Pryšec trojúhlý – oblíbený sukulent, který u nás zdomácněl
Vypadá jako kaktus, ale je to sukulent. Pryšec trojúhlý patří mezi nejodolnější pokojové rostliny. Poradíme, jak ho pěstovat, zalévat, tvarovat i bezpečně množit.
Pryšec trojúhlý (Euphorbia trigona) je nenápadnou, ale velmi oblíbenou pokojovou rostlinou, která se u nás zabydlela natolik, že ji dnes najdeme v domácnostech, kancelářích i školách. Přestože pochází z prosluněného jihu Afriky, přizpůsobil se našim podmínkám natolik, že dobře prospívá i tam, kde není ideální světlo ani pravidelná péče.
Na první pohled může působit jako kaktus – má vzpřímené stonky s trny a masité listy. Jen málokdo by tipoval, že jde o blízkého příbuzného vánoční hvězdy, další známé rostliny z čeledi pryšcovitých.
Mezi sukulenty najdeme druhy, které dokážou potrápit i zkušené pěstitele. Pak jsou ale takové, které zvládnou i začátečníci – a právě do této skupiny pryšec trojúhlý patří. Jeho schopnost přežít i občasné opomenutí z něj dělá ideální volbu pro ty, kteří chtějí nenáročnou, ale dekorativní rostlinu.
Rod Euphorbia zahrnuje více než 2000 druhů rostlin – některé připomínají kaktusy, jiné keře nebo stromy. Pryšec trojúhlý patří mezi ty nejodolnější a v podmínkách běžné domácnosti si vede opravdu dobře.
Jaký substrát a květináč zvolit pro pryšec trojúhlý
Pryšec trojúhlý potřebuje lehký, vzdušný a dobře propustný substrát, který nezadržuje přebytečnou vodu. Ideální směs tvoří dva díly zahradní zeminy, jeden díl písku a jeden díl rašeliny. Pro zlepšení struktury lze substrát doplnit i o agroperlit, říční štěrk, drcenou cihlu nebo lávovou drť, které pomáhají odvádět vlhkost a zabraňují přemokření kořenového systému.
Při výběru nádoby je důležité, aby měl květináč drenážní otvor a případně i vrstvu keramzitu nebo štěrku na dně. Pryšec má poměrně mělké kořeny a nepotřebuje hluboký ani objemný květináč – i rostlina vysoká 40 cm může bez problémů růst v nádobě o průměru pouhých 7 cm. Díky tomu se dobře hodí i na okenní parapet nebo úzkou polici.
Zálivka pryšce: kolik vody skutečně potřebuje?
Pryšec trojúhlý je ideální rostlinou pro ty, kteří občas zapomenou na pravidelnou péči. Díky svému sukulentnímu charakteru dobře snáší nepravidelnou zálivku a krátkodobé přeschnutí mu nijak výrazně neublíží – i pokud vynecháte zalévání třeba během dovolené.
Na druhou stranu však nereaguje dobře na dlouhodobé sucho ani na přemokření. V obou případech může dojít k opadávání drobných listů, což je běžná obranná reakce rostliny. Po obnovení zálivky zpravidla rychle zregeneruje a nové listy dorůstají bez problémů.
Od jara do podzimu zaléváme přibližně jednou týdně, vždy až po mírném proschnutí substrátu. V zimě, kdy rostlina přechází do klidového období, omezíme zálivku na minimum – postačí jen občasná menší dávka vody, pokud je substrát zcela suchý. Po celý rok platí zásadní pravidlo: substrát by neměl být nikdy trvale mokrý.
Kam umístit pryšec trojúhlý: světlo, prostor a letnění
Pryšec trojúhlý miluje světlo, proto mu vybereme co nejsvětlejší místo v bytě. Nejlépe se mu daří na jižně orientovaném okně, kde získá maximum slunečního svitu. Naopak na severní straně bývá růst slabší a rostlina zůstává zakrnělá.
Od jara do podzimu lze pryšec s úspěchem letnit venku – na balkoně, terase či na zahradě. Venkovní pěstování mu prospívá: zesiluje, roste rychleji a celkově lépe regeneruje. Pokud jej ale z interiéru přemisťujeme rovnou na přímé slunce, měli bychom ho nejprve postupně otužit, aby nedošlo k popálení pletiv. Během delších deštivých období je důležité odstranit misku pod květináčem, aby rostlina nestála ve vodě.
V interiéru Euphorbia trigona dorůstá často výšky až dvou metrů. Je proto důležité už při výběru stanoviště počítat s tím, že rostlina postupně ztratí stabilitu, pokud zůstane v příliš malém květináči. Po přesazení do větší nádoby už ji obvykle není možné ponechat na parapetu – vyplatí se tedy vyhradit jí trvalé místo na zemi, ideálně u okna.
Přezimování pryšce trojúhlého: klid, teplo a žádné průvany
Na konci sezóny je potřeba rostlinu včas přemístit zpět do interiéru. Ještě než přijdou první mrazíky, přeneseme pryšec ze zahrady nebo balkonu na jeho původní světlé stanoviště v bytě. Jakmile se dny začnou zkracovat, rostlina přirozeně přechází do období klidu – zpomalí se růst i metabolické procesy.
V tomto období je důležité omezit zálivku na minimum a nehnojit, aby rostlina mohla odpočívat a nabrat síly na další sezónu. Mírný opad listů je normální a neměl by nás znepokojit.
Ideální teplota pro přezimování je kolem 15 °C, ale pryšec zvládne i běžné pokojové teploty, včetně mírného tepla od radiátoru. Naopak špatně snáší chlad pod 10 °C – nízké teploty mohou vést ke hnilobě stonků, jejich černání a měknutí, což může způsobit i jejich lámání. Proto je vhodné přezimovat rostlinu výhradně v bytových podmínkách.
Zvláštní pozornost věnujeme také větrání – studený průvan nebo náraz chladného vzduchu při větrání v zimě může rostlinu výrazně poškodit.
Pryšec trojúhlý a latex: pozor na jedovatou šťávu
Při poranění stonku vytéká z pryšce trojúhlého bělavá latexová šťáva, která má silně dráždivé účinky. V angličtině je proto často označován jako African Milk Tree. Tento latex je pro rostlinu přirozenou ochranou – odrazuje býložravce a zároveň pomáhá zacelit rány.
Obsahuje však látky (zejména terpentové estery), které mohou být nebezpečné pro člověka. Při kontaktu s pokožkou způsobuje svědění, zarudnutí a pálení, při zasažení očí nebo sliznic může vyvolat závažný zánět. Ve výjimečných případech může dojít i k vážnému poškození zraku.
Výpary latexu navíc mohou při manipulaci s poraněnou rostlinou dráždit oči i na krátkou vzdálenost, zejména v uzavřené místnosti. Při kontaktu je nutné postižené místo ihned omýt vodou a mýdlem. Pokud se šťáva dostane do oka, je třeba vyplachovat proudem vody alespoň 15 minut a vyhledat lékaře. Po zaschnutí je latex nerozpustný ve vodě, ale lze ho odstranit pomocí tělového mléka nebo krému na ruce.
Vzhledem k potenciálnímu riziku by měl být pryšec umístěn mimo dosah dětí a domácích zvířat. Při jeho přesazování, řezání nebo množení vždy doporučujeme používat ochranné rukavice.
Kultivary pryšce trojúhlého: zelený i červený
Nejčastěji se pryšec trojúhlý pěstuje v klasické zelené variantě, která je známá svou robustností a rychlým růstem. Mezi pěstiteli si však získal oblibu i dekorativní kultivar Rubra (Euphorbia trigona f. rubra), který zaujme červenofialovým zbarvením stonků i listů.
Toto intenzivní zabarvení je ale podmíněno dostatkem světla – pokud je rostlina pěstována na stinném místě nebo během zimy, červené odstíny mohou zeslabit nebo zcela zmizet. V takovém případě je snadné Rubru zaměnit za běžnou zelenou formu.
Pěstební nároky obou kultivarů jsou shodné, rozdíl je pouze ve vzhledu. Kdo má k dispozici dostatek světla, může si díky Rubře oživit sbírku pokojových rostlin o nevšední barevný prvek.
Krácení, množení a přesazování pryšce trojúhlého
Pryšec trojúhlý patří mezi rychle rostoucí sukulenty, a pokud ho necháme růst bez zásahu, může během několika let dorůst do výšky až dvou metrů. Abychom zabránili nežádoucímu vytahování, je vhodné ho čas od času zakrátit. Řez hlavního stonku podpoří růst bočních výhonů a rostlina tak vytvoří bohatší a stabilnější korunu.
Množení pryšce je velmi snadné. Stačí ostrým nožem odříznout odnož nebo vrcholový výhon a nechat jej několik dní zaschnout na vzduchu. Tím se na řezu vytvoří ochranná vrstva, která zabrání hnilobě. Někdo dává přednost vložení řízku na několik dnů do sklenice s vodou (voda se musí pravidelně měnit), jiní volí metodu přímého zakořenění ve vlhkém písku nebo lehkém substrátu. V obou případech je důležité pracovat opatrně – z místa řezu může vytékat dráždivá mléčná šťáva, proto doporučujeme použití rukavic.
Přesazování provádíme ideálně na jaře. Mladé rostliny snesou každoroční přesazení, u starších exemplářů stačí jednou za několik let, vždy když květináč přestává vyhovovat velikostí nebo propustností půdy.
Dále jsme pro vás vybrali
Jaký je rozdíl mezi kaktusem a sukulentem?
