Pěstujeme řebčík královský - květinu, která odpuzuje krtky a hraboše
Řebčík královský patří mezi nejmajestátnější jarní cibuloviny, které promění každý záhon ve skutečný skvost. V článku si ukážeme, jak správně pěstovat řebčík královský, jaké odrůdy vybrat, jak o rostlinu pečovat během roku a jak ji ochránit před škůdci.
Řebčík královský (Fritillaria imperialis) patří mezi nejmajestátnější jarní cibuloviny, které můžeme v české zahradě pěstovat. Díky své výšce, která často dvojnásobně převýší tulipány či narcisy, se stává dominantou jarních záhonů. Pestrobarevné květy v odstínech oranžové, červené a žluté zdobí zahradu od dubna do května a přitahují pozornost už z dálky.

Domovinou řebčíku je oblast Afghánistánu, Íránu a Himálaje, odkud se v polovině 16. století rozšířil do Evropy. V českých zahradách je známý také pod lidovými názvy jako císařská nebo čínská koruna. Řebčík není jen okrasný, ale i praktický – jeho výrazně zapáchající cibule odpuzují krtky a hraboše. Pokud hledáme výraznou a mrazuvzdornou jarní cibulovinu do záhonů, řebčík královský je skvělou volbou nejen pro zkušené pěstitele, ale i pro milovníky exotických rostlin. Je však dobré vědět, že jde o rostlinu jedovatou, takže s ní při práci zacházíme opatrně.
Pozor! Řebčík královský je rostlina jedovatá a nejvíce jedu se nachází v jejich cibulích. Řebčík obsahuje toxické alkaloidy a otrava se projevuje mimo jiné nevolností.
Nejznámější odrůdy a druhy řebčíku: Rubra, Lutea, Aurora a další
Mezi nejoblíbenější odrůdy řebčíku královského (Fritillaria imperialis) patří:
- ‘Rubra’ – výrazná červenooranžová varianta s typickým chocholem zelených listenů.
- ‘Lutea’ – odrůda se zářivě žlutými květy, která vyniká zejména v kombinaci s tmavolistými trvalkami.
- ‘Aurora’ – oranžová odrůda s květy v teplém odstínu, která dobře ladí s dalšími jarními cibulovinami.
Pokud hledáme zajímavé alternativy, můžeme sáhnout i po dalších druzích rodu Fritillaria:
- Řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris) – jemná, asi 30 cm vysoká cibulovina s charakteristickým šachovnicovým vzorem na květech. Skvěle se hodí do přírodních a lučních zahrad.
- Řebčík perský (Fritillaria persica) – statná rostlina s tmavě fialovými květy uspořádanými do hroznu, dorůstající výšky až 80 cm. Vyžaduje slunné a chráněné stanoviště.
- Řebčík asyrský (Fritillaria assyriaca) – vzácnější druh s drobnými zvonkovitými květy v tmavých odstínech, vhodný pro sběratele nebo pro výsadby do skalky.
Pokud si nejsme jisti, jaký řebčík vybrat do zahrady, zaměřme se na barevnou kombinaci s ostatními jarními cibulovinami a velikost záhonu. Pro výrazný efekt doporučujeme vysadit více cibulí stejného druhu pohromadě.

Jak vybrat stanoviště pro pěstování řebčíku
Pokud přemýšlíme, kam řebčík královský (Fritillaria imperialis) zasadit, vyberme místo, kde se příliš nezdržujeme. Jeho cibule totiž výrazně zapáchají, což je sice užitečné pro odpuzování krtků a hrabošů, ale méně příjemné při odpočinku na terase. Proto doporučujeme řebčíky vysazovat na vzdálenější záhony, kde vyniknou při pohledu z dálky.
Světelné podmínky
Ideální stanoviště pro řebčík královský v českých podmínkách je slunné a teplé, chráněné před prudkým větrem, který by mohl lámat jeho vysoké lodyhy. Rostlina dobře snese i mírný polostín, například pod řídkými listnatými keři nebo v polostínu u zdi domu. Řebčíky milují jarní slunce, které podpoří bohaté kvetení.
Půdní nároky
Půda pro pěstování řebčíku by měla být humózní, dobře propustná a s dostatkem živin. Těžké jílovité nebo hlinité půdy doporučujeme před výsadbou odlehčit zapracováním štěrku nebo hrubého písku, čímž zlepšíme drenáž a snížíme riziko zahnívání cibulí, zejména během zimy. Pro ještě lepší podmínky lze přimíchat kvalitní kompost nebo listovku.
Umístění na záhonu
Řebčík královský je mrazuvzdorná cibulovina, která na jednom místě vydrží deset i více let. Proto je důležité její umístění dobře naplánovat – přesazování totiž rostlina špatně snáší a často po něm několik let nekvete. Na záhonech se řebčík krásně kombinuje s nižšími jarními cibulovinami, jako jsou tulipány nebo hyacinty, a také s vyššími trvalkami, které po odkvětu zakryjí zatáhnuté listy řebčíku.

Výsadba a pěstování řebčíku
Jak správně sázet řebčík královský
Cibule řebčíku královského sázíme přibližně 25 cm hluboko, nejlépe mírně šikmo. Tím zamezíme hromadění vody v dutině cibule a snížíme riziko hniloby či plísní. Zakoupené cibule vysazujeme co nejdříve, ideálně koncem léta, v srpnu. Při sázení zacházíme s cibulemi opatrně, protože jsou křehké a snadno se mechanicky poškodí. Hloubka výsadby řebčíku je důležitá pro jeho úspěšné zakořenění a budoucí kvetení.
Péče během vegetace
Půdu kolem rostlin občas jemně zkypříme, abychom zlepšili drenáž, ale dáváme pozor, abychom cibule nepoškodili. Na jaře rostlinám dopřejeme vydatnou dávku komplexního hnojiva pro cibuloviny – pozor však na přehnojení dusíkem, které by mohlo způsobit slabší kvetení. Řebčík není zajímavý jen svými květy, ale i dekorativními listy, které zůstávají výrazné i po odkvětu. Jakmile rostlina zatáhne, nadzemní část odstraníme, ale listy ponecháme až do jejich zežloutnutí, aby stačily dodat cibuli živiny.
Příprava na zimu
Na podzim přikrýváme řebčíky vrstvou zralého kompostu. Ten slouží nejen jako ochrana před zimními mrazy, ale také obohacuje půdu o živiny, které rostlina využije v dalším roce. Pokud rostliny zůstávají na stejném místě více let, doporučujeme kompost doplňovat každoročně.

Množení řebčíku
Řebčík královský (Fritillaria imperialis) můžeme na zahradě množit dvěma způsoby – dceřinými cibulkami nebo semeny. Každá metoda má své výhody a hodí se pro jiné situace.
Množení řebčíku dceřinými cibulkami
Nejjednodušší a nejrychlejší způsob množení řebčíku královského je oddělením dceřiných cibulek, které vyrůstají kolem mateřské cibule. Ideální čas pro oddělení je po zatažení rostliny, tedy po odkvětu a zaschnutí nadzemní části, obvykle na konci léta. Dceřiné cibulky vysazujeme rovnou na připravené stanoviště do hloubky kolem 20–25 cm. Při správné péči mohou vykvést již za 2–3 roky.
Tip pro pěstitele: Velké páchnoucí cibule řebčíku mají také své nesporné výhody, odpuzují totiž krtky a hraboše. To je jeden z důvodů, proč je tato ozdobná zahradní rostlina pro mnohé pěstitele tak atraktivní.
Množení řebčíku ze semen
Druhou možností je pěstování řebčíku ze semen, která můžeme vysít hned vedle mateřské rostliny. Tento způsob množení je sice časově náročnější, protože mladé rostlinky vykvétají až po 4–5 letech, ale hodí se například u vzácnějších druhů, jako je řebčík perský nebo asyrský. Semena obvykle klíčí až druhým rokem, proto vyžadují trpělivost a chráněné stanoviště s lehkou, propustnou půdou.

Škůdci řebčíku: Jak chránit rostlinu před chřestovníčkem
Kdo škodí řebčíku
Řebčíky, podobně jako lilie, patří mezi oblíbenou potravu chřestovníčka liliového (Lilioceris lilii), drobného červeného brouka velkého 6 až 8 mm. Tento škůdce spolu se svými larvami dokáže na rostlinách způsobit značné škody.
Jak poznat napadení
Napadený řebčík poznáme podle děravých a ohlodaných listů, okousaných pupenů a celkově zpomaleného růstu. Larvy chřestovníčka jsou obzvlášť záludné, protože se maskují vlastním trusem. Nejčastěji je najdeme na spodní straně listů, proto doporučujeme pravidelně kontrolovat rostliny už od časného jara.
Jak chránit řebčík před škůdci
Nejlepší ochranou je mechanické odstraňování škůdců – tedy pravidelné sbírání brouků a splachování larev vodou. Pro ekologickou ochranu lze použít neemový olej nebo podpořit přirozené predátory, jako jsou slunéčka a škvoři. Pokud se škůdci přemnoží, můžeme sáhnout po chemické ochraně. Proti chřestovníčkovi liliovému dobře fungují postřiky Axoris nebo Spruzit, které ale doporučujeme použít až jako poslední možnost, abychom byli šetrní k okolní přírodě.