Botanicky se tuřín nazývá brukev řepka tuřín (Brassica napus var. napobrassica), běžně je však známý také pod názvem kolník. Jde o kořenovou zeleninu, která je využívána jakožto krmná plodina. Tuřín údajně vznikl křížením hlávkového zelí a vodnice (brukev řepák vodnice), což je zelenina připomínající ředkvičku. První zmínka o tuřínu jako takovém pochází z roku 1620, v následujících staletích se rozšířil do Evropy.

Tuřín má na rozdíl od blízké příbuzné vodnice větší bulvy, jejichž větší část vyčnívá nad zem. Jsou nasládlé a mají jemně peprnou chuť. Oproti vodnici má tuřín také ojíněné listy a lysé lodyhy. Rostlina je malého vzrůstu, má žluté květy s drobnými okvětními lístky, které jsou složeny v květenstvích. V České republice se tuřín pěstuje jen málo a zejména ve vyšších polohách. V těch nižších je nahrazován řepkou. Tuřín můžeme konzumovat vařený v polévkách, omáčkách, nebo přílohách. Mladé bulvy dobře chutnají i syrové.

Druhy tuřínu

Tuříny, které by měly jemnou lahodnou chuť, byly vypěstovány poměrně nedávno. Pokud chcete tuřín využívat jakožto zeleninu, která je vhodnou přílohou k masu, dají se z ní dělat saláty nebo tuřínové zelí, musíte sáhnout po polokrmném tuřínu známém jako Milevský. Byl vyšlechtěn u nás roku 1959 a je ideální pro drobné pěstitele. Další známou odrůdou je Vetrovský, oblíbené jsou však i zahraniční žlutomasé odrůdy, které jsou velmi chutné – jde například o kultivar Krasnoselskij, nebo Hofmanův žlutý obrovský. Dále jsou známy bělomasé odrůdy „máslový bílý" a nachový Bamkholm.

Pěstování tuřínu

Rostlina je nenáročná, mrazuvzdorná, nesnáší sucho a čerstvě pohnojenou půdu. Má rád půdu s pH okolo 6,5, vyžaduje pravidelné hnojení, obdělávání, odplevelování a střední zálivku. Tuřín vyséváme na počátku dubna na slunné místo, semena klíčí již při teplotě 2 - 3 stupně Celsia. Na záhonek se potom vysazují zhruba ve vzdálenosti 35 – 40 cm, do hloubky cca 15cm. Úrody se dočkáme v září až listopadu. Tuřín je odolná rostlina, která vydrží mráz až mínus 10 stupňů Celsia. Před uskladněním je nutné ořezat celé olistěné hlavy. Zdravé a nepoškozené bulvy je možné skladovat při teplotě 1 – 2 stupně Celsia při 85 – 90% vzdušné vlhkosti.

Tuřín a účinky na lidské zdraví

Tuřín je z 90% tvořen vodou, proto jde o velmi dietní zeleninu. V sušině jsou dále obsaženy bílkoviny, tuky, vitamín C, karoten a množství vápníku. Tuřín se tak doporučuje konzumovat po zlomeninách a osteoporóze. Má hojivé a léčivé účinky, je dobrý při problémech se zažívacím ústrojím. Zvyšuje peristaltiku střev, protože obsahuje velké množství vlákniny. Působí rovněž proti kožním onemocněním, čistí krev a je vhodným pomocníkem při léčbě plicní a kostní tuberkulózy. Tuřín by neměli konzumovat lidé s akutním zánětem jater a žlučníku či při žlučníkových kamenech.

Diskuze k článku