Cibule frézií vysazujeme do záhonu na jaře. Musíme si dát pozor, aby nám neumrzly, jelikož se jedná o nemrazuvzdorné cibuloviny, a tak je lepší počkat s výsadbou až do dubna nebo května, kdy už máme jistotu, že mrazíky jsou definitivně minulostí. Na podzim pak musíme hlízy zase sklidit a uschovat je před mrazem například ve sklepě.

Při výběru cibulek je potřeba dát si pozor na to, aby byly dostatečně velké a tvrdé a aby se nejednalo o cibule z předchozího roku, které by nám vykvetly snad jen čirou náhodou. Rostliny milují slunce, a tak je sázíme na slunné stanoviště zhruba tři až čtyři centimetry pod zem.

Během následujících měsíců nám vyrostou čtvrt až půl metru vysoké rostliny, které pak uprostřed léta - nejčastěji během června a července - kvetou širokou škálou barev od bílé přes žlutou, oranžovou až po červenou a modrofialovou. Jsou pak nádhernou ozdobou záhonů nebo truhlíků či jiných nádob a vytvořit z nich můžeme také úžasnou kytici do vázy.

Pokud jsou velká sucha, je nutné frézie pravidelně zásobovat přiměřenou zálivkou, přičemž musíme dát pozor, aby zemina nebyla přemokřená, neboť by cibule mohly uhnít. Vzhledem k tomu, že květiny mají rády vzdušnou vlhkost, doporučuje se je také rosit.

Frézie, které můžeme množit dělením hlíz, nejčastěji trápí usychání jejích úzkých, mečovitých listů. Ze škůdců zase mohou rostliny napadnout svilušky nebo mšice. Dvakrát do měsíce je vhodné rostliny pohnojit.

Vedle venkovního pěstování je možné mít frézie i doma, kde je možné zasadit cibule už po Novém roce. Vzhledem k tomu, že však v uzavřeném bytě mívají málo světla, je lepší mít je spíše než v bytě na verandě nebo v zimní zahradě či skleníku, kde je větší šance, že vykvetou.

Nikdy pak nesmíme zapomenout postarat se na podzim o hlízy. Je důležité vyrýt je a uschovat na suchém stanovišti, a to při teplotě nejprve kolem 25°C a pak i nižší, například někde ve sklepě. Nikdy by však cibule neměly být vystaveny teplotě nižší než 10 stupňů Celsia.

Autor: efa