Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides) je původem z Ruska, ale v dnes už se pěstuje téměř po celé Evropě a také v Asii. Na Sibiři snad není nikdo, kdo by neznal jeho oranžové bobulky, které mají doslova zázračnou moc. Rovněž v čínském a mongolském léčitelství má rakytník své místo. Z rakytníku je možné využívat všechny jeho části, ale nejcennější jsou právě jeho oranžové plody. Tyto malé peckovité bobule jsou 6-8 mm dlouhé a vyrábí se z nich množství zajímavých produktů.

Rostlina budoucnosti

Pro své pozitivní vlastnosti bývá rakytník často nazýván rostlinou budoucnosti, ale setkat se můžete i s přirovnáním citroník severu či sibiřský ananas. Plody rakytníku totiž obsahují vysoký podíl vitaminu C – v jedné jediné bobulce se skrývá jeho denní doporučená dávka (80 - 90 mg u dospělého za den). Ale to není vše! Plody rakytníku řešetlákového jsou plné také vitamínu A, D, B, E, F i K, jsou bohaté na organické kyseliny, minerály, jako je železo a další důležité látky. V plodech rakytníku řešetlákového jsou obsaženy organické kyseliny jako glykosid a kvercitin.

Plody rakytníku řešetlákového. 

Léčivé účinky rakytníku

Rakytník řešetlákový je známý léčebnými a hojivými účinky, jde o vysoce efektivní regenerační prostředek. Výrobky z něj jsou vhodné jak pro vnější, tak i vnitřní užití a užívat je mohou děti, dospělí i senioři. Konzumace rakytníku posiluje obranyschopnost organismu, užívá se jako prevence proti chřipkám a mnoha dalším infekčním onemocněním. Rakytník řešetlákový má blahodárné účinky na funkci jater, trávicího ústrojí i plic, reguluje krevní oběh a má pozitivní vliv na krvetvorbu. Zamezuje také potížím s revmatismem. Jelikož má i čisticí funkci, dokáže zbavit organismus nežádoucích látek a je možné jej používat i při detoxikacích. Ve formě oleje a mastí pomáhá bojovat s nejrůznějšími onemocněními kůže, jako jsou ekzémy, akné, popáleniny nebo omrzliny. Užíváním rakytníku se zvyšuje odolnost vůči stresu.

Výrobky z rakytníku

Z bobulek rakytníku se nejčastěji vyrábí rakytníkový balzám, krém, olej, šťáva a sirup, ale rostlinu je možné využít i pro přípravu různých marmelád, kompotů či likérů. Výrobky z rakytníku řešetlákového lze bez problémů užívat nárazově i dlouhodobě, ve formě léčebných kůr.

Rakytníkový olej - ideální k hojení popálenin a jizev

V rakytníkovém oleji, který se vyrábí lisováním oranžových plodů za studena, je obsaženo velké množství flavonoidů, karotenoidů, kyselina listová, provitamín D, třísloviny a minerály, jako např. železo, bór a mangan. Olej se používá na ošetření drobných poranění kůže, ale je skvělým pomocníkem i při hojení rozsáhlých popálenin. Pomáhá hojit rovněž jizvy po operacích, které se po čase používání rakytníkového oleje krásně vyhladí. Někteří lidé užívají rakytníkový olej i vnitřně pro posílení imunity a v případě bolestí břicha, průjmů nebo hemeroidů. Kvalitní rakytníkový olej by v sobě neměl mít žádné příměsi, měl by být 100% čistý. Má oranžovou barvu a tekutou konzistenci. V současné době jej seženete v lékárnách a prodejnách se zdravou výživou a to buď ve formě kapek, nebo i kapslí.

Olej s rakytníkem si také můžete vyrobit doma. Pravděpodobně nebudete doma lisovat plody rakytníku, abyste získali čistý rakytníkový olej, ale sušený rakytník nebo dužinu, která vám zbyla z výroby sirupu můžete zalít olivovým, řepkovým nebo mandlovým olejem (ideálně za studena lisovaným panenským olejem) a nechat alespoň týden louhovat. Poté olej přecedíme přes platýnku a skladujeme v čisté sklenici v lednici. Užívat jej můžeme po lžičkách jako lék nebo používat do salátů. 

Domácí olej s rakytníkem. Foto: Lidl

Rakytníkový sirup

Vnitřně se pak užívá hlavně rakytníkový sirup, který je bohatý na vitamíny a také na železo. Dokáže ulevit od žaludečních potíží, je vhodný pro posílení imunity a pomáhá bojovat proti únavě i chřipce. Lidské tělo jej ocení i při nedostatku vitamínů pro upevnění zdraví. Může tak být prevencí, léčebným prostředkem a doporučuje se užívat i během rekonvalescence.

Sirup se vyrábí z rozmixovaných a utřených plodů - vzniklou šťávu zahřejeme a smícháme v poměru 1:1 s cukrem. Zahříváme jen dokud se cukr nerozpustí - nevaříme! Sirup přelijeme do čisté lahve a uchováme v lednici. Používáme do limonád, do čaje nebo do dezertů.

Rakytníkový sirup je chutný a má krásnou oranžovou barvu. Foto: Lidl

Další rakytníkové dobroty

Šťávy a džemy z rakytníku mají zajímavou sladkokyselou chuť, kterou si mnoho lidí velmi oblíbilo. Nejen oranžové bobulky jsou využitelné. Odvar připravený z větví a listů rakytníku řešetlákového je využitelný jako účinný nálev při rýmě. Je možné jej však využít i k mytí vlasů, které budou zpevněné a zpomalí se proces jejich vypadávání. Samotná kůra tohoto keřového stromu obsahuje serotonin, který údajně pomáhá zastavovat nádorové bujení.

Vyrábíme rakytníkový džem

Potřebujeme: 1 kg bobulí rakytníku, 100g tekutého zahušťovadla (želírovací přípravek petóza) a 700g cukru krupice

Postup: očištěné a omyté bobule dáme do nerezového hrnce, zalijeme troškou vody a vaříme, dokud nezměknou. Následně začneme přidávat cukr s petózou a vaříme do zhoustnutí. Jakmile je hmota dostatečně hustá, naplníme s ní skleničky, uzavřeme je, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladit.

Zavařenina z rakytníku - rakytníková marmeláda

Pěstování rakytníku

Pěstování rakytníku není nijak náročné, ale vyžaduje určité zahradnické zkušenosti. Rostliny jsou totiž dvoudomé a dělí se na samčí a samičí. Aby bylo tedy pěstování úspěšné a rakytník plodil, jsou zapotřebí oba keře, protože samčí keř oplodní ten samičí. V případě, že byste chtěli pěstovat rakytníků více, můžete mít samčích rostlin méně, počty pohlaví nemusí být rovnoměrné. Kdo však není v tomto oboru zkušený, rozdíl mezi samcem a samicí vůbec nepozná. S výběrem vhodných rostlin je tak třeba se poradit s odborníkem - ideálně v zahradnictví nakoupit celý pár rostlin (samčí+samičí). Navíc zda je rostlina samčí nebo samičí poznáte, až když nejméně čtyři roky stará. Pouze samičí rostliny mají plody, samčí slouží jen k oplození a jsou tedy bez plodů. 

Rakytník má hluboké kořeny, úzké opadavé listy a oranžové plody (na samočích rostlinách). Je velmi odolný vůči dešti, větru i mrazu, pro svůj růst však potřebuje slunné stanoviště. Rakytníku vyhovuje půda zásaditá nebo neutrální, písčitá i kamenitá. Při správné péči může dorůst do výšky až tří metrů. Kvete brzy na jaře, v březnu a dubnu a plodit začne na konci léta. Bobulky se na něm pak objevují až do října. Nejvyšší obsah vitamínu C je v bobulích v září.

Přečtěte si také
Ženšen pětilistý posiluje imunitu a odbourává stres. Pěstovat jej můžete v bytě i na zahradě.

- jpa -