Pěstujeme karafiáty, odolné trvalky i letničky
Karafiáty nejsou jen květinou z minulosti. Zjistěte, jaké druhy a barvy dnes existují, jak je správně pěstovat, množit i chránit. Díky své odolnosti a kráse si znovu získávají místo v moderních zahradách.
Karafiáty si mnoho lidí stále spojuje s oslavami Mezinárodního dne žen a červenými květy svázanými s asparágusem. Tato kdysi neodmyslitelná součást květinářství však zažívá velký návrat – a právem. Karafiáty, botanicky patřící do rodu Dianthus, dnes zahrnují řadu kultivarů i blízce příbuzných druhů, které si můžete snadno vypěstovat na zahradě, ve skalkách nebo v truhlících na balkoně. Pěstování karafiátů je nenáročné a zvládnou ho i začátečníci, kteří hledají trvalky, letničky i dvouletky s dlouhým kvetením a minimální údržbou. Vhodně zvolené druhy kvetou od jara až do podzimu – doba květu se ale liší podle konkrétní odrůdy – a potěší nejen vzhledem, ale i jemnou vůní.
Původ a historie karafiátů: Od antiky po české květinářství
Karafiáty patří k nejstarším pěstovaným květinám – lidstvo je zná již více než 2000 let. Původ karafiátů sahá do oblasti Středomoří, odkud se postupně rozšířily do celé Evropy. Ve starověkém Řecku a Římě byly oblíbené jako symbol lásky, úcty a božství, a jejich botanický název Dianthus pochází z řečtiny – znamená „božská květina“ (ze slov Dios – bůh a anthos – květ).
Do střední Evropy se karafiáty dostaly na přelomu 11. a 12. století, kde se ujaly především v klášterních zahradách. V 18. století už existovala řada vyšlechtěných odrůd, i když kvetly převážně pouze v letních měsících. V Česku se první velkokvěté rudé karafiáty objevily až po druhé světové válce, a to díky inspiraci populárními americkými odrůdami, které se tehdy staly zahradnickým hitem.
Během druhé poloviny 20. století se karafiáty staly symbolem oficiálních událostí – v období socialismu byly nedílnou součástí oslav Mezinárodního dne žen, narozenin, pohřbů i politických setkání. Po roce 1989 však jejich popularita prudce poklesla a karafiáty se na výsluní květinářství vracejí jen pozvolna – dnes však jako moderní, elegantní a rozmanitá květina pro každou příležitost.
Karafiáty kdysi a dnes: Od symbolu socialismu k moderní květinové stálici
Ještě v nedávné minulosti se s aranžováním karafiátů nikdo příliš nezabýval – klasikou byly tři rudé květy doplněné asparagusem a svázané v jednoduché kytici. Postupem času se však začaly objevovat i jiné barvy, především růžová, bílá a žíhaná. Karafiáty se tehdy pěstovaly ve velkém množství po celé republice, dnes však prakticky žádné komerční pěstírny u nás neexistují.
Přesto karafiáty znovu získávají na oblibě – a to nejen pro svůj klasický vzhled, ale především díky své odolnosti, dlouhé výdrži a barevné rozmanitosti. Moderní karafiáty jsou dostupné po celý rok jako řezané květiny a využívají se do nejrůznějších květinových vazeb. Často zdobí svatební kytice, jsou součástí elegantních interiérových aranžmá, ale uplatní se i jako stylový doplněk do vlasů, na šaty nebo klopu.
V nabídce dnes najdeme široké spektrum barev – od jemně pastelových po sytě výrazné, ale i květy s krajkovým lemem, vícebarevné varianty nebo přírodní „vintage“ odstíny. Výhody karafiátů zahrnují nejen krásu, ale i praktičnost – dlouho vydrží ve váze, nevadnou a neopadávají. Z květiny, která bývala v nemilosti, se tak opět stává oblíbený prvek moderní floristiky.
Barevné variace karafiátů: Od klasických po žíhané a netradiční kultivary
Karafiáty vynikají nejen svou nenáročností, ale také neuvěřitelnou rozmanitostí květů. Květy mohou být jednoduché, drobné i plnokvěté, některé působí jako střapaté koule, jiné mají jemně zvlněné okvětní lístky. U různých odrůd se setkáme s hladkými, roztřepenými i krajkovými okraji květů.
Barevná škála karafiátů je mimořádně široká – od klasické bílé přes krémovou, žlutou, lososovou, meruňkovou, růžovou až po tmavě červenou, vínovou, fialovou nebo téměř černou. V posledních letech jsou velmi oblíbené i netradiční odstíny, jako je světle zelená, jemné pastelové tóny nebo světle modrá – ta se však vyskytuje pouze u uměle barvených květů. Mnoho kultivarů má navíc květy žíhané, vícebarevné nebo s kontrastním lemem, který připomíná krajku.
Mezi oblíbené kultivary s výrazným květem patří například ‘Green Trick’ se zelenými střapatými květy, tradiční ‘Chabaud’ s bohatě plnými květy nebo ‘Lillipot’ jako kompaktní balkonová varianta.
Listy karafiátů jsou většinou úzké, trávovité, s typickým namodralým nebo šedozeleným odstínem, což dává rostlinám elegantní vzhled i mimo dobu květu.
Druhy a odrůdy karafiátů: Přehled zahradních hvozdíků
Ať už vás zaujmou karafiáty svými květy nebo vůní, díky bohaté škále druhů si snadno vyberete takové, které budou vyhovovat právě vaší zahradě či balkonu.
Ačkoli se v běžné řeči pojmem karafiát označuje především hvozdík karafiát (Dianthus caryophyllus), v tomto článku používáme označení „karafiáty“ v širším smyslu – tedy pro různé zahradní druhy rodu Dianthus, které se pěstují jako letničky, dvouletky i trvalky. Patří sem i oblíbené hvozdíky bradaté, péřité, alpské a další příbuzné druhy, které mají obdobné nároky na pěstování a široké zahradní využití.
Rod Dianthus, česky hvozdík, zahrnuje tisíce druhů a odrůd. Většina dnes pěstovaných karafiátů pochází právě z druhu Dianthus caryophyllus, jenž má původ ve Středomoří a stal se základem pro šlechtění mnoha okrasných kultivarů. Díky této rozmanitosti najdeme mezi karafiáty nemrazuvzdorné letničky, otužilé dvouletky i trvalky, které na záhonu vydrží mnoho let.
Některé druhy se hodí k řezu a do květinových vazeb, jiné na záhony, skalky nebo do truhlíků na balkon, kde potěší dlouhotrvajícím kvetením a nenáročnou péčí. Karafiáty jsou rovněž oblíbené jako řezané květiny – při správné péči vydrží ve váze až dva týdny. Jejich výhodou je kompaktní vzrůst, odolnost vůči chorobám a široká škála barev a tvarů květů.
Klatovské karafiáty – česká specialita s tradicí
Mezi nejznámější a nejoblíbenější odrůdy v České republice patří klatovské karafiáty, které se začaly cíleně šlechtit v Klatovech přibližně před 200 lety. Tehdejší pěstitelé pořádali soutěže o nejkrásnější kultivar a sláva těchto květin se brzy rozšířila i do zahraničí.
Klatovské karafiáty jsou vytrvalé, velkokvěté a plnokvěté rostliny se stříbrnými listy, dorůstají do výšky okolo 50 cm a jejich květy mohou dosahovat průměru až 8 cm. Jsou velmi odolné, dobře snášejí i silné mrazy a netrpí chorobami.
Mezi nejznámější kultivary patří:
- bílá ‘Sněhurka’
- růžový ‘Salamandr’ s tmavými tečkami
- žlutý ‘Kanárek’
- žíhaná ‘Mahulena’
- růžová ‘Afrodita’
- ‘Perla Klatov’
- a také ‘Ema Destinová’
Pěstování klatovských karafiátů může být náročnější na péči i prostor, ale výsledný efekt na zahradě i ve váze je mimořádný.
Trvalky
Mezi karafiáty, které lze pěstovat jako trvalky, patří například:
- Hvozdík péřitý (Dianthus plumarius)
Kompaktní druh s jednoduchými až plnými květy v odstínech bílé, růžové a červené. Dorůstá přibližně 30 cm. - Hvozdík zahradní (Dianthus caryophyllus)
Přestože je ve světě označován jako trvalka, v našich klimatických podmínkách se obvykle pěstuje jako letnička.
Trvalky se hodí do slunných, dobře propustných záhonů a obvykle kvetou od června do srpna. Jsou velmi dekorativní a vhodné i k řezu.
Skalničky
Pro skalky a menší výsadby jsou ideální nízké, kobercovitě rostoucí druhy hvozdíků:
- Hvozdík alpský (D. alpinus)
- Hvozdík sivý (D. caesius)
- Hvozdík písečný (D. arenarius)
- Hvozdík kropenatý (D. deltoides)
Výrazným zástupcem je i hvozdík Alwoodův (D. × allwoodii), který dorůstá do výšky 40–45 cm a kvete od června do září. Rychle roste a dokáže vytvořit hustý zelený koberec posetý květy. Skalničky vyžadují slunné a dobře odvodněné stanoviště, nesnášejí přemokření a některé druhy ani hluboké mrazy (např. pod –15 °C).
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstujeme fuchsie – tanečnice se sladkou sukýnkou a jedlými plody
Dvouletky
Typickým zástupcem dvouletek je hvozdík bradatý (Dianthus barbatus), lidově známý jako Turecký karafiát. Tento název sice nemá botanickou souvislost s Tureckem, ale vznikl ve středověku, kdy se exotické názvy často přisuzovaly neobvyklým rostlinám.
Rostlina dorůstá výšky 30–40 cm a nese bohatá květenství (okolíky) složená z drobných jednoduchých či vícebarevných kvítků. Kvete od května do července a nabízí širokou paletu odstínů – bílou, růžovou, červenou, fialovou i žíhané kombinace.
Je velmi vděčná, nenáročná na pěstování, vhodná k řezu a ve váze vydrží až 10 dní. V prvním roce vytváří pouze růžici listů, kvete až druhým rokem. Přitahuje včely a motýly a hodí se i pro začátečníky.
Letničky
Mezi letničky patří především hvozdík čínský (Dianthus chinensis), který existuje v nízké i vysoké formě.
- Vysoké odrůdy dorůstají až 40 cm a jsou vhodné k řezu.
- Květ je jednoduchý, poloplný i plný, okvětní lístky mohou být hladké i roztřepené.
- Letničky se uplatní v záhonech i v truhlících a květináčích – milují slunné stanoviště a pravidelnou zálivku bez přemokření.
Jak pěstovat karafiáty: Výsadba, péče a množení
Karafiáty patří k oblíbeným zahradním květinám díky své nenáročnosti, dlouhé době kvetení a široké paletě barev i tvarů. Vhodné jsou jak do záhonů, tak do truhlíků či skalek. Jejich pěstování zvládne i začátečník, pokud dodrží několik základních pravidel.
Stanoviště a půda
Karafiáty nejlépe prospívají na slunném a teplém místě, ideálně s dobře propustnou písčitou nebo hlinitopísčitou půdou, která je bohatá na vápník. Kyselé nebo těžké jílovité půdy jim nesvědčí. Vhodné je vylepšit záhon vápencovou drtí nebo dolomitickým vápencem, pokud je půda kyselá.
Karafiáty potřebují místo, které je vzdušné, ale chráněné před prudkým větrem. Dobrá cirkulace vzduchu je důležitá i z hlediska prevence chorob.
Zálivka a hnojení karafiátů
Karafiáty nevyžadují častou zálivku – naopak přemokření jim škodí. Zalévejte mírně a vždy ke kořenům, ideálně ráno. V období sucha je pravidelná zálivka vhodná, ale důležité je vyvarovat se zadržování vody v půdě.
Pro bohaté kvetení karafiáty ocení přihnojení. Používejte hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu, nikoliv dusíkatá hnojiva, která podporují především růst listů. Hnojíme každé 2–3 týdny v období aktivního růstu a květu.
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstujeme hortenzie – jaké druhy a barvy vybrat?
Výsev a výsadba podle typu karafiátů
Trvalky a dvouletky - Sazenice trvalek a dvouletek vysazujeme na jaře (duben až květen) na venkovní stanoviště. Dvouletky tvoří v prvním roce pouze přízemní růžici a kvetou až v následujícím roce.
Letničky - Letničky, například Dianthus chinensis, předpěstujeme v únoru až březnu pod sklem, výsadba na venkovní záhon probíhá po zmrzlých, tedy v polovině května. Při výsadbě dodržujte rozestupy cca 20–30 cm.
Oporu vysokým odrůdám - Vysoké kultivary je vhodné v červnu přivázat k oporám – ideálně k drátu s očkem. Zabráníme tak ohýbání stonků pod tíhou květů.
Péče během vegetace a po odkvětu
Karafiáty kvete po mnoho týdnů – odstraňováním odkvetlých květů podpoříme tvorbu dalších poupat. U letniček lze po odkvětu vysbírat semena pro další sezónu a rostliny odstranit.
Trvalky zkrátíme na podzim cca o třetinu a zakryjeme chvojím nebo netkanou textilií, pokud hrozí mrazy pod –15 °C. Skalničky, které nejsou plně mrazuvzdorné, je vhodné přenést nebo přikrýt na chráněném místě.
Množení karafiátů
Karafiáty lze množit několika způsoby:
- Řízkováním: Ideální čas je červenec až srpen. Používáme vrcholové řízky bez květů, které necháme zakořenit v písčitějším substrátu ve stínu.
- Hřížením: Spolehlivá metoda, při níž se nízký výhon ohne k zemi, zajistí háčkem a částečně zasype. Po zakořenění se oddělí od mateční rostliny.
- Výsevem semen: Zejména u letniček a dvouletek, semena sejeme v únoru až březnu nebo rovnou na záhon podle typu.
Choroby a škůdci
Karafiáty jsou obecně odolné, ale za nepříznivých podmínek mohou trpět následujícími problémy:
- Padlí – projevuje se bílým povlakem na listech. Prevence: vzdušné stanoviště, nepřelévání.
- Šedá plíseň (Botrytis) – způsobuje hnědnutí květů a listů. Odstraňujte napadené části, nepřelívejte.
- Mšice a svilušky – lze omezit postřikem mýdlovou vodou, výluhem z kopřivy nebo přípravky na bázi přírodních olejů.
- Rez hvozdíková – vzácnější, ale nebezpečná houba na listech. Nutné odstranit napadené rostliny.
Prevence chorob zahrnuje správné rozestupy, výběr stanoviště, odstraňování starých listů a omezení zálivky na listy.
Orientační kalendář péče o karafiáty
- Únor – březen: Výsev letniček pod sklo, příprava půdy
- Duben – květen: Výsadba sazenic, výsev dvouletek
- Červen: Připevnění opor, první přihnojení
- Červenec – srpen: Řízkování a hřížení, odstraňování odkvetlých květů
- Září – říjen: Zkrácení trvalek, příprava na zazimování
- Listopad – únor: Sběr semen, kontrola přikrytí, zimní klid
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstujeme řebčík královský - květinu, která odpuzuje krtky a hraboše
Dále jsme pro vás vybrali
Tipy na pěstování muškátů - jak docílit bohatých květů?
Dále jsme pro vás vybrali
