Mulčování je přírodní proces, který můžeme pozorovat všude v přírodě, ale ze zahrádek se spíše vytratilo. Když v přírodě opadá listí ze stromu, zůstane pod ním a zetlí. To samé se děje s trávou, květinami a dalšími rostlinami. Na zahradě posekanou trávu pohrabeme, to samé uděláme s listím a vytrhaný plevel odvezeme na kompost. A to je špatně.

Pokud se rozhodneme mulčovat, pak musíme toto myšlení změnit, to znamená přestat organický odpad z našeho pozemku odvážet, ale naopak ho začít přivážet. A nyní se dostáváme k tomu, o který typ organických odpadů jde.

Důležité je, aby byl mulč vyroben z pouze přírodních a škodlivým obsahem nezatížených "surovin". Kvalitní mulčovací směsi či kůru je možné zakoupit přímo v obchodě, mnozí si však vystačí s vlastními zásobami a zdroji. Můžeme použít posekanou trávu (ovšem nikoliv sebranou u silnice, kde je nasáklá zplodinami z aut), spadané listí, kůru, odpad z drtiček dřeva, piliny nebo slámu. Seno už vhodné není, neboť je v něm příliš mnoho semínek, které by mohly vyrašit. Velmi dobrým pomocníkem jsou také natrhané nepotištěné kartony zbavené fólií a kovových svorek.

Anorganické materiály jako štěrk nebo oblázky, plasty nebo syntetické textilie odborníci příliš nedoporučují, neboť do půdy neuvolňují žádné živiny. Někteří naopak spatřují výhody anorganického mulče v tom, že netlí, a tudíž není potřeba jej doplňovat.

Pokud rostliny správně zamulčujeme, pak má tento úkon na růst velice příznivý vliv. Vedle toho, že mulč působí esteticky, zároveň udržuje vláhu v půdě, ze spodních vrstev se uvolňuje ekologický a výživný humus a ke všemu zabraňuje prorůstání plevele. Mulč také zvyšuje úrodnost půdy, omezuje vznik některých chorob a tlumí extrémní výkyvy povrchové teploty zeminy.

Na druhou stranu se ozývají také mnozí odpůrci této činnosti, kteří tvrdí, že mulčování vede k příliš drastickým změnám ve složení a struktuře rostlinných a živočišných společenstev a ubývá tak například dvouděložných rostlin. Pokud mulčujeme špatně a navršíme až příliš mnoho neprodyšných vrstev na sebe, dojde k přemokření půdy a hnilobě kořenů nebo naopak k přílišnému vysušení půdy, v půdě se mohou přemnožit bakterie a houby a mulč může takzvaně zkysnout.

Proto je důležité se předtím, než se rozhodneme mulčovat, poradit s odborníky nebo nastudovat příslušnou literaturu. Důležité je dodržet všechny zásady (například maximální nejvyšší výšku mulčovací směsi podle typu půdy právě na naší zahradě nebo udržení několikacentimetrové vzdálenosti zamulčované půdy od dané rostliny) nebo si uvědomit fakt, že lepší je kompostovaný než čerstvý mulč. V okamžiku, kdy se třeba u stromu objeví první příznaky špatného mulče, bývá už pozdě a strom nezvratně umírá.

Autor: efa