Přednosti lučního porostu spočívají především v estetické stránce, neboť pestrost květin s typickou vůní a s jiskřivými kapkami rosy chvějícími se po ránu na stéblech trávy na anglickém trávníku prostě nenajdete. Vlastní louka je téměř bezpracnou zahrádkou. Nepočítáme-li založen, vytvoříte si nenáročnou, vytrvalou a překrásnou voňavou louku, kam se budou rádi vracet motýli, ptáci a ostatní živočišné druhy. Budete se mít stále na co dívat a obdivovat a hlavně – budete mít čas si zahradu užít. Údržba spočívá pouze v posečení louky jednou za sezónu, neboť o vláhu se postará sama příroda.

Luční květiny mají své kouzlo v jednoduchosti a přirozenosti. Krása rozkvetlé louky je u chalupy nenahraditelným doplňkem zeleně místo uhlazené zahrádky plné exotických květin, ale nikde není psáno, že louka plná květin nemůže být součástí zahrady moderního domu. Přesto však luční kvítí jednu nevýhodu má – alergici v blízkosti kvetoucích květin a trav trpí, a proto patříte-li mezi takto postižené, raději na louku zapomeňte a pěstujte jen nízký, často kosený trávník.

Trávník pro lenošivé

Luční porost je ideální pro ty, kdo dojíždějí na chatu či chalupu čistě za rekreací a nechtějí trávit hodiny za sekačkou s hráběmi v ruce. Na louce mohou totiž růst jen takové rostliny, které se umějí vyrovnat s tím, že se minimálně jednou ročně objeví kosa nebo sekačka a celou tu plejádu krásných květů těsně nad zemí poseče. Luční květiny - na rozdíl od pěstovaného trávníku – přesně takový řád potřebují, protože díky nízko umístěným pupenům těsně nad zemí nebo na podzemních výhoncích obrážejí po sečení znovu a jiné luční rostliny zas naopak vykvetou až po prvním posečení. Do této skupiny rostlin patří bodlák pcháč, světlík lékařský nebo krvavec toten. Obzvlášť zajímavě je rytmu louky přizpůsoben ocún jesenní, který kvete na podzim, a časně na jaře potom vyrážejí z podzemní hlízy listy nesoucí tobolku se semeny.

V ýběr původních rostlin, které můžete na louce pěstovat, je obrovský a dokonce mnoho krásných bylin se za nějaký čas usídlí samo. Běžně je pampeliška či jitrocel v kultivované zahradě považován za plevel, ale k přírodě prostě patří. Z lučních květin přichází v úvahu například čičorka pestrá (Coronilla varia), dobromysl obecná (Origanum vulgare), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), hrachor luční (Lathyrus pratensis), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jahodník obecný (Fragaria vesca), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiaca) různé druhy jetelů, jitrocele, zvonků a travin. Kompozici lze doplnit i letničkami a dvouletkami, které se množí samovýsevem.

Vyberte si louku podle svého vkusu

Namíchané osivo lučních květin lze koupit již v potřebném poměru. Z širokého výběru uvádíme jen základní nabídku, kterou doplňují směsi vhodné pro horskou louku, k rybníčku, mokřadní, voňavou a mnoho dalších.

Směs „ Suchá stráňka“ je určena především na výsušná a slunná místa a do písčitých a snadno vysychavých míst.  Na sušších půdách vytvoří pestrou nižší louku a tam, kde je vlhko naopak naroste do bujného porostu. Osivo „Kopretinová louka“ je svým složením vhodné pro založení loučky v nejrůznějších klimatických a půdních podmínkách. Výhodou je pestrost druhů, neboť kopretiny samovolně doplní další luční květiny. Ani střídavě vlhká a suchá místy nejsou překážkou pro založení louky. Osivo ve směsi zvané „Vlhká louka“ jsou obsažena semena druhů, která obstojí na plochách s rozdílnou vlhkostí. Výsledný porost pak bude odrazem vláhy v půdě a bude připomínat přirozené střídání vlhkomilných a sušších společenstev.

Autor: Irena Forejtová

Foto: Inmagine