Netřesků je několik druhů, které se mezi sebou snadno kříží, a tak často není jednoduché rozeznat, o jaký netřesk se konkrétně jedná. Rostlina většinou vypadá jako spirálovitá růžice složená z dužnatých listů, které mohou mít barvu zelenou až tmavě červenou, jež se vyskytuje zejména na konečcích listů.

Během léta, hlavně v červenci a v srpnu, netřesky kvetou růžovými či červenými květy na dlouhých šlahounech. Po odkvětu mateřská rostlina sice umírá, ale mezitím většinou stihne vytvořit několik dceřiných výhonků. Jedná se tedy o trvalku podobnou aloe, narozdíl od tohoto kaktusu je však netřesk poměrně odolný vůči mrazu, a tak se mu dobře daří i v evropských podmínkách.

Nejraději mají netřesky sušší slunná místa, rostou i tam, kde by se jiným rostlinám zdaleka nedařilo, tedy i v různých škvírách mezi kameny, na střechách nebo v prasklinách zídek. V přírodě je najdeme na slunečných místech v nevápenných půdách, pěstovat se ovšem dá i v interiéru. Vedle množení odnožemi mateřské rostliny, případně pomocí listových řízků, je možné netřesky vypěstovat i ze semen, které se dají koupit v zahradnictví.

Většinou je netřesk pěstován na okrasu, známé jsou však i jeho léčivé účinky. Šťáva, která se dá vymačkat z tučných listů, je vhodná k léčbě menších popálenin, kožních problémů (vyrážky, bradavice, kuří oka, drobná poranění), poštípání hmyzem či popálení kopřivami nebo dokonce pomazáním spánků proti bolestem hlavy. V některých jižních státech jsou netřesky dokonce konzumovány, mladé výhonky jsou třeba v Itálii někdy podávány jako součást zeleninové přílohy.

Netřesk je také jednou z nejsilnějších obranných rostlin v magii. "Kam se netřesky vysadí, tam blesk netříská," říkali prý naši předkové.

Autor: efa