Jak pěstovat sukulenty: průvodce pro začátečníky
Sukulenty patří k nejoblíbenějším nenáročným rostlinám do bytu i na zahradu. V článku si ukážeme, jaké podmínky vyžadují, jak je zalévat a množit i které druhy si vybrat.
Sukulenty patří mezi nejoblíbenější pokojové i zahradní rostliny – a není divu. Jsou nenáročné na péči, snesou i delší období sucha a zvládnou přežít i tehdy, když na ně týden zapomeneme. Díky své odolnosti a půvabu jsou ideální volbou pro začátečníky i vytížené pěstitele.

Co jsou sukulenty?
Sukulenty, česky často označované jako tučnolisté rostliny, jsou rostliny, které si v dužnatých listech, stoncích nebo kořenech uchovávají vodu. Díky této schopnosti vydrží delší období sucha a jsou ideální pro pěstování tam, kde běžné rostliny trpí nedostatkem vláhy. Patří sem mnoho rodů a druhů – od miniaturních růžic až po větší stromkovité formy.
Do této skupiny patří také kaktusy, které jsou botanicky specifickou čeledí sukulentních rostlin. Poznáme je často podle trnů a tzv. areol – drobných výrůstků, z nichž vyrůstají ostny i květy. I když kaktusy tvoří samostatnou skupinu, jejich nároky jsou velmi podobné jako u jiných sukulentů.
Více o rozdílech mezi kaktusy a ostatními sukulenty:
Jaké podmínky sukulenty potřebují: světlo, teplo a sucho
Sukulenty milují světlo – ideálně přímé slunce alespoň několik hodin denně. Nejlépe se jim daří na slunných parapetech orientovaných na jih či západ, případně venku na terase nebo balkoně. Pokud je pěstujeme na zahradě, ideální je umístění na sušším místě s propustnou půdou, například mezi kameny nebo ve skalce.
Tyto rostliny pocházejí převážně z teplých a suchých oblastí, jako je Afrika nebo Střední Amerika. Díky tomu jim vyhovuje teplo a suchý vzduch – běžné podmínky v ústředně vytápěných bytech jim tedy často naprosto svědčí.
V létě můžeme sukulenty bez obav letnit venku. Jen pozor na prudké slunce po deštivých dnech – listy by se mohly spálit. Vždy je dobré je na venkovní podmínky nejprve postupně přivykat.

Zálivka sukulentů: méně je více
Zálivka je u sukulentů zásadní – a čím méně, tím lépe. Tyto rostliny si ve svých dužnatých listech ukládají vodu, a proto snášejí delší období sucha mnohem lépe než přelití. Zaléváme je až ve chvíli, kdy je substrát zcela suchý – obvykle jednou za 10 až 14 dní, v létě i častěji, v zimě naopak méně.
Pokud pěstujeme sukulenty venku, většinou jim stačí přirozená vláha ze srážek. V období delšího sucha je můžeme zlehka zalít, ideálně večer, kdy nehrozí, že se voda na listech odpaří příliš rychle nebo způsobí popálení od slunce.
Pozor na přelití – poznáme ho podle žloutnoucích nebo změklých listů, které se mohou snadno oddělit od stonku. Naopak při nedostatku vody bývají listy svraštělé. V zimních měsících je vhodné zálivku výrazně omezit, zejména pokud rostliny odpočívají v chladnější místnosti.
Jak množit sukulenty: snadno i z jednoho lístku
Rozmnožit sukulenty zvládne každý, i naprostý začátečník. Nejčastěji se množí vrcholovými řízky – stačí odříznout zdravý výhonek, nechat ho několik dní zaschnout na suchém a stinném místě (důležité kvůli zamezení hnilobě), a poté ho položit na povrch vlhkého písku, perlitu nebo lehkého substrátu pro sukulenty. Po několika týdnech zakoření a můžeme jej přesadit.
Některé druhy, jako jsou echeverie nebo graptopetalum, lze rozmnožit dokonce i z jednotlivých listů. Stačí je opatrně oddělit od stonku a položit na vlhký povrch. Pokud je umístíme na světlé a teplé místo bez přímého slunce, začnou z nich za pár týdnů vyrůstat malé rostlinky.
Během zakořeňování zaléváme jen velmi opatrně – ideálně rozprašovačem, aby nedošlo k přemokření.

Nejoblíbenější druhy sukulentů vhodné pro domov i zahradu
Sukulenty tvoří rozsáhlou skupinu rostlin s různorodými tvary i barvami. Mezi nejoblíbenější druhy, které zvládne pěstovat i začátečník, patří:
- Echeveria – růžicovitý sukulent s hladkými, často namodralými nebo narůžovělými listy. Skvěle se hodí do bytových podmínek na světlé parapety. Některé druhy i nádherně kvetou.
- Crassula (tlustice) – ikonický sukulent s lesklými, masitými listy. Oblíbený je především druh Crassula ovata, známý jako „penízkový strom“. Daří se mu v květináči, ale v létě snese i pobyt venku.
- Sedum (rozchodník) – odolná venkovní rostlina, která vyniká barevnými listy i květy. Ideální do skalek, nádob nebo i zelených střech. V zimě často zatahuje a znovu raší na jaře.
- Haworthia – drobnější sukulenty s charakteristickými bělavými pruhy na listech. Snášejí i mírnější polostín, takže se hodí i do méně slunných míst v bytě.
- Kalanchoe – nenáročný sukulent známý bohatým květenstvím v různých barvách. Dobře roste v květináči a kvete opakovaně, pokud má dostatek světla.
Každý z těchto druhů nabízí jiné estetické kvality a liší se i svými nároky. Ideální je vytvořit si menší sbírku, která bude kombinovat různorodé tvary, barvy a velikosti.
Ať už hledáme rostlinu, která vydrží delší dobu bez naší péče, nebo nás zkrátka fascinují neobvyklé tvary a barvy, sukulenty představují ideální volbu. Vydrží sucho, milují slunce a odvděčí se nám nejen svou krásou, ale i nenáročností. Díky jednoduchému množení si navíc můžeme snadno vytvořit vlastní miniaturní zahrádku, nebo potěšit přátele originálním zeleným dárkem. Ať už začínáme, nebo rozšiřujeme sbírku, sukulenty nás nikdy nezklamou.