm
- „King“ – červené květy, velké plody
- „Fleishman“ – vhodný pro pěstování plodů
Pěstování a přesazování granátovníku
Granátovník není náročný na půdu, nejlépe prospívá lehké, propustné zeminy. V bytových podmínkách se pěstuje v květináčích, které umožňují odtok přebytečné vody, a při přesazování je vhodné odstranit staré a poškozené kořeny.
Rostliny jsou vděčné za pravidelnou zálivku během vegetace, v zimě a na podzim, kdy probíhá vegetační klid, je zalévání omezené. Hnojení se provádí pouze v období aktivního růstu, během květu a vegetačního klidu se hnojiva vynechávají.
Nutriční a léčivé vlastnosti plodů
Granátová jablka jsou velmi cenná z hlediska výživy a zdraví. Obsahují lehce stravitelné sacharidy, polyfenoly, třísloviny, vitamin C a vitaminy skupiny B. Používají se:
- k přímé konzumaci
- na šťávy, sirupy a nápoje, například arabský šerbet či Grenadina
- k ochucování salátů a teplých pokrmů
- jako koření při přípravě tradičních jídel, například gruzínských klobás kupaty
Symbolika a historie granátovníku
Granátovník má bohatou symboliku. Ve starověkém Řecku byl zasvěcen bohyním Héře a Afroditě jako symbol plodnosti a lásky. V biblických textech je považován za strom lásky v ráji. Tradice házení granátových jablek pod nohy novomanželům má zajistit štěstí a potomstvo.
Granátovník je tedy nejen dekorativní rostlinou s okrasnými květy, ale i užitkovou plodinou s významnými nutričními, léčivými a kulturními hodnotami. Při správné péči dokáže krášlit domácnost nebo zimní zahradu po mnoho let a přinášet radost ze své krásy i plodů.
Foto: Irena Forejtová




















