Co vysadit v srpnu a září? 15 druhů zeleniny, které ještě stihnete sklidit
Srpen a září na zeleninové zahradě rozhodně neznamenají konec sezóny. Naopak. Jakmile se uvolní záhony po hrášku, raných bramborách, cibuli nebo některých salátech, můžete je využít pro další výsev.
Teplá půda pomáhá semenům rychle vzcházet a s postupujícím létem přichází pro řadu listových a kořenových zelenin příznivější podmínky než během červnových veder – chladnější počasí jim prospívá, nehrozí přesušení a mnohé druhy snesou i první mrazíky.
Největší šanci na úrodu mají rychle rostoucí druhy, které snášejí kratší dny a nižší teploty. Některé sklidíte už během několika týdnů, jiné budou pokračovat v růstu na podzim a odolnější druhy můžete sklízet dokonce v zimě nebo na jaře.
Nejdůležitější ale je nečekat příliš dlouho. U některých plodin znamená rozdíl mezi výsevem na začátku a na konci srpna několik týdnů růstu navíc – a ty mohou rozhodnout o tom, zda ještě stihnete sklizeň před prvními mrazy.
1. Ředkvičky: nejrychlejší cesta k podzimní úrodě
Pokud hledáte zeleninu, kterou můžete po letní sklizni vysít téměř bez rozmýšlení, ředkvičky patří mezi nejlepší volby. Rané odrůdy jako Saxa nebo Viola dorůstají už za 25–35 dní.
Srpnový výsev má navíc jednu výhodu oproti jarnímu – ředkvičkám už tolik nehrozí vybíhání do květu způsobené dlouhým dnem a vysokými teplotami. Vhodné jsou i zimní a asijské ředkve, které potřebují víc času, ale jejich mohutné kořeny sklidíte později na podzim.
Semena vysévejte do kypré půdy přibližně 0,5–1 cm hluboko. Po výsevu je klíčová pravidelná vláha – nepravidelná zálivka vede k horší kvalitě kořenů.
Kdy sít: začátek až polovina srpna, u vhodných odrůd i později
Sklizeň: 25–35 dní podle odrůdy a počasí
2. Polníček: malá rostlina, která zvládne podzim i zimu
Kozlíček polníček je jednou z nejlepších zelenin pro pozdní výsevy díky odolnosti vůči chladu. Osvědčené jsou odrůdy Vit nebo Favor, které poskytují úrodu v listopadu a při mírné zimě vydrží až do jara.
Zářijový výsev se hodí hlavně pod kryt – netkanou textilii nebo fólii – a dorůstá zhruba za 8–12 týdnů. Vysévat můžete přímo na záhon v rozestupech kolem 15 cm mezi rostlinami a 20 cm mezi řádky, ale stejně dobře poslouží i truhlík na balkoně, kde si čerstvé lístky užijete prakticky do zimy.
Kdy sít: srpen, zářijový výsev pod krytem
Sklizeň: podzim, při vhodných podmínkách i během zimy
3. Špenát: vysévejte ho, když letní vedra ustupují
Špenát má rád chladnější počasí a klíčí velmi snadno. Doporučené jsou odrůdy Matador nebo Monores, které snášejí kratší dny a poskytují úrodu až do pozdního podzimu.
Při výsevu koncem srpna sklidíte mladé listy zhruba za 30–40 dní. Rostliny zároveň mohou přezimovat a pokračovat v růstu následující sezonu – zimní špenát vysetý v září bez problémů přezimuje a sklízí se už od března, tedy přibližně za 4–6 měsíců od výsevu. Vhodné jsou pro něj odrůdy Merlin nebo Matador.
Vysévejte do řádků vzdálených asi 20 cm, do hloubky kolem 2 cm, do kypré, živinami dobře zásobené půdy.
Kdy sít: polovina–konec srpna (na sklizeň letos), září (na jarní sklizeň)
Sklizeň: 30–40 dní, u ozimého 4–6 měsíců
4. Salát: vybírejte rychlé odrůdy
Salát v srpnu dobře vzchází a sklizeň listů přichází už za 30–40 dní. Hodí se odrůdy odolné proti vybíhání do květu, například Devin nebo Král máje 1. Velmi praktické jsou i listové a česací saláty, u kterých nemusíte čekat na vytvoření velké pevné hlávky.
Při horkém počasí hlídejte hlavně rychlé vysychání půdy – výsev udržujte rovnoměrně vlhký, případně použijte lehké zastínění nebo netkanou textilii.
Kdy sít: srpen, u zimních odrůd spíše později
Sklizeň: 30–40 dní, u zimních odrůd na jaře
5. Rukola: rychlá úroda do salátů
Rukola je velmi rychlá – první pikantní listy sklidíte už za 3–4 týdny od výsevu. Chladnější podzimní počasí navíc pomáhá udržet rostliny déle v listové fázi, zatímco u letních výsevů vysoká teplota podporuje vybíhání do květu.
Vysévejte ji postupně v menších dávkách – místo jednoho velkého výsevu přidávejte každé dva až tři týdny další řádek. Skvěle se jí daří i v truhlících na balkoně.
Kdy sít: srpen–září, opakovaně po 2–3 týdnech
Sklizeň: 3–4 týdny
6. Vodnice: zapomenutá zelenina, která se pro srpen skvěle hodí
Vodnice patří mezi rychle rostoucí kořenovou zeleninu a při vhodném termínu výsevu nabídne podzimní sklizeň. Mladé kořeny můžete konzumovat syrové, vařené i pečené, využít lze i mladé listy.
Kdy sít: srpen
Sklizeň: 6–10 týdnů podle odrůdy a podmínek
7. Zimní ředkev: místo malé ředkvičky velký kořen na podzim
Zimní ředkev potřebuje víc času než klasické ředkvičky. Srpnový výsev jí dává dostatečný prostor k vytvoření velkých kořenů – existuje několik typů, s bílou, černou nebo barevnou slupkou.
Pro podzimní sklizeň nepromeškejte vhodný termín, protože pozdě vyseté rostliny nemusí před chladným počasím dostatečně vyrůst.
Kdy sít: ideálně první polovina srpna
Sklizeň: 8–10 týdnů
8. Mrkev: v srpnu ještě není úplně pozdě
Pro pozdní výsev vybírejte rychle rostoucí rané odrůdy s kratší vegetační dobou. Srpnová mrkev nebude mít tak dlouhý čas na vytvoření mohutných kořenů jako jarní výsev, ale při dostatku vláhy získáte pěknou podzimní úrodu. Výhodou pozdějšího termínu je i nižší tlak některých škůdců.
Kdy sít: spíše začátkem srpna
Sklizeň: 8–10 týdnů
9. Orientální listová zelenina: mizuna, pak choi nebo tatsoi
Asijské listové zeleniny – mizuna, tatsoi nebo asijská hořčice – konci léta vyhovují. Rychle klíčí, dobře reagují na kratší dny a některé druhy lze sklízet už jako mladé listy. Dají se vysévat i do nádob.
Kdy sít: srpen
Sklizeň: 4–6 týdnů, mladé listy dřív
10. Ozimá cibule: úrodu si připravíte na příští rok
Ozimou cibuli nevyséváte proto, abyste ji sklidili letos – její výhodou je velmi časná úroda v následujícím roce. Osvědčily se ozimé odrůdy jako Augusta nebo Senshyu Yellow. Při správném termínu vytvoří před zimou dostatečně silné rostliny, které přezimují přímo na záhonu a na jaře začnou růst výrazně dříve.
Kdy sít: především začátek srpna
Sklizeň: zelená nať na jaře, cibule později
11. Fenykl: sladká bulva na podzimní talíř
Zeleninový fenykl vysetý do poloviny srpna poskytne bulvy koncem září a v říjnu. Krátící se dny brání rostlině vybíhat do květu a podporují tvorbu žádoucí listové bulvy. Při vzcházení mu ale neprospívají vysoké teploty – vhodnější je proto polostín a pravidelná zálivka.
Kdy sít: do poloviny srpna
Sklizeň: 6–8 týdnů
12. Kopr: rychlá zelená bylinka i do salátů
Mladé lístky kopru využijete do polévek, salátů i nakládané zeleniny. Po srpnovém výsevu ho na slunečném místě s propustnou půdou sklidíte za 6–8 týdnů.
Kdy sít: srpen
Sklizeň: 6–8 týdnů
13. Mangold: barevná listová zelenina odolná chladu
Mangold snáší nižší teploty lépe než mnohé letní druhy a srpnový výsev poskytne sklizeň mladých listů na podzim. Vysévejte do kypré půdy s dostatkem organické hmoty a hlídejte vláhu při vzcházení.
Kdy sít: začátek srpna
Sklizeň: 6–8 týdnů
14. Kedlubna (raná odrůda): rychlá kulička na podzim
Rané odrůdy kedlubny mají krátkou vegetační dobu a stihnou dorůst i při srpnovém výsevu. Sklízet je třeba včas, dokud jsou bulvy jemné – přerostlé dřevnatí.
Kdy sít: začátek až polovina srpna
Sklizeň: 6–8 týdnů
15. Ozimý česnek: základ příští letní sklizně
Česnek se sází koncem září, do dobře propustné, nepříliš čerstvě hnojené půdy. Vhodné jsou odrůdy Dukát, Havel nebo Arkus. Jednotlivé stroužky sázejte do hloubky asi 3–5 cm, špičkou nahoru, v rozestupech kolem 10–15 cm.
Díky podzimní výsadbě získá česnek náskok – přes zimu zakoření a na jaře začne růst mnohem dřív než jarní výsadba, což se projeví na velikosti a kvalitě paliček. Sklízí se typicky v červenci následujícího roku.
Kdy sít: konec září–říjen
Sklizeň: raná letní úroda příští rok
Co ještě můžete v srpnu vysít?
Podle konkrétní oblasti, odrůdy a průběhu počasí lze v srpnu pracovat i s dalšími druhy: červená řepa, čínské a pekingské zelí, čekanka, černý kořen, pórek nebo šrucha zelná. U části z nich je ale vhodnější předpěstování sadby a následná výsadba než přímý výsev na uvolněný záhon.
„Lze vysít v srpnu" neznamená automaticky „v srpnu ještě určitě sklidíte". U některých plodin je srpnový výsev investicí do podzimní nebo dokonce jarní sklizně.
Tip navíc: zelené hnojení místo prázdného záhonu
Pokud už na některý záhon nechcete nic dalšího sklízet letos, nemusí zůstat prázdný. Výsev hrachu nebo hořčice na zelené hnojení se nesází pro sklizeň, ale pro zlepšení půdy – kořeny vážou dusík a zlepšují strukturu záhonu, takže na jaře pak můžete na stejné místo vysadit náročnější plodiny.
Tipy pro úspěšný podzimní výsev
Po sklizni letní zeleniny nestačí jen vyhrabat zbytky rostlin a okamžitě zasít nové osivo.
- Připravte záhony – odstraňte plevel a nemocné části předchozí plodiny, půdu mělce nakypřete a podle jejího stavu doplňte kompost. Nepřehnojujte ale čerstvě uvolněný záhon – rychle rostoucí listové zeleniny nepotřebují obrovskou zásobu živin a nadbytek dusíku může spíš škodit.
- Sejte hustěji – kratší dny a nižší teploty zpomalují růst, proto se vyplatí výsevy více zahušťovat.
- Chraňte záhony – jednoduchý fóliovník, kryt nebo alespoň netkaná textilie prodlouží vegetační období, ochrání rostliny před prvními mrazíky a zároveň je chrání i před některými škůdci.
- Pozor na slimáky – patří mezi největší škůdce podzimních výsevů, kdy je půda vlhčí a chladnější. Pomůže pravidelný sběr, bariéry z popela nebo drceného vaječného skořápek, případně pivní pasti.
- Zalévejte správně – semínka potřebují ke klíčení stabilní vlhkost. Nestačí záhon jednorázově zalít a pak na něj na několik dní zapomenout. Zalévejte menší dávkou častěji, používejte jemný proud vody, který nevyplaví semena, a půdu mezi řádky lehce mulčujte.
- Zkuste pěstování v nádobách – rukolu, polníček nebo špenát lze bez problémů pěstovat i v truhlících na balkoně, kde si čerstvou úrodu užijete prakticky do zimy, i bez vlastní zahrady.
- Myslete na jaro – podzimní výsev polníčku, zimního špenátu nebo zeleného hnojení zajistí rychlý start příští sezóny.
Výsev raději po částech než všechno najednou
U rychle rostoucích plodin, jako jsou ředkvičky, rukola nebo saláty, je praktičtější opakovaný výsev v menších dávkách. Například místo jednoho velkého výsevu rukoly udělejte tři menší: první týden v srpnu, druhý za dva týdny, třetí o další dva týdny později. Získáte tak několik věkových skupin rostlin místo jedné velké sklizně najednou.
Co vysít podle toho, kdy chcete sklízet
Chcete sklízet ještě v září?
Ředkvičky, rukola, mladé saláty, orientální listové zeleniny, mladé listy špenátu, kopr.
Chcete podzimní úrodu?
Zimní ředkev, vodnice, rané odrůdy mrkve, salát, špenát, polníček, fenykl, mangold, kedlubna.
Chcete zeleninu i přes zimu nebo na jaře?
Polníček, ozimý špenát, ozimá cibule, ozimý česnek, zimní salát, kadeřávek, ozimé druhy kapusty.
Časté dotazy
Co zasadit v srpnu na zahradě?
V srpnu se hodí rychlé plodiny – ředkvičky, špenát, saláty, polníček, rukola a kopr. Do podzimu stihnou dorůst a poskytnou čerstvou sklizeň.
Jak dlouho roste zimní špenát?
Zimní špenát vysetý v září přezimuje a sklízí se už od března, tedy přibližně za 4–6 měsíců od výsevu.
Kolik času potřebuje rukola do sklizně?
Rukola je velmi rychlá – první pikantní listy můžete sklízet už za 3–4 týdny od výsevu.
Kdy sázet ozimý česnek a cibuli?
Od konce září do listopadu, do lehké a propustné půdy. Na jaře pak rostliny rychle startují a poskytují ranou úrodu.
Dá se v září ještě něco pěstovat na balkoně?
Ano, v nádobách lze pěstovat rukolu, polníček nebo špenát. Při ochraně netkanou textilií vydrží až do pozdního podzimu.
Jde v srpnu ještě zasadit mrkev?
Ano, ale jen rané, rychle rostoucí odrůdy vyseté na začátku měsíce. Pozdější výsev už zpravidla nestihne vytvořit plnohodnotné kořeny.
Co dělat, aby srpnový výsev nezaschl?
Zalévejte menšími dávkami častěji, použijte netkanou textilii nebo lehké zastínění a půdu mezi řádky mulčujte tenkou vrstvou vhodného materiálu.
Dále jsme pro vás vybrali
Jak na pěstování česneku: Kompletní průvodce pro bohatou úrodu
Dále jsme pro vás vybrali
