Prospěšná zima

Každý ze stromů má své typické znaky, (jen rodů je na tisíce, o výšce, tvaru koruny a barvě listů ani nemluvě), a přesto se pěstování listnáčů od sebe příliš neliší. Rozmnožování listnatých stromů je možné v zásadě dvěma způsoby. První možností je výsev semen. Některá klíčí pomalu, někdy trvá řadu měsíců, než se semínko probudí k životu. Existuje řada druhů, u nichž musí semeno projít zvláštním cyklem. Jsou to například semena dřevin s tvrdým osemením (dřezovec – Gleditsia, akáty, kaštan, ořech), které se před výsevem přelijí vroucí vodou a teprve potom se vysévají do bedničky nebo květináče v dubnu až květnu. V zemi pak přežijí zimu, kde musí semínka přemrznout. Pro listnáče se míchá směs zeminy z běžného zahradnického substrátu a rašeliny v poměru 1 až 4:1. Hloubka výsevu závisí na velikosti semen. Kaštany a semena podobné velikosti potřebují hloubku pět až deset centimetrů, pro menší (žaludy, olivy) stačí tři až pět centimetrů. Drobná semínka se, ostatně jako u letniček, zasypávají jen malou vrstvičkou nebo vůbec ne. Pouze se mírně zatlačí do půdy a opatrně rosí. To je případ spíše teplomilných a exotických listnáčů s drobnými semeny jako jsou eukalyptus, akácie či vavřín. Semena těchto druhů se sejí do půdy po polovině května do květináčů, kde při teplotě 20 až 25 oC vyklíčí ještě téhož roku.

Strom bez plodů a semen?

Ano, i s takovým stromem se setkáme, ale jak získat semenáčky, když není z čeho? Některé druhy stromů v našich podmínkách vůbec nevytváří plody nebo až ve velmi vysokém věku. Tehdy se strom množí vegetativně, například řízkováním. Tento způsob je pro začínající pěstitele výhodnější co do úspěšnosti a také rychlejší. Řízek dlouhý patnáct až dvacet centimetrů se z mateřského stromu odebírá koncem října až do začátku března. Sází se do půdy dolním koncem dolů tak, aby vrchní pupen zůstal v úrovni půdy nebo těsně pod povrchem. Květináč s řízky se umístí do polostínu a pravidelně zalévá. Když vyraší výhon a květináč prokoření, přesadí se řízek do volné půdy.

Pro přesazování listnatých dřevin je nejvhodnější dobou říjen, kdy opadají listy. Teplomilné druhy přesadíme na jaře (v březnu), protože by nestačily do zimy zakořenit a zmrzly by nebo uschly.

Život jako v bavlnce

Stromek, který koupíme v kontejneru, můžeme vysadit kdykoliv. Jak postupovat, aby se brzy ujal? V jámě pečlivě rozprostřeme kořeny, sazenici umístíme rovně a současně zatlučeme opěrný kůl. Na kořeny pak postupně vrstvíme kompost, kolem dokola přišlápneme, zalijeme a celý postup opakujeme až do zaplnění jámy. Vykopanou zeminou pokryjeme povrch a upravíme mísu. Po výsadbě stromek vydatně zalijeme. Tím ale péče o stromek ještě nekončí. Důkladně a pravidelně stromek zaléváme několik dalších týdnů, aby zakořenil. Opěrný kůl můžeme odstranit asi za půl roku. V drsnějších a větrných polohách oporu ponecháváme u stromku déle a bedlivě sledujeme, aby se úchyt (provázek či fólie) nezařezávaly do kmínku.

Autor: Irena Forejtová