Zatímco většina azalek je opadavá nebo poloopadavá, a jen výjimečně se najdou některé neopadavé druhy, rododendrony zůstávají stálezelené. Je zajímavé, že mezi rododendrony je žlutá barva květů stále vzácností i když se sortiment rychle mění. Zahrádkáři stále vyhledávají efektní velkokvěté druhy rododendronů skupiny yakushimanum. Mají sytě zelené listy, krásné nálevkovité květy a zcela odolávají mrazu. Dokonce lépe snášejí sluneční svit než většina ostatních rododendronů. V menší míře jsou pěstovány ještě hybridy williamsianum, které velmi brzy kvetou, a některé zakrslé plané druhy a jejich kříženci, které jsou vhodné do skalek a vřesovišť.  

Azalky zahrnují asi pětasedmdesát druhů, z nichž nejvíce rozšířená je skupina japonských azalek a jejích kříženců. Poznáme je podle toho, že nakvétají ještě před rašením listů, jejich květy výrazně voní a na podzim jsou nápadné pěkným zbarvením listů. Vzrůstem jsou velmi variabilní od těch nejmenších druhů, vhodných pro skalky, až po vyšší exempláře, které nachází uplatnění jako solitéry nebo skupinová výsadba. Mohutnější, ale také otužilé a nenáročné jsou gentské azalky. Ty vznikly křížením amerických druhů a kromě odolnosti se vyznačují větší vzrůstností a překrásnými květy v široké barevné paletě. Dokladem toho je spousta vyšlechtěných kultivarů zařazených do skupiny Knap Hill, která je představitelem velkokvětých azalek.

Víte, že mají rododendrony rádi kyselo?

Většina stálezelených dřevin, mezi něž patří i rododendrony, jsou choulostivé především na nedostatečnou podzimní zálivku a jarní sluníčko. Často se stává, že v předjarním období začnou listy opadávat a keř uschne. Tady už není pomoci, ale jindy změna barvy listů signalizuje prokořenění kořenů do spodního vápenatého profilu půdy. Listy jsou světlejší a nervatura zůstává tmavá – to je první varování, kdy se ještě dá rododendron zachránit. Přídavkem rašeliny kolem keře se půdní reakce upraví a rododendrony se vzpamatují. Rašelina půdu okyselí, provzdušní a vzhledem k tomu, že je schopná zadržovat a poutat velké množství vody, zajišťuje půdě optimální vlhkost a propustnost. Pro podporu kvetení v příštím roce květy po odkvětu opatrně odstraňujeme, abychom nepoškodili nové výhony rašící po stranách. 

Na výsadbě záleží

Rododendrony zpravidla nakupujeme v kontejnerech, mnohdy dokonce kvetoucí. Máme tak jistotu, že si odnášíme kultivar s barvou květů, kterou požadujeme. Kontejnerované rostliny vysazujeme během celé sezony. Nejdříve rostlinu vyjmeme a zkontrolujeme, zda má vlhké kořeny. Pokud ne, ponoříme ji do vody a necháme bal důkladně provlhčit. Jáma by měla být minimálně dvojnásobně velká než je kořenový bal. Do třetiny ji vyplníme rašelinou a přidáme také organické hnojivo nebo kvalitní kompost. Substrát promícháme a prolijeme vodou.   Vsadíme rostlinu s balem, který obklopíme vrstvou rašeliny nebo speciálního substrátu pro rododendrony a vřesovištní rostliny. Doplníme zeminu a přišlápneme povrch. Opět zalijeme a můžeme rozprostřít vrstvu mulče.  

Autor: Irena Forejtová