Alokázie (nejčastěji se u nás pěstují odrůdy Alocasia sanderiana a Alocasia amazonica) je velice výraznou rostlinou, která upoutá lidské zraky především svými neobyčejně vykreslenými listy srdcovitého tvaru. Listy, které mohou se mohou dorůst až půlmetrové délky, jsou velmi tmavé, kovově zelené a zdobí je jemné světlé žilky.

Svůj domov má květina v jihovýchodní Asii, najdeme ji na Nové Guinei, Filipínách i v Malajsii. Z těchto končin si přivezla i do Evropy zvýšené nároky na teplotu i vyšší vlhkost vzduchu. Dobře se jí daří na světlém místě, nesnese ovšem přímé sluneční paprsky. Teplotu potřebuje mít za každých okolností vyšší než 18 °C, v létě se jí daří při teplotě minimálně pokojové, nejraději má však teplotu okolo 25 až 27 stupňů Celsia.

Substrát, který by měl být namíchán ze směsi hnědozemě, rašeliny a písku, by nikdy neměl vyschnout, ideální je rostlinu rovněž rosit. Hnojíme dvakrát až čtyřikrát týdně a přesazujeme vždy na jaře, což je vhodná doba také k množení alokázie. Rozmnožování je možné jak oddělováním hlíz či oddenků od mateřské rostliny, tak i stonkovými řízky.

Při každé manipulaci s rostlinou je vhodné vzít si rukavice a posléze si umýt ruce, neboť je silně jedovatá. Jedovaté však nejsou hlízy, které se někdy pěstují ke konzumaci. V Číně se alokázie dokonce užívá v medicíně, výtažky ze stonků tlumí bolest zubů či žaludku, listy jsou zase používány do léku proti tuberkulóze.

Autor: efa

Články s podobnou tématikou
Pokojové rostliny XVIII. - Banánovník
Pokojové rostliny XVII. - Zelenec
Pokojové rostliny XVI. - Břečťan
Pokojové rostliny XV. - Tlustice