Jak pečovat o jahody po hlavní sezóně: sklizní jahod péče nekončí
Hlavní sezóna jahod končí, ale práce na záhoně teprve začíná. Ukážeme si, jak po sklizni jahodníky vyživit, proč je důležité seřezávání, kdy sázet nové sazenice a jak rostliny ochránit před zimou, aby příští rok plodily naplno.
Péče o jahody po sklizni je stejně důležitá jako jarní hnojení nebo příprava záhonů před výsadbou. Jakmile hlavní sezóna sladkých plodů skončí, jahodníky se nenápadně připravují na další rok – ukládají zásoby živin, regenerují listy a kořeny a zakládají květní pupeny, z nichž příští rok vyrostou květy. Právě teď rozhodujeme o tom, kolik plodů a jaké kvality se dočkáme příští léto.
Srpen a září jsou ideálním obdobím, kdy můžeme rostlinám dodat potřebnou výživu, obnovit jejich vitalitu a zároveň je ochránit před chorobami a škůdci, kteří by mohli přezimovat v záhonu. Správná péče v tomto období je investicí, která se nám bohatě vrátí v podobě velkých, šťavnatých a sladkých jahod.
Proč je péče o jahodníky po sklizni klíčová pro příští úrodu
Po skončení sklizně začíná u jahodníků nenápadné, ale velmi důležité období. Rostlina obnovuje listy a kořenový systém, zároveň zakládá květní pupeny, z nichž v příštím roce vyrostou květy a následně plody. To, jak silné a zdravé tyto pupeny budou, přímo ovlivní velikost, sladkost a množství jahod v další sezóně.
Pokud v této době podceníme regenerační hnojení jahodníků, zálivku nebo odstranění starých listů, riskujeme, že příští léto sklidíme méně plodů nebo budou menší a méně sladké. Péče po sklizni je tedy investicí do budoucna – nejen pro jednou plodící, ale i pro stáleplodící odrůdy jahod, které tvoří květy a plody průběžně až do podzimu.
U stáleplodících jahodníků je důležité udržovat pravidelný přísun živin a vody i během léta, protože dlouhodobé plodění je pro rostlinu energeticky náročné. Právě v tomto období se také vyplatí zaměřit na prevenci chorob a škůdců, kteří mohou oslabit rostlinu před zimou.
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstujeme jahody: Osvědčené rady pro bohatou úrodu
Jak správně odstranit staré listy jahodníků a vyčistit záhon po sklizni
U jednou plodících odrůd jahod je vhodné provést seřezání listů přibližně 5–7 cm nad srdíčkem rostliny, co nejdříve po skončení sklizně (u nás to bývá často v červenci). Díky tomu má jahodník dost času vytvořit novou listovou růžici před zimou. Pozdější seřezání, zejména po polovině srpna, rostlinu zbytečně oslabuje. Tento krok odstraní napadené, poškozené nebo staré listy, čímž snížíme riziko šíření chorob, jako je skvrnitost listů nebo padlí. Zároveň tím podpoříme růst nových, zdravých listů, které pomohou rostlině lépe přezimovat.
U stáleplodících jahodníků plošné seřezávání listů neprovádíme, protože rostlina stále kvete a plodí. Místo toho průběžně odstraňujeme pouze poškozené, zažloutlé nebo suché listy a staré květní stonky, aby rostlina energii směřovala do nových plodů.
Po seřezání listů je důležité vyčistit záhon – odstranit veškerý plevel, zbytky rostlin, napadené části a starý mulč. Tento krok je klíčový pro prevenci přezimování škůdců (například roztočíka jahodového) a chorob. V případě výskytu škůdců můžeme použít i přírodní ochranné prostředky, jako je postřik z výluhu přesličky nebo heřmánku, které pomáhají dezinfikovat povrch půdy a listy.
Tip z praxe: po vyčištění záhonu je ideální půdu jemně nakypřit, aby se provzdušnila a zlepšila vsakování vody i příjem živin při následném hnojení.
Kdy a jak přesazovat jahodníky a množit je pomocí šlahounů
Nejvhodnější období pro přesazování jahodníků je od začátku srpna do první poloviny září. V této době mají rostliny dostatek času zakořenit a zesílit před příchodem zimy. Starší keříky po 3–4 letech postupně ztrácejí sílu a plodí méně, proto je vhodné je pravidelně obnovovat.
Pro založení nového záhonu můžeme použít vlastní odnože ze šlahounů. Vybereme si pouze silné šlahouny s dobře vyvinutými růžicemi a kořínky. Ty oddělíme od mateřské rostliny a přesadíme na nové, slunné stanoviště s kyprou, živinami bohatou půdou. Ideální je, pokud půda na novém místě nebyla poslední 3–4 roky využívána k pěstování jahod, brambor nebo rajčat, aby se snížilo riziko přenosu chorob.
Při přesazování dodržujeme spon přibližně 30–40 cm mezi rostlinami a 70–80 cm mezi řádky. Po výsadbě sazenice důkladně zalijeme a můžeme je zamulčovat posekanou trávou, slámou nebo listím, aby si lépe udržely vláhu.
Tip z praxe: pokud chceme získat silné sazenice, je dobré začít se zakořeňováním šlahounů už v červenci – přitlačíme růžici k půdě nebo ji zasadíme do malého květináče s substrátem přímo u mateřské rostliny.
Jak a čím hnojit jahody po sklizni pro bohatou úrodu příští rok
Po skončení sklizně nastává pro jahodníky klíčové období regenerace. Rostliny obnovují listovou hmotu a kořeny, zároveň však zakládají květní poupata pro příští sezónu. Abychom zajistili bohatou úrodu i v dalším roce, potřebují teď vyváženou dávku živin se zaměřením na draslík, fosfor a stopové prvky. Ty podporují pevnost pletiv, tvorbu poupat a zvyšují odolnost vůči mrazu i chorobám.
Pro přírodní hnojení jahod po sklizni je ideální použít kvalitní kompost. Rozprostřeme jej kolem rostlin v vrstvě 2–3 cm a lehce zapravíme do půdy, aby se živiny postupně uvolňovaly ke kořenům. Ještě lepších výsledků dosáhneme, pokud část kompostu nahradíme vermikompostem – ten je bohatý na prospěšné mikroorganismy, které zlepšují strukturu půdy a zdraví rostlin.
Velmi účinným tekutým hnojivem je žížalí čaj, který ředíme v poměru 1:10 s vodou a používáme jako zálivku každé 2–3 týdny do konce září. Podobně můžeme využít i kopřivovou jíchu, běžně doporučovanou na jaře. Po sklizni ji aplikujeme v slabší koncentraci 1:15, aby nedošlo k přehnojení dusíkem.
Pro zvýšení obsahu draslíku a vápníku v půdě je vhodný i dřevěný popel. Používáme jej střídmě – zhruba hrst na metr čtvereční – a vždy jej zapravíme do půdy, aby se živiny nevymývaly.
Důležité je hlídat obsah dusíku. Nadměrné dávky v této fázi podpoří spíše bujný růst listů na úkor kvetení. Pokud hnojíme organicky, dusík se do půdy uvolňuje pomaleji, ale u průmyslových hnojiv je riziko přehnojení výrazně vyšší.
Praktický tip: po aplikaci hnojiva záhon důkladně zalijeme, aby se živiny rychleji dostaly ke kořenům. Zároveň tím snížíme riziko popálení kořenového systému, které může nastat při suché půdě.
Zálivka a mulčování jahodníků po sklizni
Ani po skončení hlavní sklizně bychom neměli nechat jahodníky „na suchu“. V srpnu a září potřebují dostatek vláhy, aby mohly dokončit regeneraci a úspěšně založit květní poupata pro příští rok. V období suchého léta je proto důležité pravidelné zalévání jahod po sklizni – méně často, ale vydatně, aby se voda dostala hluboko ke kořenům. Ideální je zalévat ráno nebo večer přímo ke kořenům, nikoli na listy, čímž snížíme riziko houbových chorob, například padlí či šedé hniloby.
Velkým pomocníkem je mulčování jahodníků po sezóně. Vrstva slámy, posekané trávy, listí nebo dřevité štěpky pomůže udržet půdní vlhkost, omezí růst plevele a zároveň chrání kořeny před prudkými výkyvy teplot, které mohou nastat i na konci léta. Mulč navíc brání přímému kontaktu listů a šlahounů s půdou, čímž snižuje riziko přenosu chorob.
Praktický tip: pokud používáme posekanou trávu, necháme ji před rozprostřením mírně zavadnout, aby při rozkladu neplesnivěla. U listí volíme zdravé a nenapadené kusy, jinak bychom si do záhonu mohli zanést choroby nebo škůdce.
Speciální péče o stáleplodící jahody po hlavní sezóně
Stáleplodící odrůdy jahod jsou náročnější na výživu než jednou plodící, protože tvoří květy a plody nepřetržitě od jara až do podzimu. Aby si udržely vitalitu a bohatou úrodu, je potřeba je pravidelně přihnojovat i po hlavní sezóně – ideálně menšími dávkami každé 3–4 týdny.
V praxi se osvědčuje žížalí čaj (ředěný v poměru 1:10), který dodá rostlinám komplexní spektrum živin a prospěšných mikroorganismů. Další možností je zředěný slepičinec – 1 litr slepičince na 10 litrů vody, přičemž aplikujeme maximálně 0,5 litru tohoto roztoku na jednu rostlinu. Vhodné jsou také slabé bylinné výluhy z kopřiv, kostivalu nebo vojtěšky, které rostliny podpoří v tvorbě plodů i odolnosti proti chorobám.
Pravidelně také odstraňujeme staré a odkvetlé květní stonky, aby rostlina neplýtvala energií na tvorbu semen a směrovala ji do nasazování nových plodů. V suchém období nezapomínáme na vydatnou zálivku ke kořenům a doplnění mulče, aby se zabránilo přehřívání a vysychání půdy.
Prevence chorob a škůdců jahodníků po hlavní sezóně
Období po sklizni je ideální čas zaměřit se na prevenci chorob jahodníků a snížení výskytu škůdců před přezimováním. Pokud toto zanedbáme, problémy se v příští sezóně často vrátí v ještě větší míře.
Nejprve odstraníme všechny napadené listy s projevy skvrnitosti nebo plísní a spálíme je mimo zahradu – nikdy je nedáváme na kompost. Záhon je vhodné vyčistit od zbytků starého mulče, v němž se často skrývají larvy škůdců, slimáci nebo spóry hub.
Proti houbovým chorobám, jako je plíseň šedá nebo listová skvrnitost, lze po sklizni preventivně použít postřik přírodním prostředkem – například výluh z přesličky rolní (bohatý na křemík, který posiluje pletiva) nebo slabý roztok sody bikarbony (1 lžička na 1 litr vody).
Na škůdce, jako jsou svilušky, mšice nebo roztočík jahodníkový, pomůže mechanické omezení – propláchnutí listů silnějším proudem vody, případně postřik draselným mýdlem či olejovým přípravkem na bázi řepkového oleje.
Dobře udělaná podzimní prevence znamená, že na jaře vstoupí jahodníky do nové sezóny zdravé, silné a bez zbytečného stresu z chorob.
Nejčastější chyby při péči o jahodníky po hlavní sezóně
Jednou z nejčastějších chyb je pozdní seřezávání listů, které rostlinu zbytečně oslabí před zimou a prodlouží dobu regenerace. Stejně problematické je i přehnojení dusíkem – v období po sklizni potřebují jahodníky především draslík a fosfor, které podporují tvorbu poupat a zvyšují mrazuvzdornost. Častým přešlapem je také ponechání starých, málo výkonných keříků bez obnovy, což vede k postupnému snižování úrody.
Na péči po sklizni bychom neměli rezignovat ani v případě, že léto je suché. Nedostatečná zálivka v tomto období může znamenat slabší nasazení květů pro příští rok. Pokud po sklizni odstraníme staré listy, vyčistíme záhony od plevele, dopřejeme rostlinám regenerační hnojení, vydatnou zálivku a ochranu před zimou, odvděčí se nám jahodníky v další sezóně zdravým růstem a bohatou, sladkou úrodou.
Dále jsme pro vás vybrali
Pěstování angreštu a netradiční angreštové dobroty
Dále jsme pro vás vybrali
