Pěstujeme Gingko biloba
První zmínka o léčivých účincích stromu zvláštního vzhledu pochází ze staré Číny, kde je dodnes považován za kultovní strom. V Evropě se objevil až počátkem osmnáctého století v zámeckých parcích, městských stromořadích a botanických zahradách. Teprve současná bohatá nabídka okrasných dřevin se zasloužila o rozšíření jínanu do soukromých zahrad.
List jako jemná krajka
Jen málokterý strom zaujme svým vzhledem již od útlého věku tak jako jínan dvoulaločný – Gingko biloba. Ve skutečnosti je jínan jediným stromem, který přežil vývojová stadia dřevin z doby druhohor. Na ploše jeho listu je zřetelně vidět, jak list vznikl srůstem jehličí. Jeho původním domovem je Čína, kde byl vysazován v chrámových zahradách. Dlouhověký, pomalu rostoucí strom dosahující výšky deseti až dvaceti metrů se vyznačuje výjimečnou vitalitou a odolností proti virovým a bakteriálním nákazám i vůči znečištěnému prostředí velkoměst.
Stanoviště volíme raději slunné, ale snáší i vyšší polohy, kde je potřeba mladé sazenice chránit před mrazem fólií nebo slaměnou rohoží. Na půdu je jínan nenáročný. Průběžným zaštipováním v průběhu vegetace se stromek dá udržet v požadované velikosti i na poměrně malé zahrádce, proto se pěstuje jako venkovní bonsaj.
Hodí se pro solitérní výsadbu, kde vynikne jeho světle zelené olistění a zvláště pak pěkné podzimní vybarvení. Ne všechny jínany jsou stejné - můžeme se setkat i s různými odrůdami, například s převislou formou Gingko biloba Fastigiata, kulovitým vzrůstem odrůdy Mariken nebo s jedinci, kteří mají čepel listu panašovanou (var. Variegatum) či zbarvenou do zlatožluté jako má odrůda Ginkgo biloba Autumn Gold.
Strom štěstí
Strom má široké, klínovité, většinou dvoulaločné listy s rovnoběžnou žilnatinou ve tvaru rozevřeného vějíře. V Německu je jínan nazýván jako „Goetheho strom“ podle jeho básně Ginkgo biloba, v níž Goethe použil symboliku laločnatých listů znázorňující přátelství a pospolitost dvou milující se lidí. Navzdory botanickému zařazení mezi jehličnany listy jínanu na podzim krásně zežloutnou a opadají. Nejdříve u stromů samčích, později samičích.
Strom kvete dvojími květy: samčí jsou žluté a rostou v jehnědách, samičí jsou kulovité, zelené, na dlouhých stopkách. Plody jsou na něm vidět jen zřídkakdy, ale když už nějaký přece jen dozraje, pak v žádném případě nezůstane nepovšimnut. Žlutozelená peckovice na dlouhé stopce po rozmáčknutí páchne. Uvnitř je dvouhranná pecka s jedlým semenem, z nichž se lisuje olej s oblibou využívaný v japonské a čínské národní kuchyni. Vyloupaná semena se máčí ve slané vodě a potom smaží a takto upravené se považují za velkou lahůdku.
Z měkkého lehkého nažloutlého dřeva se vyrábí šachové figurky a dětské hračky. Z výtažků semen a listů se připravuje extrakt, který má příznivý vliv na krevní oběh, a napomáhá ke zvyšování koncentrace a bystrosti myšlení. Uplatňuje se při poruchách centrálního nervového systému, spojených s poruchami orientace, ztrátou paměti, poklesem koncentrace, při náladovosti, depresích a úzkostných stavech, při zvonění v uších, bolestech hlavy a závratích. Osvědčuje se v prevenci mozkových příhod a infarktu myokardu. Charakteristickým účinkem výtažku z Ginkgo biloby je schopnost zpomalovat stárnutí.
Autor: Irena Forejtová
