Ne všechny hvězdnice ale mají stejné nároky. Nízké kultivary se hodí do přední části záhonu, zatímco vysoké podzimní hvězdnice mohou dorůstat 1 až 1,5 metru a potřebují více prostoru i případnou oporu. Zásadní je také výběr stanoviště – většina aster kvete nejlépe na slunci a v půdě, která je vlhká, ale zároveň dobře odvodněná.

Astra nebo hvězdnice? Proč má jedna rostlina dva názvy

V zahradnictví se stále běžně používá označení astra, botanicky se však u mnoha oblíbených podzimních druhů setkáme s názvem hvězdnice. Důvodem je změna botanického zařazení.

Například oblíbené vysoké podzimní druhy známé jako Aster novae-angliae a Aster novi-belgii jsou dnes správně Symphyotrichum novae-angliae a Symphyotrichum novi-belgii. Starší názvy ale stále najdete na starších etiketách, v knihách i v internetových obchodech.

Pro běžného zahrádkáře je proto praktické při nákupu hledat oba názvy.

Kdy astry kvetou?

Termín kvetení se liší podle druhu a kultivaru:

• nízké hvězdnice typu Aster dumosus – přibližně srpen až říjen,
• Aster amellus (hvězdnice chlumní) – obvykle srpen až září,
• Symphyotrichum novi-belgii (hvězdnice novobelgická) – především září až říjen,
• Symphyotrichum novae-angliae (hvězdnice novoanglická) – hlavně září a říjen,
• pozdně kvetoucí druhy mohou přidat barvu do zahrady ještě v říjnu a listopadu.

Díky vhodné kombinaci více druhů tak lze období kvetení prodloužit zhruba od srpna až do pozdního podzimu.

Kterou hvězdnici vybrat? Rozhoduje hlavně výška

Při nákupu nestačí vybrat barvu květů. Důležitá je především konečná výška a šířka trsu.

Nízké hvězdnice do 40 až 50 cm

Nízké kultivary, tradičně označované jako Aster dumosus, vytvářejí kompaktní trsy a hodí se do přední části trvalkového záhonu, k chodníku nebo do nádoby. Výhodou je, že většinou nepotřebují oporu a vytvoří poměrně nízký barevný lem.

Spon: přibližně 25 - 35 cm.

Hvězdnice chlumní (Aster amellus)

Dorůstá přibližně 30 až 60 cm a je vhodná na slunná, spíše sušší a dobře odvodněná místa. Na rozdíl od vysokých severoamerických hvězdnic jí nevyhovuje dlouhodobě mokrá půda. Dobře snáší neutrální až zásaditou půdu a poradí si i s půdou vápenitou.

Spon: přibližně 30 - 40 cm.

Vysoká hvězdnice novobelgická (Symphyotrichum novi-belgii)

Podle kultivaru může mít 30 až 180 cm, běžné zahradní kultivary však často dosahují zhruba 80–150 cm. Vytváří vzpřímené trsy a potřebuje půdu, která v létě nevysychá.

Spon u vyšších kultivarů: přibližně 50 až 60 cm.

Hvězdnice novoanglická (Symphyotrichum novae-angliae)

Patří mezi nejmohutnější zahradní astry. Mnohé kultivary dorůstají 1 až 1,5 metru a vytvářejí trsy široké přibližně 50 až 100 cm.

Spon: přibližně 50 - 60 cm.

Vysoké rostliny vysazujte spíše do zadní části záhonu. Pokud je stanoviště větrné nebo rostlina dorůstá přes metr, počítejte také s oporou.

Jak daleko od sebe astry sázet?

Pro běžnou zahradní výsadbu se můžete řídit tímto jednoduchým pravidlem:

Uvedený spon je praktické orientační doporučení pro zahradní výsadbu. Pokud konkrétní kultivar vytváří mimořádně široký trs, dejte mu více prostoru.

Příliš hustá výsadba není vhodná. Rostliny se začnou vzájemně utlačovat a uvnitř trsu bude horší proudění vzduchu. To je zvlášť důležité u kultivarů náchylných k padlí.

Kam astry vysadit?

Většině aster vyhovuje plné slunce. Lehčí polostín sice některé druhy zvládnou, ale počítejte s menším množstvím květů. Do hlubokého stínu astry vhodné nejsou.

Pro vysoké kultivary vyberte místo, kde:

• mají alespoň několik hodin přímého slunce denně,
• není půda trvale podmáčená,
• je kolem rostlin dostatek prostoru pro proudění vzduchu,
• nejsou vystavené silnému větru, pokud jde o rostliny vyšší než jeden metr.

Výjimkou jsou některé druhy určené do lehkého polostínu, například hvězdnice rozkladitá (Eurybia divaricata).

Jakou půdu astry potřebují?

Většina zahradních aster prospívá v humózní, úrodné půdě, která dokáže zadržet vláhu, ale zároveň dobře odvádí přebytečnou vodu. Nejdůležitější je právě rovnováha mezi vlhkostí a drenáží.  Ideální není ani vyschlá půda, ani místo, kde po dešti několik dní stojí voda.

Obecně vyhovuje neutrální až mírně zásaditá půda. Výjimkou jsou některé druhy s odlišnými nároky; například Aster amellus dobře snáší vápenité půdy. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, před výsadbou ji vylepšete kompostem a podle potřeby materiálem podporujícím odvodnění. Naopak na velmi lehké písčité půdě pomůže přidání organické hmoty, která zlepší schopnost půdy zadržovat vodu.

Jak astry zalévat?

Nejvíce vody potřebují čerstvě vysazené rostliny a astry během dlouhého suchého počasí.

Po výsadbě: zalévejte pravidelně tak, aby kořenový bal nevyschl.

V létě: při běžném počasí zalévejte přibližně 1 až 2× týdně vydatněji, při dlouhém horku a na lehké půdě častěji.

Starší rostliny v záhonu: po zakořenění snesou krátké období sucha lépe, ale během suchého léta jim pravidelná hlubší zálivka prospívá.

Vodu lijte ke kořenům, ne přes listy a květy. Večer zavlažené listy schnou pomaleji a v hustém porostu tím vytváříte vhodnější podmínky pro houbové choroby.

Naopak zimní přemokření je pro astry často větší problém než samotný mráz. Půda proto musí mít možnost odvádět přebytečnou vodu.

Potřebují astry hnojit?

V běžné zahradní půdě není potřeba astry během sezony intenzivně přihnojovat. Nejjednodušší postup je na jaře přidat kolem rostlin vrstvu dobře vyzrálého kompostu. Na chudé písčité půdě lze na jaře použít také kompletní hnojivo pro trvalky podle dávkování výrobce.

Vyhněte se však nadměrnému množství dusíku. Rostlina potom vytvoří hodně měkké zelené hmoty, ale nemusí lépe kvést a hustý porost může mít větší problémy s houbovými chorobami.

Kdy a jak astry stříhat?

U běžných vysokých podzimních hvězdnic můžete po odkvětu stonky seříznout téměř u země v pozdním podzimu. U Symphyotrichum novi-belgii rovněž doporučujeme řez.  Nemusíte však spěchat. Pokud chcete, aby záhon vypadal zajímavě i v zimě nebo aby v něm zůstala semena pro ptáky, můžete suché stonky ponechat a seříznout je až brzy na jaře, ještě před rašením nových výhonů.

Chcete nižší a kompaktnější astry?

U některých vysokých kultivarů lze provést tzv. chelsea chop – na začátku léta zkrátit výhony. Rostlina se následně více rozvětví, zůstane nižší a může potřebovat menší nebo žádnou oporu. Výsledek ale závisí na konkrétním kultivaru.

Potřebují vysoké astry oporu?

Pokud kultivar dorůstá více než jeden metr, je vhodné s oporou počítat už při výsadbě. Oporu si připravte před polovinou léta, tedy ještě předtím, než se rostliny začnou rozklesávat.  Praktické je použít nenápadnou kruhovou oporu nebo několik kolíků s provázkem. Nečekejte až do podzimu, kdy jsou stonky vysoké, těžké a plné květů.

Kdy astry dělit?

Starší trsy je vhodné rozdělit přibližně každé 3 až 5 let. U některých bujně rostoucích kultivarů je vhodné dělení už po třech letech. Dělením se rostlina omladí a zároveň získáte nové sazenice.  Nejlepší termín je brzy na jaře, přibližně březen až duben.

Postup je jednoduchý:

1. trs vyryjte ze země,
2. rozdělte ho na několik částí,
3. vyberte zdravé části s mladými výhony a kořeny,
4. ihned je vysaďte na nové místo,
5. po výsadbě důkladně zalijte.

U pojmenovaných kultivarů je dělení zároveň vhodnější než výsev semen, protože nová rostlina zůstane geneticky stejná jako mateřská.

Proč mají astry bílé listy?

Pokud se na listech objeví bílý moučnatý povlak, velmi pravděpodobně jde o padlí. To patří mezi nejčastější problémy zejména u některých kultivarů Symphyotrichum novi-belgii.

Riziko zvyšuje především: příliš hustá výsadba, špatné proudění vzduchu, dlouhodobě vlhké liststres ze sucha, nevhodné stanoviště, citlivost konkrétního kultivaru.

Co proti padlí pomáhá?

Nejdůležitější je prevence:

1. Dodržte správný spon. Nedávejte vysoké astry 30 cm od sebe jen proto, aby záhon vypadal hned plný.

2. Zalévejte ke kořenům.

3. V období sucha nenechte rostliny opakovaně silně vysychat.

4. Na jaře odstraňte staré rostlinné zbytky.

5. U problémového stanoviště vyberte odolnější kultivar.

Zajímavé je, že S. novae-angliae bývá obecně považována za méně problematickou z hlediska padlí než S. novi-belgii, i když odolnost se liší také mezi jednotlivými kultivary.

Co dělat, když astry nekvetou?

Pokud astry vytvoří hodně listů, ale málo květů, zkontrolujte především čtyři věci:

Málo slunce: v hlubším stínu kvetou výrazně méně.

Příliš mnoho dusíku: rostlina vytváří listy a výhony místo květů.

Sucho: dlouhodobý nedostatek vody může kvetení omezit.

Přerostlý trs: staré rostliny mohou po několika letech ztrácet vitalitu. Pomůže jarní dělení.

Jaké rostliny vysadit k astrám?

Astry jsou velmi dobré do smíšených podzimních záhonů. Výborně fungují například s:

• rozchodníky (Hylotelephium),
• okrasnými travami,
• třapatkami,
• zlatobýlem,
• podzimními sasankami,
• ploštičníky,
• chryzantémami,
• dalšími hvězdnicemi.

Velmi efektní je například kombinace fialových nebo modrých aster s růžovým rozchodníkem a travinami. Vyšší astry mohou tvořit zadní patro záhonu, zatímco nízké kultivary se uplatní vpředu. Astry navíc poskytují na konci sezony potravu včelám a dalším opylovačům, takže nejsou jen okrasnou rostlinou.

 Nejlepší termín pro výsadbu je jaro, přibližně od března do začátku května. Rostlina má potom před podzimním kvetením dostatek času na zakořenění.  Kontejnerované astry lze vysazovat i později během sezony, pokud půda není zmrzlá nebo přemokřená. Při letní a podzimní výsadbě je ale nutné více hlídat zálivku.

Výsadba v době, kdy astry právě kvetou, má jednu velkou výhodu: vidíte přesně barvu a tvar květů konkrétního kultivaru. Počítejte ale s tím, že rostlina bude po přesazení potřebovat pravidelnou zálivku.

Lze astry pěstovat v květináči?

Ano, především nízké a kompaktní kultivary. Nádoba by měla mít minimálně 20 cm v průměru, ale pro větší víceleté rostliny je praktičtější ještě větší nádoba. Na dně musí být odtokové otvory. Použijte kvalitní substrát pro trvalky a umístěte nádobu na slunné místo.

U nádob je potřeba hlídat především dvě věci: substrát nesmí úplně vyschnout a zároveň v něm nesmí dlouhodobě stát voda.

V zimě jsou kořeny v nádobě vystaveny většímu promrzání než rostliny vysazené v půdě, proto je vhodné květináč chránit před silnými mrazy.

8 nejčastějších chyb při pěstování aster

1. Pěstování ve stínu.
Rostlina přežívá, ale květů je málo.

2. Příliš hustá výsadba.
Rostliny nemají prostor a zvyšuje se riziko padlí.

3. Přemokřená půda.
Kořeny trpí nedostatkem vzduchu a v zimě může dojít k jejich poškození.

4. Nepravidelná zálivka v suchém létě.
Zvlášť nově vysazené astry potřebují pravidelnou vláhu.

5. Nadměrné hnojení dusíkem.
Výsledkem může být bujný porost místo bohatého kvetení.

6. Pozdní instalace opory.
U vysokých aster je lepší oporu připravit ještě před rozkvětem.

7. Dlouhé roky bez dělení.
Přerostlý trs může postupně ztrácet vitalitu.

8. Zalévání přes listy.
V hustém porostu tím podporujete podmínky vhodné pro houbové choroby.

Nejčastější otázky o astrách

Jsou astry trvalky?

Většina zahradních podzimních aster jsou vytrvalé rostliny, které se na vhodném stanovišti vracejí každý rok. Výjimkou jsou například čínské astry (Callistephus chinensis), které se pěstují jako letničky.

Jak často astry zalévat?

Po výsadbě pravidelně. V létě při běžném počasí orientačně 1 až 2× týdně vydatně, při horku a na lehké půdě častěji. Důležitější než přesný počet zálivek je, aby kořenový prostor opakovaně zcela nevysychal.

Kdy astry stříhat?

Většinu vysokých podzimních aster můžete seříznout po odkvětu koncem podzimu. Pokud chcete ponechat suché stonky přes zimu, ostříhejte je až brzy na jaře.

Kdy astry dělit?

Ideálně brzy na jaře, v březnu až dubnu, přibližně každé 3 až 5 let.

Proč astry chytají padlí?

Nejčastěji kvůli kombinaci citlivého kultivaru, hustého porostu, špatného proudění vzduchu a stresu ze sucha. Pomáhá vzdušnější výsadba, zálivka ke kořenům a vhodný výběr kultivaru.

Potřebují astry slunce?

Ano. Plné slunce je nejlepší, zejména pro bohaté kvetení. Některé druhy zvládnou lehký polostín, ale v hlubokém stínu se jejich kvetení výrazně zhoršuje.

Jak daleko astry sázet?

Nízké kultivary přibližně 25 až 35 cm, středně vysoké 40 až 50 cm a vysoké podzimní astry zpravidla 50 až 60 cm. U konkrétního kultivaru vždy zohledněte jeho očekávanou šířku.

Mohou astry růst v jílovité půdě?

Ano, ale těžká jílovitá půda není ideální. Před výsadbou ji vylepšete organickou hmotou a zajistěte odvodnění. Zvlášť důležité je zabránit zimnímu přemokření.

Co vysadit k astrám?

Výborně se kombinují s okrasnými travami, rozchodníky, třapatkami, podzimními sasankami, chryzantémami nebo dalšími hvězdnicemi. Nízké kultivary se hodí do přední části záhonu, vysoké dozadu.

Dále jsme pro vás vybrali

Jaké trvalky vysazovat na podzim?

Bohatě kvetoucí jiřiny a pozdní letničky nahradily podzimní trvalky a pestrou paletu barev a tvarů nabízejí i chryzantémy. Ještě je pár dní času na doplnění či na novou výsadbu trvalek.

Dále jsme pro vás vybrali

Chryzantémy jsou královny podzimních záhonů

Odrůdová skladba chryzantém je velmi bohatá, a možná žádná jiná květina nemá tak širokou škálu barev, tvarů, ale také způsobů využití. Chryzantémy se uplatní nejen v zahradách, ale i jako hrnkové rostliny či ve váze, kde vydrží velmi dlouho svěží.

Dále jsme pro vás vybrali

Chcete zahradu plnou barev bez práce? Zkuste pěstovat kakosty

Kakosty (Geranium) jsou nenáročné trvalky, které dlouho kvetou, rychle se rozrůstají a pomáhají potlačovat plevel. Díky mnoha druhům a kultivarům se hodí na skalky, záhony i do stinných koutů zahrady.

Dále jsme pro vás vybrali

Nenáročné barevné trvalky na skalku i k jezírku? Vysaďte si kosatce neboli irisy.

Kosatce patří mezi nejpůsobivější trvalky, které promění zahradu v barevnou podívanou. Nabízejí širokou škálu odstínů od pastelových po syté barvy. Název Iris odkazuje na bohyni duhy – a právem, protože hrají všemi barvami.

Dále jsme pro vás vybrali

Pěstování vřesu: největším problémem je nevhodný substrát

Vřes obecný (Calluna vulgaris) patří mezi oblíbené rostliny podzimní zahrady. Zdobí záhony, skalky i truhlíky. Aby vydržel déle než jednu sezonu, potřebuje kyselou půdu, světlo, dobrou drenáž a správnou zálivku.

Dále jsme pro vás vybrali

Podzimní truhlíky: Co vysadit v září, aby balkon kvetl až do jara

Konec léta neznamená konec sezony balkonových truhlíků. Po odkvětu muškátů je čas na podzimní výsadbu. Vřesy, dlužichy, okrasné trávy, macešky i kapusty dodají truhlíkům barvu a některé vydrží i zimu.