Jak pěstovat klívii, nenáročnou pokojovou rostlinu s nádhernými květy
Klívie neboli řemenatka je pokojová rostlina, která vyniká nenáročností a dlouhověkostí. Při správné péči se odmění výraznými oranžovými květy a může vás provázet desítky let.
Původ klívie a proč se jí daří v našich bytech
Domovem klívie je jižní Afrika. Do Evropy dorazila na začátku 19. století a rychle si získala pověst spolehlivé, dlouhověké pokojovky. Říkáme jí řemenatka podle tuhých, lesklých listů, které vyrůstají ve dvou elegantních vějířích. Z jejich středu se na jaře objevuje vysoký stvol nesoucí desítku až dvě trubkovitých květů. Nejčastěji jsou sytě oranžové, ale existují i žluté či červené kultivary; žlutokvětá ‘Citrina’ patří k nejžádanějším. Klívie si nás získala odolností a tím, že zvládá i byty s horší orientací na světové strany.

Jaké světlo a místo je pro klívii ideální
Klívii vyhovuje jasné rozptýlené světlo, ale přímé slunce jí neprospívá. Severní nebo východní okno je ideál, na západě a jihu ji chráníme před poledním sluncem závěsem. Důležité je stabilní stanoviště: klívie nemá ráda časté přesuny ani točení květináče, zvlášť ve chvíli, kdy nasazuje květní stvol.
Jak správně zalévat a hnojit klívii
Během růstu udržujeme substrát mírně vlhký a mezi zálivkami ho necháme proschnout. Přemokření je nejčastější chybou, vede k hnědým skvrnám na listech a k uhnívání kořenů. Od jara do pozdního léta přidáváme jednou za dva týdny hnojivo pro kvetoucí pokojové rostliny; jakmile se blíží podzim, hnojení omezíme a s příchodem zimy úplně zastavíme.
Zimní klid klívie: proč je nutný pro bohaté kvetení
Aby klívie spolehlivě kvetla, potřebuje od listopadu zhruba šest až deset týdnů klidu. Snížíme teplotu na 8–12 °C, zálivku omezíme na minimum a rostlinu nehnojíme. V této době ji nenuťme růst, jen ji hlídáme, aby substrát úplně nevyschl. Jakmile se v předjaří objeví náznak květního stvolu, přesuneme rostlinu na světlejší místo s běžnou pokojovou teplotou okolo 18–20 °C a začneme opatrně zalévat. Prudké výkyvy teplot a přetáčení květináče mohou tvorbu poupat zastavit.

Substrát a květináč pro klívii: co zvolit
Kořeny klívie jsou masité a potřebují vzdušný, dobře propustný substrát. Osvědčí se směs kvalitního zemního substrátu s pískem či perlitem. Lépe než plast drží stabilitu hliněný květináč. Klívie kvete ochotněji, když je „na těsno“, proto s přesazováním nespěcháme; zpravidla stačí jednou za tři až čtyři roky. Když už přesazujeme, volíme jen o jedno číslo větší nádobu.
Jak množit klívii a jaké existují kultivary
Nejjednodušší je oddělit postranní odnože po odkvětu. Každá by měla mít vlastní kořeny, aby se ujala bez stresu. Pěstování ze semen je trpělivost na několik let, do prvního kvetení běžně uplynou tři až čtyři sezony. Kromě běžné oranžové ‘Miniata’ stojí za pozornost žluté formy, šlechtěné dvoubarevné okraje květů a robustnější linie s širšími listy, které v interiéru působí téměř sochařsky.
Choroby, škůdci a časté potíže klívie
V suchém a teplém vzduchu se objevují červci a puklice. Mechanické setření vatovým tamponem namočeným v lihu a jemný roztok mýdlové vody patří k šetrným zásahům, při silném napadení volíme přípravky určené na savé škůdce v interiéru. Žloutnutí či hnědnutí listů obvykle značí přelití nebo přímé slunce; chybějící květy nejčastěji odhalují, že jsme vynechali zimní klid, nebo že je rostlina v příliš velkém květináči. Poznámka pro domácnosti se zvířaty: části klívie obsahují alkaloidy a po požití mohou dráždit trávicí trakt, proto ji umístíme mimo dosah domácích mazlíčků.
Tipy, jak docílit bohatého kvetení klívie
Když dodržíme tři pravidla, máme vyhráno: stabilní, nepřesluněné místo; opatrná zálivka bez přemokření; a poctivý zimní odpočinek. Teprve kombinace těchto kroků dělá z klívie rostlinu, která se každé jaro vrací s květy a v interiéru působí jako klidná, elegantní konstanta.

Nejčastější chyby při pěstování klívie
Klívie je na péči nenáročná, přesto se při jejím pěstování opakují chyby, které brání tomu, aby každý rok spolehlivě rozkvetla. Nejčastěji rostlina nekvete, protože jsme jí nedopřáli zimní odpočinek. Bez několikatýdenního klidu v chladnější místnosti s omezenou zálivkou prostě poupata nenasadí. Častým problémem je i přílišná zálivka. Masité kořeny nesnášejí přemokření, proto substrát mezi zálivkami vždy necháváme proschnout.
Další chybou je přímé slunce. Zatímco listy vypadají pevně a odolně, na ostrém letním světle rychle žloutnou a objevují se na nich skvrny. Klívie potřebuje jasné, ale rozptýlené světlo, ideálně severní nebo východní okno. Rostlině nesvědčí ani časté přesazování – kvete lépe v těsnějším květináči, a pokud ji každoročně přendáváme do větší nádoby, spíše se soustředí na růst listů než na kvetení.
Problémy nastávají i v teplých, přesušených bytech, kde se objevují červci nebo puklice. Je proto dobré klívii pravidelně kontrolovat a udržovat vzdušnější prostředí. Pokud se těmto chybám vyhneme, klívie nás potěší nejen krásnými listy, ale především každoroční záplavou květů.