Ke kompostování se hodí organický odpad ze zahrady i měkký odpad z kuchyně, jako jsou slupky z brambor, mrkve apod. Správně založený kompost se do dvou dnů začne zahřívat až na teplotu okolo 50 °C, kdy se uvnitř začnou množit mikroorganismy. Teplota je nutná k hygienizaci kompostu, tedy ke zničení semen plevelů a zárodků chorob.

Když nemáte zahradu: Kompostování v bytě? Díky vermikompostéru je to snadné.

Jak správně založit kompost a kam ho umístit?

Prvním důležitým krokem při zakládání kompostu je výběr vhodného místa. Kompost umístěte spíše do polostínu než na vyloženě slunné místo. Dobře mu bude v závětří, např. u zdi nebo plotu. Kompost by měl být dobře přístupný nejen pro pěší, ale určitě se vám bude hodit, když se k němu pohodlně dostanete také se zahradním vozíkem nebo kolečkem.

Dobře založený kompost by měl být vzdušný a rozmanitý, tedy složený z různého domácího a zahradního bioodpadu. Na kompost tvořený pouze čerstvě posekanou trávou zapomeňte – ten nikdy nebude kvalitní, a pravděpodobně se kompost vůbec nevytvoří, protože mokrá a těžká tráva bude spíše zahnívat a plesnivět.

Jaký bioodpad dávat na kompost?

Na kompost lze dávat bioodpad různého druhu – některý vás možná i překvapí.

- zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, bramborové slupky apod.
- podrcené vaječné skořápky (rychleji se rozkládají),
- vylouhovaný sypaný čaj a čajové sáčky, pokud jsou vyrobeny z papíru,
- kávovou sedlinu,
- papír – ubrousky, utěrky, lepenka,
- zahradní bioodpad jako je čerstvě posekaná tráva, listí, nekvetoucí plevel ze záhonků, dřevní štěpka vzniklá drcením větví, kůra,
- piliny, sláma, podestýlka od domácích mazlíčku,
- popel ze dřeva.

Co do kompostu nepatří?

Zatímco u některého bioodpadu vás možná překvapilo, že jej lze úspěšně kompostovat, u jiného vás stejně tak může překvapit, že do kompostu nepatří.

- papír novinový, časopisy a papír hustě potištěný kvůli vysokému obsahu barev,
- větší kusy dřeva,
- kosti a maso kvůli nebezpečným bakteriím, které jejich rozkladem vznikají, a teplota v kompostu je nezničí,
- popel z uhlí nebo dokonce z cigaret,
- zbytky vařeného jídla,
- stolní tuky a oleje,
- kvetoucí plevel a rostliny jako túje, vratič nebo pelyněk, rostliny napadené chorobami,
- psí výkaly (výkaly býložravců jako je např. králík nejsou problém).

Setkat se můžeme i s některými doporučeními, které jsou spíše pověrou – jako např. že listí z ořešáku do kompostu nepatří. I listí z ořešáku můžete dát bez obav do kompostu – rozkládá se sice pomaleji, ale tomu lze pomoci tak, že listí trochu rozdrtíte – přejedete sekačkou na trávu nebo dáte do zahradního drtiče. A kompostování lze urychlit také bateriemi.

Jak urychlit kompostování?

Proces kompostování lze urychlit a vhodné je to zejména, pokud máte kompost nezakrytý a nebo v něm máte odpad, který se hůře rozkládá, jako jsou právě listy ořešáku, nebo příliš mnoho trávy. K urychlování procesu kompostování najdete na trhu celou řadu přípravků. Všechny jsou na přírodní bázi a obsahují mikroorganismy, tedy užitečné baterie, které urychlují rozklad bioodpadu.