Toto chování plně podporuje také občanské sdružení EKODOMOV, které se všemi možnými prostředky snaží zvyšovat podvědomí lidí o kompostování a třídění odpadu a snaží se prosazovat takové technologické postupy výroby, které jsou šetrné k přírodě. Kromě kampaní na podporu jak domácího tak i komunitního kompostování a sběru bioodpadu, zajišťuje také vzdělávací semináře především pro hospodářské pracovníky samospráv měst a obcí a připravuje a vydává materiály, jež provedou každého světem bioodpadu. Jednou z jejich velmi záslužných aktivit je seznámení široké veřejnosti s komunitním kompostováním.

Co je komunitní kompostování?

V podstatě jde o úžasně jednoduché řešení pro všechny obyvatele panelových nebo činžovních domů, sídlišť a velkoměst, ale také třeba škol, prostě všech, kteří nemají vlastní zahrádku, kde by mohli založit kompost. Vychází z předpokladu ochoty určité skupiny lidí žijící například v jednom domě nebo ulici začít se chovat ekologicky. Na místě k tomu určeném se vybuduje kompostoviště, kam mohou všichni bezplatně odkládat bioodpad. Kompostéry jsou navrženy a vyrobeny tak, aby byla zaručena jejich správná funkce. V zemi se nejprve vyhloubí asi dvaceticentimetrová díra. Ta je vyplněna hrubým štěrkem, který odvádí nepotřebnou vodu a zabraňuje hnilobným procesům, s nimiž je spojený nepříjemný a obtěžující zápach. Spodní část je tvořena roštem, díky čemuž se k odpadu nedostanou drobní hlodavci a vršek zakrývá víko, jež zabraňuje zbytečnému promoknutí kompostu. Celý kompostér je chráněn vrstvou izolace bránící jej proti zamrznutí, ale také proti silnému slunečnímu záření v letních měsících. Každý, kdo se přihlásí ke komunitnímu kompostování, dostane od nádoby svůj vlastní klíč, což zabraňuje vhazování jiných než povolených odpadů a tím i znehodnocení práce ostatních. Vzniklý kompost potom využívají občané pro svou potřebu, ať už soukromě k přesazování pokojových a balkonových rostlin, nebo pro hnojení společných ploch před domy.

V současné době je zatím v naší republice jen málo míst, kde se praktikuje komunitní kompostování a je to docela jistě škoda. Kromě jiného bychom totiž ušetřili nemalé peníze za svoz odpadu. V zahraničí je tato forma nakládání s bioodpadem nejenže rozšířenější, ale také jsou občané motivováni jak úsporou za svoz odpadu, tak i finanční podporou od příslušného městského úřadu.

Ale i u nás se blýská na lepší časy. Stále častěji se totiž můžete setkat se speciálními nádobami na bioodpad. Najdete je vedle nádob na plasty, sklo a papír a poznáte je podle popisku i podle hnědé barvy. Tento způsob kompostování se nazývá komunální kompostování a zajišťuje jej obec včetně odvozu a následného zpracování. Pokud vás zajímá, jestli se i vaše město zapojilo nebo zapojí do tohoto projektu, zeptejte se na městském či obecním úřadě.

Domácí kompostování Kompostovat můžete ale i na balkoně, v garáži nebo v předsíni a to za pomoci žížal. Žížaly, jak je obecně známé totiž dokážou přeměňovat zbytky na kvalitní hnojivo. Tedy alespoň některé druhy žížal toto ovládají tak dobře, že je můžete využít i doma. Postačí si k tomu pořídit nádobu z plastu nebo dřeva s otvory na dně o rozměrech minimálně 40x40x15 cm. K dostání jsou ale i přímo vermikompostéry, které jsou tvořeny několika patry pro co nejefektivnější způsob kompostování. Důležitou podmínkou pro úspěch je stálá teplota okolo dvaceti stupňů Celsia a dostatečná vlhkost. V létě je potřeba kompostér se žížalami chránit před přímým slunečním zářením a v zimě zase před promrznutím. Do kompostéru můžete dát zbytky ovoce a zeleniny, opatrně ale s masem a mléčnými výrobky. Na podzim je vhodné sbírat listí, které obsahuje pro žížaly tolik potřebné minerální látky. Pokud začne kompost zapáchat, je zřejmě příliš přemokřen. Zápach i nadbytečné množství vody odstraníte pomocí na kousky natrhaného papíru a případně přidáním žížal. Zápach totiž svědčí také o tom, že se odpad hromadí a žížaly jej nestíhají zpracovávat. Pro čtyřčlennou rodinu postačí půl kila žížal na to, aby rozložily odpad z celého dne.

Co a proč kompostovat?

Kompostovat můžete všechny zbytky z ovoce a zeleniny, listí, plevele, suché květiny, zbytky z kuchyně v podobě kávových a čajových zbytků, zbytky jídel, skořápek od vajec nebo zbytky pečiva. Vhodit do kompostéru můžete také papírové kapesníky nebo ubrousky, vlasy, chlupy, popel ze dřeva nebo starou zeminu.

Pochybujete o tom, jak budete v panelákovém bytě skladovat zbytky jídel? Rozhodně nemusíte. K dispozici vám jsou totiž kompostovatelné sáčky, do kterých jednoduše ukládáte bioodpad a jakmile jej naplníte, vhodíte jej do kompostéru nebo sběrné nádoby na bioodpad. Tyto sáčky je vhodné skladovat ve speciálním koši na bioodpad, který umožní díky odvětrávání efektivní vysoušení odpadu a zabraňuje tak hnilobným procesům. U klasického koše na odpadky není dostatek vzduchu, který odpad vysouší a dochází pak k nežádoucímu hnití a šíření zápachu.  

Možná si říkáte, že není potřeba přeci na sídlišti uprostřed rušného velkoměsta zakládat kompost. Avšak než tento projekt odsoudíte, vězte, že v současné době dochází nejen u nás, ale prakticky po celém světě k úbytku organické hmoty v půdě. To způsobuje nedostatečnou kvality půdy a následkem jsou menší výnosy ze sklizní i menší propustnost půdy, což je nebezpečné zvláště při přívalových deštích a lijácích. Dalším nezanedbatelným problémem je docela jistě svoz zbytků bioodpadu na skládky, kde vlivem rozkladu dochází ke vzniku plynů, které výrazně ovlivňují klimatické podmínky. Díky průběžnému rozkladu a procesu tlení je okolí skládek zamořeno nepříjemným zápachem, nemluvě o nebezpečí sesuvu hromad díky rozkladu zbytků. Hrozí také kontaminace spodních vod, ale hlavně se zcela bez užitku zbavujeme užitečných a potřebných látek. Nezanedbatelný je také finanční efekt. Zatímco při domácím kompostování nezaplatíte ani korunu a při komunálním kompostování zhruba 600 korun za tunu odpadu, tak za odvoz na skládku zaplatíte zhruba 2200 korun a za spálení odpadu pak i více jak 3000 korun za tunu. A to už je opravdu rozdíl, který musíme zaplatit ze svých peněženek.

Připravila: Petra Martišková

Foto: Reflex Zlín, Obec Vlašim