Lithopsy: Jak pěstovat živé kameny
Lithopsy neboli živé kameny patří mezi nejoriginálnější sukulenty. Vypadají jako kamínky, ale na podzim kvetou a každoročně se proměňují. Ukážeme si, jak je správně pěstovat i čemu se vyhnout.
Lithopsy, známé také jako živé kameny, patří mezi nejpozoruhodnější sukulenty, jaké si můžeme do domácí sbírky pořídit. Na první pohled vypadají jako drobné kamínky, což není náhoda – tato schopnost splynout s okolím jim v přírodě pomáhá přežít. Pocházejí z kamenitých oblastí Jižní Afriky, kde se ukrývají mezi kameny a vyhýbají se tak pozornosti býložravců.
Odkud se vzal název název rodu Lithops?
Jméno Lithops vzniklo spojením dvou řeckých slov – lithos (kámen) a ops (tvář). Právě díky vzhledu připomínajícímu kamenné oblázky byly tyto rostliny dlouho přehlíženy – až do roku 1811, kdy je pro vědu popsal britský přírodovědec William John Burchell. Ten při cestě africkou buší narazil na „zvláštně tvarovaný kámen“, který se při bližším zkoumání ukázal být rostlinou.
Kolik druhů lithopsů vlastně existuje?
Ačkoli všechny lithopsy na první pohled vypadají velmi podobně, botanici dnes rozeznávají přibližně 37 samostatných druhů rodu Lithops. Tyto druhy se dále dělí na desítky variet, poddruhů a pěstitelských forem – včetně kultivarů s neobvyklým zbarvením či kresbou.
Mezi sběrateli jsou lithopsy oblíbené právě pro svou rozmanitost: některé druhy mají tělo zbarvené do zelena, jiné do oranžova, šeda či růžova. Na povrchu jejich těl se navíc tvoří charakteristické „okýnko“ s jemnými žilkami nebo tečkami, které napomáhají fotosyntéze. Právě díky této rozmanité mozaice tvarů a barev jsou jednotlivé rostliny tak snadno rozlišitelné – a přesto tak dokonale maskované.
Mezi nejznámější a pěstitelsky rozšířené druhy patří například:
-
Lithops aucampiae – velmi odolný druh s oranžovo-hnědým zabarvením, vhodný pro začátečníky,
-
Lithops lesliei – nejrozšířenější druh v přírodě, známý množstvím variet,
-
Lithops karasmontana – variabilní druh s nápadným kreslením na povrchu,
-
Lithops salicola – světlý, zelenošedý druh, velmi přizpůsobivý,
-
Lithops hookeri – robustnější druh s jemnou síťovinou na těle.
Přesný počet druhů a variet se může mírně lišit podle různých taxonomických systémů a revizí, protože botanická klasifikace lithopsů je stále předmětem výzkumu a diskusí. Některé druhy byly v minulosti sloučeny, jiné naopak rozděleny.
Pěstování lithopsů: Na co si dát pozor
Lithopsy jsou poměrně nenáročné, ale mají svá specifika. Aby se jim dařilo, potřebují:
-
hrubý, dokonale propustný substrát – ideálně směs písku, perlitu a drceného kamene,
-
hodně světla – ideální je slunný parapet nebo osvětlení pěstební lampou,
Kdy a jak zalévat lithopsy?
Přesné načasování zálivky je klíčové:
- Pozdní jaro až léto: Zaléváme velmi střídmě, přibližně jednou za 10–20 dní, a to jen tehdy, pokud rostlina jeví známky scvrkávání.
- Pozdní léto a podzim: Lehké zavlažení může podpořit tvorbu květů.
- Zima: Nezaléváme vůbec – nové listy čerpají vodu ze starých, které postupně zasychají.
- Brzké jaro: Jakmile jsou nové listy plně vytvořené, lze opět začít se střídmou zálivkou.
Zkušení pěstitelé varují před přehnanou péčí. Lithopsy nejsou „kamínky“, jak si někteří myslí – jejich dužnaté tělo může při náhlé zálivce náhle kolabovat. Občasná zálivka je vhodná, ale musí být přizpůsobena teplotám a vývojové fázi rostliny.
Během podzimu lithopsy kvetou a zároveň vytvářejí nové „tělíčko“. Staré listy se postupně scvrkávají a usychají, zatímco nové rostou uvnitř. Právě tehdy je potřeba být se zálivkou velmi opatrní – přelití může vést ke kolapsu tkání a úhynu rostliny. V zimě se nezalévá vůbec, protože nové listy čerpají vodu ze starých. S první zálivkou bychom měli počkat až do chvíle, kdy staré listy zcela vyschnou a nové se plně rozvinou.
Světlo: Nejdůležitější faktor úspěchu
Lithopsy milují světlo, ale citlivě reagují na extrémy. V horkých letních dnech, zejména během července a srpna, jim může prudké polední slunce ublížit. Ideální je 20–30 % stínění v kombinaci s dobrým větráním, především v pařeništích a sklenících. Nedostatek světla způsobuje ztrátu barev, vytahování krčků a celkovou nestabilitu rostliny. V chladnějších oblastech lze lithopsy úspěšně pěstovat i za oknem.
Zajímavostí je, že lithopsy v suchém a zdravém stavu přežijí teploty až -8 °C, a naopak v létě snesou i 50 °C, pokud mají suchý substrát a proudící vzduch. Přes den ale není nutné extrémní světlo ani horko – krásné rostliny lze vypěstovat i bez extrémních podmínek.
Dlouhověkost, která vás překvapí
Lithopsy nejsou sezónní rostliny – při správné péči mohou přežít desítky let. Jejich přirozený rytmus zahrnuje každoroční obnovu listů a občasné kvetení, ale nejde o druh, který by vyžadoval neustálý růst. Naopak – zdravé lithopsy zůstávají nízké, kompaktní a nevytahují se.
Nenápadné tělem, okouzlující květem
Ačkoli jsou lithopsy drobné, jejich květy v období podzimu potěší každého – připomínají drobné sedmikrásky v bílé, žluté či světle růžové barvě. Květy vyrůstají ze středu těla a bývají poměrně velké vůči velikosti rostliny. Po odkvětu přichází známá proměna – staré listy zasychají, nové tělíčko zůstává.
Lithopsy jsou skvělá volba i pro malé prostory
Díky své velikosti se lithopsy skvěle hodí i do malých bytů – na parapet, balkónový stolek nebo pod pěstební lampy. Mini sbírky v mělkých miskách bývají velmi efektní. Ať už si zvolíte jakékoli uspořádání, tyto „kamenné rostliny“ budou netradiční ozdobou každého prostoru.
Pokud vás pěstování lithopsů láká, začněte s několika zdravými rostlinami z ověřeného zdroje. Dopřejte jim dostatek světla, střídmou zálivku a trpělivost. Odměnou vám bude fascinující každoroční proměna, kvetení a možná i celoživotní soužití s rostlinou, která vypadá jako kámen – a přesto dýchá.
Dále jsme pro vás vybrali
Jaký je rozdíl mezi kaktusem a sukulentem?
