Podzimní sběr šípků: kdy je sbírat a jak je zpracovat, aby zůstaly plné vitamínů
Šípky jsou přírodní poklad plný vitamínu C, antioxidantů a minerálů. Ukážeme si, jak je správně sbírat, sušit a zpracovat, aby si uchovaly nejvíce účinných látek a staly se spolehlivou oporou imunity.
Šípky patří k podzimu stejně neodmyslitelně jako barevné listí nebo první ranní mlhy. Tyto plody růže šípkové (Rosa canina) jsou doslova zásobárnou zdraví – obsahují vysoké množství vitamínu C, antioxidantů i minerálů. V lidovém léčitelství mají své místo po staletí a i dnes po nich saháme, když chceme posílit imunitu nebo si dopřát horký šípkový čaj během sychravých dnů. Abychom z šípků získali maximum jejich účinných látek, je důležité vědět, kdy je sbírat, jak je správně sušit a zpracovávat.
Co šípky obsahují a proč jsou tak prospěšné
Šípky jsou skutečným přírodním multivitamínem. Patří k nejbohatším známým zdrojům vitamínu C – v průměru obsahují kolem 800 mg na 100 g čerstvých plodů, zatímco citron má přibližně 50 mg. Znamená to, že šípky mají asi patnáctkrát více vitamínu C než citron, a proto jsou v období podzimu a zimy tak cenné.
Kromě vitamínu C v nich najdeme i vitamíny A, E, K a skupiny B, dále flavonoidy, karotenoidy, třísloviny, pektin a organické kyseliny. Díky této kombinaci působí šípky antioxidačně, posilují imunitní systém a podporují regeneraci organismu. Pomáhají při nachlazení, únavě a oslabené imunitě, zlepšují stav cév a pokožky a díky obsahu pektinu prospívají trávení. Šípkový čaj má navíc mírně močopudné účinky a podporuje vylučování škodlivin z těla.
Kdy šípky sbírat
Nejvhodnější doba pro sběr šípků nastává od konce září do začátku listopadu, podle nadmořské výšky, počasí i druhu růže. Ideální jsou pevné, sytě červené a lesklé plody, které ještě neprošly mrazem – právě ty obsahují nejvíce vitamínu C i dalších cenných látek.
Po prvních mrazících šípky změknou a získají sladší chuť, ale většina vitamínu C se rozkládá. Pokud tedy plánujeme šípky sušit nebo z nich vyrábět sirup bohatý na vitamíny, je nejlepší je nasbírat před prvními mrazy.
Naopak na marmelády, pyré nebo šípkové víno se skvěle hodí i přezrálé a měkčí plody – snadněji se zpracovávají a jejich chuť je výraznější a plnější.
Kde a jak šípky sbírat
Pro sběr šípků vybírejme čistá a klidná místa – mimo frekventované silnice, železnice a chemicky ošetřené pozemky, protože šípky snadno pohlcují nečistoty z okolí. Nejvhodnější jsou okraje lesů, meze, stráně nebo remízky, kde rostou keře růže šípkové přirozeně a v plné síle. Plody z teplých, slunných stanovišť bývají aromatičtější a mívají i vyšší obsah vitamínu C.
Na sběr se vyplatí vzít pevné rukavice, protože keře mají ostré trny. Plody ukládáme do košíku nebo papírové tašky, aby mohly dýchat – plastové nádoby nejsou vhodné, rychle se v nich sráží vlhkost.
Sbírejme jen zdravé a pevné šípky, vyhýbejme se těm, které jsou měkké, černající nebo napadené plísní. Zralé plody poznáme podle toho, že jdou snadno utrhnout a stopka lehce praskne.
Pokud chceme šípky před zpracováním několik dní uchovat, nemyjme je – voda by mohla urychlit tvorbu plísně. Očištění proveďme až těsně před sušením nebo dalším zpracováním.
Jak sušit šípky
Správné sušení šípků je klíčem k zachování jejich chuti, barvy i výživové hodnoty. Plody můžeme sušit celé nebo podélně rozkrojené a zbavené semínek. Druhá varianta je sice pracnější, ale výsledkem je jemnější čaj bez chloupků, které mohou dráždit hrdlo.
Postup sušení v troubě
- Předehřejeme troubu na 40–50 °C. Vyšší teploty by zničily cenný vitamín C.
- Šípky rozprostřeme v jedné vrstvě na plech vyložený pečicím papírem.
- Dvířka trouby necháme pootevřená, aby mohla unikat vlhkost.
- Sušíme 6–8 hodin, podle velikosti a stupně zralosti plodů.
- Hotové šípky poznáme podle toho, že jsou tvrdé, křehké, ale ne přepálené – nelze je snadno rozmáčknout.
Sušení v sušičce nebo přirozeně
Alternativně můžeme použít sušičku ovoce nastavenou na nízkou teplotu (do 50 °C). Kdo dává přednost tradičním metodám, může šípky sušit i na sítech v teplé, suché a větrané místnosti, mimo přímé slunce. Tento způsob trvá několik dní, ale výsledkem jsou šípky s plnější chutí a vůní.
Po usušení necháme plody zcela vychladnout a uskladníme je v uzavřených sklenicích, plechových dózách nebo plátěných sáčcích na suchém a tmavém místě. Takto vydrží až do příští sklizně, aniž by ztratily chuť i vůni.
Zpracování čerstvých šípků
Pokud máme čerstvé šípky, které nestihneme usušit, můžeme z nich připravit domácí sirup, marmeládu nebo čaj. Při šetrném zpracování si šípky uchovají výraznou chuť i značnou část vitamínů.
Šípkový sirup
Na 1 kilogram očištěných šípků použijeme asi 1,5 litru vody. Plody lehce rozmačkáme, zalijeme horkou (ne vroucí) vodou a necháme 24 hodin louhovat. Poté výluh přecedíme přes plátno a zahřejeme s cukrem v poměru 1 kg cukru na 1 litr výluhu. Nevaříme – pouze zahříváme, dokud se cukr nerozpustí, aby se zachoval vitamín C. Hotový sirup slijeme do čistých lahví a skladujeme v chladu.
Šípkový čaj
Nejvíce vitamínu C zachováme, když šípky nepřeléváme vroucí vodou a nenecháváme je dlouho stát. Stačí 1 lžíce sušených plodů na 250 ml vody, louhovat 10–15 minut pod pokličkou.
Oblíbenou variantou je i studená macerace – šípky zalijeme studenou vodou, necháme je přes noc louhovat a ráno nápoj jen lehce ohřejeme. Takto připravený čaj má jemnější chuť a zachovává maximum vitamínů.
Šípková marmeláda
Přezrálé šípky rozvaříme s malým množstvím vody doměkka, poté směs prolisujeme přes sítko, aby se odstranila zrníčka a chloupky. Do pyré přidáme cukr podle chuti (zhruba 500 g na 1 kg dužiny) a povaříme asi 10–15 minut do zhoustnutí. Pro jemnější chuť lze přidat nasekaná jablka nebo trochu pomerančové kůry.
Hotovou marmeládu plníme do čistých skleniček a krátce sterilizujeme. Výborně se hodí nejen na pečivo, ale i do cukroví nebo k tvrdým sýrům.
Mražení šípků: jednoduchý způsob, jak zachovat vitamíny
Pokud nestihneme šípky nasušit, můžeme je uchovat mražením – jde o nejjednodušší a zároveň velmi šetrný způsob, jak zachovat jejich chuť i vitamíny. Šípky stačí očistit od nečistot, osušit a zamrazit celé, bez odstranění semínek. Při mražení se ztrácí jen minimální množství vitamínu C, obvykle méně než 15 %.
Před dalším použitím je necháme jen krátce povolit a můžeme je využít do čaje, sirupu, omáčky nebo marmelády. Mražené šípky si uchovávají přirozenou barvu, vůni i vysoký obsah živin po mnoho měsíců, takže jsou skvělou zásobou zdraví na zimní období.
Jak zachovat vitamíny a chuť
Vitamín C je velmi citlivý na vysoké teploty, světlo i působení vzduchu, a proto se při zpracování šípků vyplatí dodržovat několik jednoduchých zásad:
- nevařit šípky dlouho ani prudce,
- sušit je při teplotě do 50 °C,
- skladovat je v suchu, temnu a uzavřené nádobě,
- a při přípravě čaje nepoužívat vroucí vodu – ideální je teplota kolem 80 °C.
Pomoci může i přidání několika kapek citronové šťávy při vaření sirupů nebo marmelád, která díky obsahu kyseliny askorbové zpomaluje rozklad vitamínu C.
Díky šetrnému sušení a správnému skladování si šípky uchovají plnou chuť, vůni i vysoký obsah vitamínů po celou zimu.
Zajímavosti o šípcích
Šípky jsou plody různých druhů planých růží, nejčastěji růže šípkové (Rosa canina), která roste volně po celé Evropě. Ve středověku byly ceněny nejen jako potravina, ale i jako léčivá surovina na posílení imunity a léčbu nachlazení.
Během druhé světové války, kdy byl nedostatek citrusů, se šípky staly doslova „vitamínovou lékárnou chudých“ – z jejich plodů se vyráběl šípkový sirup jako cenný zdroj vitamínu C.
Dnes mají šípky v kuchyni i v domácí lékárně své pevné místo. Kromě čajů, marmelád a sirupů je můžeme využít také do omáček ke zvěřině, domácího vína, likéru nebo dokonce do pečených dezertů. V kombinaci s jablky, skořicí a hřebíčkem vytvářejí bohatou, hřejivou vůni, která k podzimu neodmyslitelně patří a dokáže provonět celý dům.
Dále jsme pro vás vybrali
Česnek v kuchyni: čerstvý, pečený, nakládaný i sušený
